IT firma CNS vznikla v Mělníku na počátku 90. let a Petr Samek spolu s kolegou, dva mladí IT specialisté, byli jejími jedinými majiteli i zaměstnanci. Dnes firma zaměstnává 80 odborníků a vyvinula produkty, které využívají významní zákazníci od nás i ze zahraničí. Založila pobočku v americkém Pittsburghu, kde zaujala především projektem S4D ( Safety for Data) na ochranu počítačových dat.
Proč jste si zvolil ČVUT a jaké jste měl jako student plány? Zkoušel jste se již v průběhu studia realizovat nějaké projekty?
Na ČVUT FEL obor elektronické počítače (dnes se názvu IT omladina směje) jsem nastoupil v roce 1984. Doba byla jiná, počítače byly v plenkách a ty osobní se ještě nenarodily. Byli jsme všichni spíš fandové, kteří doufali, že za svůj koníček dostanou někde jednou zaplaceno a budou chodit do práce rádi. V průběhu studia jsme psali jednoduché prográmky a hry a poznávali svět, který se každým rokem měnil a vyvíjel. První zásadnější projekt tak byla práce na výukovém SW pro vojenskou katedru, která byla tenkrát součástí studia, a diplomová práce pro Lékařskou fakultu univerzity Karlovy.
Čím vás škola vybavila a co jste naopak postrádal a musel získat praxí?
V té době nás víc bavila, než že by nás vybavila něčím, co by bylo po jejím skončení možné aplikovat. Obor se vyvíjel a vyvíjí velmi dynamicky, počítače se přestěhovaly ze sálů do hodinek, domácích spotřebičů… Rokem 1989, ve kterém jsem promoval, se vše změnilo tak rychle, že jsem se musel učit spoustu věcí znovu a znovu ihned po ukončení školy.
Pracoval jste jako IT pracovník ve zdravotnictví. Jaké překážky jste musel zdolávat?
Vlastně už diplomová práce byla mým prvním krokem do IT ve zdravotnictví a po škole jsem nastoupil do nemocnice Mělník jako IT pracovník, tenkrát se používal výraz zaměstnanec výpočetního střediska, ale on by mu asi nikdo nerozuměl. (smích) A protože naše firma pracuje z velké části pro zdravotnictví, dělám tuto práci od ukončení školy vlastně pořád. Překážky jsou dané specifičností zdravotnického oboru, kterému je třeba porozumět a znalosti aplikovat. Nemyslím, že by to ale v jiných oblastech měli snazší.
Bylo už tenkrát vaším cílem založit vlastní firmu?
O zakládání firem jsme se spolužáky už snili na vysoké škole, ale to tenkrát vyjma experimentů typu Slušovice nebylo možné. Počátkem devadesátých let byla situace najednou zcela jiná a každý chtěl podnikat. V té době jsme s mým kolegou z „výpočetky“ v nemocnici založili sdružení (1991) a to následně v toku let transformovali do s. r. o. a posléze do akciovky. Stále jsme jedinými akcionáři a stále se snažíme vymýšlet nové věci.
Co znamená zkratka CNS a jaký byl prvotní záměr vaší firmy?
Název vznikl zkratkou slov Computer Netware Service a paralela na centrální nervový systém nám přišla vtipná. (smích) V době založení jsme byli majiteli i jedinými zaměstnanci a dělali jsme leccos. Od skládání počítačů, přes jejich instalaci, opravy, počítačové sítě, tvorbu SW… Postupně jsme přibrali první zaměstnance a nyní nás je přes osmdesát.
Byli jste jako začátečníci v něčem naivní? Museli jste své záměry v průběhu času korigovat? Kdybyste začínali dnes, postupovali byste jinak?
Naivní jsme samozřejmě byli. Bylo nám skoro o třicet let míň, někteří z našich stávajících zaměstnanců ještě nebyli na světě a celá porevoluční doba byla řekněme velmi dynamická. Určitě bych dnes postupoval jinak, ale to se se zkušeností 25letého kluka tenkrát nedalo.
Který byl první váš úspěšný projekt, jenž způsobil, že firma začala prosperovat a rozvíjet se?
Těžko říct. My jsme nikdy neprošli nějakou výrazně revoluční změnou. Vždy jsme stavěli firmu jako stonožku tak, abychom, když o jednu nohu přijdeme, mohli jít pořád dopředu. Několikrát jsme byli ve správnou dobu na správném místě, potkali správné lidi a učinili správná rozhodnutí. A někdy tomu bylo zcela naopak.
