„Dnes jsou
upřednostňovány lehké, odlehčené make-upy, dříve byly spíše hutné, hodně krycí,
dneska se méně retušuje, sází se na dokonalost a přirozenost pleti a líčení.“ Mili Dvořáková
Pracujete-li jako vizážistka, musíte umět naslouchat. Tak jak to dělá
Mili Dvořáková. Denně jí pod rukama projdou známé hvězdy, ale i běžné dívky,
které se potřebují nalíčit, třeba na svatbu. Nalíčit tak, aby vypadaly skvěle.
A to Mili umí. A k tomu vám i poradí a určitě si vedle ní nebudete
připadat divně. Při práci je profesionálka a dokáže navodit příjemnou
atmosféru. Jméno Mili jí totiž sedí. Je milá. Fotografie, které k rozhovoru pořídil Robert Vano jsou vytvořeny ve spolupráci s restaurací Mlýnec v Praze.
Dnes jsem vás viděla při práci a začnu tedy přímo otázkou na vaši profesi:
Chcete-li být skutečně dobrá ve svém oboru, co všechno pro to musíte udělat?
Tak určitě by člověk měl mít talent,
být šikovný, správně dravý, ale také příjemný a nekonfliktní. V mém oboru
je poměrně velká konkurence, takže i já se snažím klientům dávat něco navíc. To,
že budu šikovná, profesionální a spolehlivá, je samozřejmostí, ale chci-li, aby
se mnou klienti rádi spolupracovali, musím být navíc milá, ochotná a musím umět
lidi vyslechnout. Popovídat si s nimi o jejich představách, být tak trochu
i psycholog a určitě dbát i o sebe, protože kdo se chce koukat na neupravenou
vizážistku. Mě prodává i můj vzhled, a tak musím jít i příkladem.
Na to jsem se právě chtěla zeptat. Několikrát se mi stalo, že jsem byla
na módní přehlídce, a když se na konci ukláněl návrhář, byl vymóděný tak, že by
mu člověk za běžné situace málem ani nepodal ruku. Je to snad nějaký trend?
Tohle já právě neuznávám. Jsem-li
kadeřnice, měla bych mít upravené vlasy, dělám-li nehty, nemůžu mít ty svoje
neupravené. A tak to mám i já, jako vizážistka. Osobně bych nešla
k někomu, kdo mě má česat, nebo líčit, a vypadá, jako by právě vypadnul
z tramvaje. Prostřednictvím sebe prodávám svoji práci.
Měla jste od začátku jasno, co chcete v budoucnu dělat, nebo vaše
původní zaměření bylo zcela jiné?
Odmalička jsem měla jasno! Bavilo
mě malovat, česat, šít. Česala jsem celou rodinu, panenky, pejsky, šila oblečky
na panenky a hlavně kreslila. Naši mě díky této zálibě chtěli dát na nějaký designérský
obor, ale to za komunistů, kdy jsem se hlásila do školy, nešlo. Tak jsem
nakonec nastoupila na obchodní školu, obor drogista-kosmetika. Již po studiu jsem
začala pracovat jako poradkyně krásy pro firmy jako jsou Lancôme, Dior…
…a to už byl jen krůček k profesionální vizážistice…
Můj kamarád vizážista a manažer mě soustavně
nabádal, ať začnu líčit. Jenže já jsem na to chtěla mít papír. Absolvovala jsem
sice rychlý a precizní kurs líčení u firmy Dior, ale chtěla jsem si být jistá, že
na to mám zkoušky. Mezitím jsem si ještě odskočila do Amsterdamu, kde jsem
pracovala na recepci a občas někoho nalíčila. Takhle jsem několik let cestovala
mezi Prahou a Amsterdamem. Nakonec jsem si ten kurs udělala, ale když se na to
teď podívám zpětně, tak už jsem všechno znala a uměla, takže mi ten kurs dal
opravdu jen ten papír. A přesvědčila jsem se, že můj kamarád měl stejně pravdu.
Po návratu domů jste se líčení už začala věnovat naplno?
To ještě ne. Zaměstnala jsem se
v jednom hotelu, kde jsem dostala na starost VIP klientelu. Zajišťovala
jsem jim v Praze program. A ve volném čase, kterého bylo dostatek, jsem
líčila převážně modelky pro modelingové agentury a fotografy. Až v roce
2007 jsem se postavila na vlastní nohy. Měla jsem už dostatek zkušeností a stálé
klienty, takže jsem cítila, že si to můžu dovolit. Hlavně jsem se musela
rozhodnout: buď práce v hotelu, nebo líčení. Samozřejmě vyhrálo líčení,
čehož absolutně nelituji.
Dá se touto prací solidně uživit? Slýchávám od některých vizážistů a
stylistů, že doba je zlá a práce málo.
Obecně nevím, ale já se uživím.
Nestěžuji si. Když nastoupila celosvětová krize, tak jsem to pocítila, ale to
asi i většina mých kolegů. Firmy snižovaly rozpočty a bylo celkově méně práce.
Já mám naštěstí kontakty i v zahraničí, kam jezdím pracovat, takže i tohle
mi pomohlo překlenout „krizové období“. Teď už je to zase zpět v normálu.
