„Za
prvé: nehraju si s city – životní zkušenost, za druhé: nehraju si s lidmi –
nevyplácí se to, ale hraju si se svým životem – to můžu.“ Roman Pros
Roman
Pros je podnikatelem, který svůj čas neutrácí zbytečným tlacháním a předstíráním
toho, co není. Vždy je naprosto přesný, přirozený a plně si vědomý svého
potenciálu. Roman je člověk s dobrou pozorovací schopností, odvahou a hluboce
věřící v život, ve kterém nepodléhá panice. Ambiciózní a odhodlaný, beroucí na
sebe odpovědnost a řídící pozici nejen v práci, ale také v rodině a ve společnosti.
Není to náhoda, vždyť se narodil ve znamení lva. O takových lidech se říká, že mají
zdravé sebevědomí a autoritu, jsou ctižádostiví, silní a odhodlaní, milující
luxus. Mají přirozenou eleganci a glanc. Volí vždy nejkratší cestu k cíli a
jsou k tomu vybaveni velkou rozhodností.
Romane,
podnikáte a spolupracujete už dlouhé roky a na mnoha úrovních se svým bratrem.
Není obvyklé vidět fungující rodinný vztah v podnikání. Jak je tomu u vás?
Náš vztah s bratrem v
businessu funguje velice dobře, a to především proto, že jsme každý jiný.
Od
roku 2005, kdy jste se začal věnovat fotbalovému klubu, prošel klub mnoha
změnami a to včetně modernizace stadionu, webových stránek, interních změn…
Která ze změn vás nejvíce těší?
Těší mě každá pozitivní
změna, ale největší radost budu mít z toho, až bude v Brně nový fotbalový stadion.
Když
jste FC převzal, byl ve špatném stavu – proč jste se pouštěl do tak nejisté
investice, jako je sport?
Někomu to mohlo připadat
jako nejistá investice, ale já jsem viděl v brněnském klubu velký potenciál do
budoucna.
Kolik
lidí má na starosti chod fotbalového klubu 1. FC Brno?
Přesné číslo vám z hlavy
neřeknu, ale pokud bychom měli počítat například i všechny trenéry mládeže, tak
se to bude blížit stovce.
Ve
vašem klubu dnes nehrají pouze muži, ale také ženy. Jaký ohlas má dnes u nás
ženský fotbal?
Popularita ženského fotbalu
ve světě mírně stoupá, ale u nás tomu tak ještě moc není. Oproti mužům je zájem
veřejnosti nesrovnatelně nižší.
Má
fotbalový tým 1. FC Brno nějakého svého maskota?
Přibližně před rokem
proběhla soutěž o klubového maskota, ale vítězný návrh se u fanoušků neujal.
Takže momentálně jsme bez maskota.
Jaké
jsou vaše vize ve fotbalu a na co se mohou fanoušci 1. FC Brno těšit v
nejbližší době?
Město jako Brno by
samozřejmě mělo bojovat o nejvyšší příčky. Před rokem jsme vyhlásili útok na
evropské poháry a nakonec to dopadlo úplně jinak. Proto letos raději nebudeme
vyhlašovat podobné cíle a raději se necháme příjemně překvapit.
S
jakými dalšími sportovními aktivitami si vás lidé mohou ještě spojovat?
Kromě řízení fotbalového
klubu si také sám rád zasportuji. Na prvním místě je momentálně golf, kterému
jsem úplně propadl. A rád si také zahraji tenis.
Jste
soutěživý typ? V čem jste naposledy soutěžil?
Určitě jsem soutěživý a
nerad prohrávám. Sportuji ale poměrně často, takže se nevyhnu ani porážkám.
V
jakém stylu oblečení se cítíte nejlépe a jakým barvám dáváte přednost?
Nemám vysloveně oblíbený
styl. Podstatné je, abych se v tom cítil dobře. A s barvami je to jednoduché.
Mými oblíbenými jsou červená, bílá a modrá – tedy barvy 1. FC Brno.
K
manažerské image patří bezpochyby i starost o zevnějšek. Jak je tomu ve vašem
případě?
O svoje tělo se samozřejmě
starám, ale myslím si, že nevybočuji ze standardu.
Moře,
hory, město… Kam příště na dovolenou?
Kamkoliv, kde je golfové
hřiště.
Giorgio
Armani, jeden z vašich oblíbených módních tvůrců, se za svého života ulicemi
Milána neřítil závodní rychlostí skvělým autem, ale pohyboval se mírným tempem
na kole. Do jaké míry dokážete své závodní tempo zmírnit vy? Jaký je váš
ideální odpočinek?
Opět se musím opakovat.
Ideálním relaxem je pro mě golf.
Máte
ambice dosáhnout prvních pozic ve fotbalu a s průměrem se nespokojíte ani
v podnikání. Jak by se tak ambiciózní muž, jako jste vy, vyrovnával s případným
neúspěchem?
Domnívám se, že se s
neúspěchy srovnávám jako každý jiný člověk.
Čeho
byste se nikdy nevzdal?
Své rodiny a nejbližších.
Vaše
motto?
Za prvé: nehraju si s city –
životní zkušenost, za druhé: nehraju si s lidmi – nevyplácí se to, ale hraju si
se svým životem – to můžu.
Děkuji
za rozhovor.
Produkce a text: Michaela Lejsková
Foto: Pavol Bigoš www.bigi.sk
Oblečení: Idolo Fashion www.idolofashion.cz
Publisher: Profashion 9/2009