Co konkrétně je vaším úkolem jako viceprezidenta firmy a místopředsedy představenstva, a co z toho je nejobtížnější?
Ve firmě mám na starost dohlížet na chod několika oddělení a projektů, a to se snažím dělat nejlépe, jak umím. Práce mě pořád baví, a i když tato oddělení či projekty mají své vedoucí, rád jim podle potřeby pomohu. K tomu je potřeba vymýšlet věci nové, řešit zásadnější problémy, které nastanou, jednat s významnými zákazníky… Nejobtížnější bývá zákazníkům vysvětlit, když se nám něco nepovede.
Jak získáváte nové poznatky, které můžete využívat ve své práci?
Nové informace získávám celý život, každým novým dnem. Všechny zážitky – pozitivní i negativní – přinášejí poznatky, které je potřeba zpracovat a vytěžit. To se nedá naučit nikde, to si člověk musí zažít. Důležité je mít kolem sebe lidi, na které se můžete spolehnout. Za každého z nich jsem nesmírně rád.
Máte nějaké osobní zkušenosti s kybernetickým útokem? Kdy jste si nejvíc uvědomil, že je důležité věnovat se ochraně počítačových údajů?
Naštěstí zatím ne, nebo o tom nevím, což je ta horší varianta. Ve svém okolí mám ale mnoho příkladů ať v profesionální či osobní úrovni. Napadení mailového osobního účtu a účtu na Facebooku jedné naší rodinné kamarádky mi ukázalo, jak velké dopady může taková situace mít na kohokoliv z nás. Žádná firma se nechlubí napadením, ztrátou dat či jiným podobným problémem a je to pochopitelné, na druhou stranu vnímám vyšší ochotu investovat čas i peníze do této problematiky. Je to trochu podobné vývoji v oblasti zálohování dat před mnoha lety. To se říkalo, že zálohuje jen ten, kdo o svá data přijde. A s počítačovou bezpečností je to podobné…
Čím jste oslovili americké klienty?
Trh USA jsme oslovili jedním z našich projektů v oblasti bezpečnosti dat, speciálně upraveným pro americký trh. Nazvali jsme ho S4D (Safety for Data). Firmy, lidé, každý z nás denně posílá různými kanály data (zprávy, maily, fotky, videa, smlouvy, faktury…) a tato data většinou nemáme ani základně zabezpečená proti „odposlechnutí“ na všech úrovních. Náš produkt směřuje do této oblasti.
Co je vaší konkurenční výhodou proti americkým IT firmám?
Kromě zajímavého produktu a dlouholeté zkušenosti v této oblasti také to, že jsme schopni vývojové práce provádět v prostředí ČR, tedy ekonomicky výhodněji než v USA. Odborníci, kterými zde disponujeme, jsou samozřejmě levnější než stejní v USA. Česká republika má navíc velmi dobré jméno jako technologicky dobře fungující ekonomika, naše technologické firmy jsou známé. Výhodou je členství ČR v EU a napojení na celoevropský trh.
Co bylo impulzem, že jste se rozhodli založit si v Pittsburghu zahraniční pobočku firmy?
Úplně prvním impulsem pro finální rozhodnutí byla má návštěva v Pittsburghu v roce 2013, kdy jsme se s několika dalšími podnikateli zúčastnili pracovní cesty předsedy senátu pana Štěcha k výročí podpisu Pittsburghské deklarace. Atmosféra města, které si už svou zásadní krizi ocelářského průmyslu v minulosti úspěšně odbylo a nyní roste v technologické a vzdělaností centrum, je opravdu inspirativní. Zázemí, které nám tam univerzity, firmy a jiné organizace poskytují, je výborné. Zajeďte se podívat…
Kolik je v této pobočce českých a kolik zahraničních odborníků?
Pracují tam dva naši kolegové z Čech a dle potřeb zaměstnávají jednotlivce z řad místních. Se spoustou věcí nám jsou ale schopny pomoci i univerzity a různé vládní i nevládní organizace. Na americký trh jsme vstoupili se sloganem IT done differently. Podobný máme i my v Čechách. Spoustu věcí děláme trochu jinak a zákazníkům se to líbí.
Jaké nejvýznamnější české a zahraniční firmy využívají vaše produkty?