Jsou věci, které byste po zkušenostech, které za ta léta máte, udělala
jinak?
Určitě. Už jen proto, že se mění
móda a s tím i styl líčení dle módních trendů. Například dnes jsou
upřednostňovány lehké, odlehčené make-upy, dříve byly spíše hutné, hodně krycí,
dneska se méně retušuje, sází se na dokonalost a přirozenost pleti a líčení.
Denně se staráte o vizáž spousty našich hvězd i hvězdiček. Jaká je
s nimi spolupráce? Překvapil vás při vaši práci někdo z nich, ať již
mile, nebo nemile?
Já jsem kupodivu vždy měla na klienty
štěstí. Nepamatuji si nějakou výrazně negativní zkušenost, nebo nepříjemné
jednání. Většinou jsme si s klientkou padly do noty a od toho se pak
odvíjela celá spolupráce. Samozřejmostí je být milá a vstřícná a snažit se, aby
bylo vše v pohodě. Vždy se snažím o vytvoření příjemné atmosféry. Pracuji s hodně
známými osobnostmi, namátkou pracovala jsem i pro Ivetu Bartošovou…
…a to mě zajímá, neměla Iveta hvězdné manýry?
Kdepak, bylo to ještě před svatbou
s Pomejem a byla milá a pracovalo se s ní dobře. Já jsem ji líčila i na
comeback jejího koncertního turné a zároveň jsem ji podporovala. Byla to velice
milá spolupráce a skvělá zkušenost. Dneska už nevím, od té doby jsem s ní
nedělala. Ráda také vzpomínám na Elišku Bučkovou, Hanku Mašlíkovou, Gábinu
Partyšovou, Andreu Verešovou, Zuzanu Belohorcovou, Dominiku Mesárošovou,
Libušku Vojtkovou, zpěvačku Victorii a Leonu Šenkovou a na spoustu dalších
osobností, a také nesmím zapomenout na finalistky České miss.
Kde berete inspiraci? Nakupujete si stohy časopisů, chodíte na
vzdělávací kurzy? Je potřeba sledovat módní trendy?
Jelikož hodně cestuji i do
zahraničí, tak si tam kupuji módní a kosmetické časopisy a musím přiznat, že jsou
daleko lepší a mnohem více dopředu s trendy. Také sleduji internetové stránky
různých kosmetických firem. I tam se dá načerpat mnoho inspirace, hlavně díky
novinkám, které prezentují. Dokonce mám stažené aplikace těchto světoznámých
firem v mém iPhonu, takže mi nic neunikne.
Jaký je nejčastější nešvar v líčení českých žen? V čem dělají největší
chyby?
Já rozděluji české ženy do dvou
typů. Ženy, které se nelíčí, nebo se líčení možná i bojí. Těm právě stačí
poradit, vysvětlit, že opravdu nemusí strávit před zrcadlem hodiny. Že stačí
lehký make-up, tvářenka a lesk, řasenka. Potom jsou ženy, speciálně mladé
dívky, kterým často chybí i ta poslední špetka vkusu a napatlají na sebe
všechno možné. Tady se snažím poradit, vysvětlit, jak se o pleť starat. Často
platí známé pořekadlo, že „méně, někdy znamená více“. Samozřejmě je jiná
situace, kdy jde žena na nějakou večerní společenskou událost, nebo na svatbu, zde
je výraznější líčení na místě.
Tím se dostáváme k vaší další specializaci a tou jsou nevěsty! Vím
o vás, že často líčíte nejen nevěstu, ale i její příbuzné. V čem je tato
práce odlišná od běžného líčení?
Už tím, že je to svatba. Proto
nevěsta a celá její rodina kladou obzvláštní důraz na to, aby nalíčení vypadalo
dobře. Nevěsta v tento den přece musí být nejkrásnější! Často se stává, že
se s nevěstou domluvím na zkoušce. Líčení i účes se vyzkouší několik dní
dopředu, aby ve svatební den už nebyl žádný stres. Jsem ráda, když vidím i šaty
a doplňky, protože si můžu líčení rozmyslet. A samozřejmě potřebuji důkladnou
konzultaci s klientkou. Jsou takové ženy, které se už znají a vědí, co jim
sluší, nebo mají již nějaké představy.
A když nevěsta nemá vůbec žádné představy? I to se vám stává?
Ano, tam potom musím, jak jsem již
říkala, být profesionálka a přesvědčit nevěstu, co jí bude slušet nejvíce. Ale
zatím se mi nestalo, že bychom se s nevěstou nedomluvily alespoň na
nějakém kompromisu. Zase ji nemůžu tlačit do něčeho, v čem by se necítila
dobře. To je jasné! Spolupracuji i s nejlepší agenturou, která pořádá
svatby i na Chateau Mcely, což je většinou velice bohatá a zajímavá klientela.
A za tu dobu jsem již dostala mnoho poděkování, že líčení i účes byly skvělé po
celou dobu a nevěsta si svatební den opravdu užila. To je pro mě největší
odměna.