Rádi se chlubíme našimi dlouholetými zákazníky z různých sektorů, které nechci vyjmenovávat, abych někoho neurazil, že jsem na něj zapomněl. Na našich webových stránkách jsou doufám všichni. Je to o té naší stonožce. Využívají jiné produkty a vzájemně se třeba ani neznají, podnikají v jiných oborech, ale naši práci si opakovaně objednávají, proto věřím, že jsou s ní spokojeni.
Pro své zákazníky zajišťujete komplexně veškeré IT služby, ale expandujete díky produktům, které vás zviditelnily. Které produkty to jsou?
V rámci státní správy znají náš dokument management systém spisové služby ELISA, celní deklaranti po celé republice i v zahraničí používaní naši službu VAN operátora EuroDat, Škoda Auto řídí logistiku svozu zaměstnanců do práce naším systémem MDZ, jeden z největších laboratorních řetězců v Evropě a na světě Synlab používá náš middleware SELMA, tisíce doktorů dostávají výsledky z laboratoří díky systému zabezpečeného přenosu dat MediDat…
Čím se snažíte být lepší než konkurenční firmy a jak velká konkurence panuje u nás na trhu IT služeb?
Konkurence na trhu IT služeb je v ČR velká, ale poptávka po službách a produktech je ještě větší. Kritický nedostatek IT odborníků se bude pravděpodobně prohlubovat, mladých lidí, studujících tento obor, by mělo být daleko více. Lepší se snažíme být jak svými produkty, tak přístupem k zákazníkovi, založeném na maximálně osobním přístupu a angažovanosti při řešení problémů.
Zaměřujete se především na bezpečnost a ochranu citlivých dat v jednotlivých firmách. V čem dělají největší chyby, co podceňují?
Největší chybou je ignorování této oblasti, nebo její podceňování. Věří, že jich se to netýká, že se to děje jen velkým firmám… Neděje. Ten problém máme všichni. Tady a teď. Už se zcela vážně mluví o probíhající kybernetické válce. Ta trápí jednotlivé státy, ale v důsledku každého z nás. Myslím, že majitele firem a jejich management probudí až osobní dopad (odcizení dat nebo identity), vydírání, zaheslování firemních serverů a další známé útoky.
Existují nějaká bezpečnostní pravidla, která nejsou obecně moc dodržována, snažíte se nějak rozšířit povědomí o hrozícím nebezpečí?
Existují, ale stručný přehled by sám o sobě vydal na samostatnou publikaci… Podstatné je začít se tím zabývat a neodkládat to na dobu, až se něco stane. Viděl jsem v jednom podniku, jak ničivé následky může mít odcizení citlivých dat. Firmu to naštěstí úplně nezničilo, ale náklady na záchranu byly astronomické.
Je možné počítačové piráty úplně zastavit? Jaký je princip programu, který nabízíte a který má jejich činnost co nejvíce ztížit?
Zastavit piráty samozřejmě nelze. Je nekonečné množství útoků, které budou vymýšlet a realizovat. My všichni je můžeme jen více či méně úspěšně odrážet. Bavíme-li se o produktu S4D, tak jeho použití minimalizuje možnost zcizení dat „na cestě“ od uživatele k uživateli, což není málo. Pozor jen na pojem pirát. Zájem o vaše data má mnoho subjektů, od konkurence, přes „velké bratry“, až po žárlivého partnera. (smích)
Jak jsou na tom podle vás české podniky v ochraně svých dat v porovnání se světem?
Odpovím velmi stručně. Jsou na tom přibližně stejně, tedy špatně.
Na co vy sám jste ve své firmě pyšný a co plánujete do budoucna? Co je vaším největším osobním úspěchem?
Pyšný jsem na to, že stále fungujeme po 26 letech podnikání, že rosteme, daří se nám mít stabilní tým odborníků a že mě má práce stále baví. To považuji i za svůj osobní úspěch.
Bolí vás někdy z počítače hlava? Kompenzujete hodiny strávené u obrazovky nějakým „zdravým“ koníčkem?
Jsem v práci obvykle kolem deseti hodin denně a domů se vracím dost unavený. Rád vyrazím na procházku, nebo do lesa lovit, za kamarády na loď, do kina… Vypnout alespoň na chvíli a alespoň trochu se pohnout. V poslední době mě honí krokoměr, a tak se snažím nevolat interním telefonem, ale zvednout se a to jedno dvě patra vyjít. I to je pohyb… (smích)
Děkuji za rozhovor.
Text: Eva Procházková
Foto: Archiv Petra Samka
Oficiální web: www.cns.cz a www.safety4transfer.com
Korektura textu: Vladana Hallová
Produkce: Michaela Lejsková