Co považujete za základní péči o pleť, co by měla každá žena zvládnout
a dělat?
Základem je čistá, projasněná pleť,
pudr, tvářenka a řasenka, a trocha lesku. To zvládne každá žena během několika
minut. Ráno si pleť projasnit pleťovou vodou a samozřejmě nezapomenout hydratační
krém. Doporučuji také hydratační, rozzařující nebo vypínací séra. Záleží na
typu pleti. Jednou týdně si nanést peeling a masku, a večer se nezapomínat
odlíčit! Na noc doporučuji regenerační noční krémy. Ráno budete mít pleť svěží
a odpočatou.
Tak to je snad jasné, že se žena večer odlíčí!
Bohužel byste se divila, kolik žen
se neodličuje. V mé profesi jsem se setkala už s ledasčím. A to je
opravdu hrozné. Nejen že bych opravdu nechtěla ráno vidět ty peřiny, ale co to
udělá s pletí! Pokud se žena večer neodlíčí, dříve nebo později se to na stavu
její pleti podepíše. A jak jsem už zmínila, je dobré alespoň jednou týdně nanést
masku a udělat si peeling. V obchodech jich je dnes nepřeberné množství a
klidně se dá něco vyrobit i doma z přírodních produktů nebo bylinek. Dobré
je, se poradit i s kosmetičkou.
Existuje něco, co nikdy nevyjde z módy?
Určitě řasenka, linka a červená
rtěnka. To je klasika. Linky se teď opět vracejí, a v zimě byly velkým hitem
červené rtěnky, což se drží až do dnešních dnů. Pokud půjdete na večírek
v černých šatech, ve vaší kabelce by neměla chybět červená rtěnka!
A co říkáte na současný trend umělých řas? Všimla jsem si, že se to teď
nosí. Denně na mě mrkne nejedna žena obrovským vějířem.
Určitě to vypadá velice atraktivně.
Ale co se týče nastavení a prodloužení řas, vím, že to vlastní řasy ničí. Nemám
ale nic proti tomu, když to ženě prospěje v jejím sebevědomí. Já bych spíše
volila dobré zhušťující a prodlužující řasenky. Koupila si sérum na výživu řas,
a když budu chtít udělat dojem, tak si řasy na akci nalepím. Dnes už seženete
velice přirozeně vypadající řasy.
Dokázala byste někoho, kdo je lidově řečeno „nekoukatelný“ předělat a
udělat z něj „koukatelného“?
Určitě. Z každé ženy se dá udělat krásná! Stalo se mi už mnohokrát,
že se mi pod rukama změnila dívka, která na první pohled vypadala, jak vy
říkáte „nekoukatelně“. Mnohdy stačí udělat z nedostatku přednost. Nebo
třeba použít červenou rtěnku, které se tady, bůhví proč, ženy tak bojí. Ta umí ale
dělat divy.
To bychom si asi měly vzít
příklad v zahraničí, tam se ženy nebojí odvázat. Určitě máte i vy osobně
nějaké zkušenosti se zahraniční klientelou, že?
Hodně se inspiruji ve Francii, Itálii, Anglii… Třeba Italky. Podívejte se
na dámy v Římě. Vyjdou si na kávičku a jsou elegantní v každém věku.
To platí i o Paříži. Tam jsou dámy dámami i za všedního dne, i když jdou třeba
jen na nákup. V Londýně zas, když si vyjdete na večírek, nemůžete
z místních dam spustit oči, jak se dokážou odvázat v líčení, oblékání,
o účesech nemluvě. Je to neskutečná podívaná. České ženy by si z nich
určitě měly brát příklad! Ale to všechno jde v ruku v ruce se
smýšlením a životním postojem dotyčných dam.
Koho byste vyzdvihla jako
skutečně pěkně nalíčenou celebritu? Někoho, koho byste mohla dávat za vzor.
Máme jich tady u nás určitě
dostatek. Módní ikonou je právem Dara Rolins, která umí dokonale skloubit vizáž
a stylové oblečení. Líbí se mi, jak se líčí Táňa Kuchařová. A samozřejmě jsou i
takové, na nichž by se dalo zapracovat.
Vzpomenete si na akci, na které
se vám dobře dělalo a měla jste z ní skutečně příjemný pocit
z kvalitně odvedené práce?
Samozřejmě, těch byly spousty,
třeba módní přehlídky Sportalm, kde byla hlavní tváří Andrea Verešová, velký
koncert Ivety Bartošové, spolupráce s Hanou Mašlíkou, Kateřinou Kristelovou a mnoho dalších. Nejdůležitější je, aby dobrý pocit
z mé práce měl i klient. Co mi bude platné, když si budu myslet, jaká jsem
šikovná a jak se mi práce povedla, když si to nebude myslet klient? Proto se
vždy ptám klientek, zda se jim má práce líbí a jestli se cítí dobře. Největší
odměnou je pro mě upřímné poděkování.
Děkuji za rozhovor.
Text: Dita Brančíková
Foto: Robert Vano
Foceno v restauraci Mlýnec v Praze
Produkce: Michaela Lejsková
Publisher: magazín Best of www.ibestof.cz
