Již
po mnoho let patří k velkým a výrazným osobnostem české saxofonové scény. Její
hudební aktivity nabízejí posluchačům veliký rozsah hudebního umění, v jehož
středu dominuje hra na barytonový saxofon jako koncertní nástroj. Dodnes působí
ve špičkovém tělese Bohemia Saxophone Quartet. Rovněž spolupracuje s předními
českými komorními i symfonickými tělesy. Vydala několik CD, mnohokrát nahrávala
i pro Český rozhlas. Mnohé zkušenosti získala u francouzského vynikajícího
saxofonisty Philippa Portejoie. Velmi úspěšně vedla semináře a masterclassy
doma i v cizině (Pozn. redakce: Paříž 2010, Oslo 2009, Lvov 2005 aj.). Od roku
2011 působí jako pedagog hlavního oboru hra na saxofon na Konzervatoři v
Českých Budějovicích. Zúčastnila se mnoha hudebních slavností, například
Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Hrála a vystupovala na
festivalech na Ukrajině, v Lotyšsku, Rakousku, Německu. Poslech její hry na
saxofon je neopakovatelným zážitkem.
foto: Vít Pavlík
Kdo
vás poprvé přivedl k hudbě?
K hudbě
mě přivedli rodiče, a sice tím, že mě přihlásili do tehdejší Lidové školy
umění. Jejich záměrem nebylo mít ze mě profesionální hudebnici, ale abych nějak
smysluplně trávila čas. Ani mým záměrem z počátku nebylo se hudbou živit,
dokonce jsem jedno období směřovala k tomu, že budu tanečnice. Nicméně kvůli
zranění kotníku zvítězila hudba.
Máte
ve svém rodě předky tíhnoucí k hudbě a ke hře na dechové nástroje?
Moje
babička, která bohužel zemřela dřív, než jsem se narodila, vystudovala na
Pražské konzervatoři hru na klavír a zpěv, ale hudbou se pak neživila. Ani
rodiče nejsou hudebníci.
Jako
umělkyně jste projezdila pěkný kousek světa. Kde se vám nejlépe vystupovalo?
Každý
koncert měl svou jedinečnou atmosféru. Ráda vzpomínám na společný koncert a
masterclass se špičkovými francouzskými saxofonisty, pedagogy konzervatoří
v Paříži, na několik krásných koncertů na Ukrajině, na festival
saxofonových kvartet v Lotyšsku, na velice příjemnou atmosféru v Norsku…
foto: Vít Pavlík
Je
české obecenstvo vnímavější než zahraniční posluchači?
Na
koncerty chodí převážně lidé vnímaví. Snad jediný rozdíl je v tom, že
zahraniční obecenstvo bývá spontánnější. My Češi jsme
spíše uzavření a nedáváme své pocity tolik najevo, takže i když se nám koncert
velmi líbí, reagujeme trochu odměřeněji. Několikrát už jsem zažila během
koncertu, že lidé soustředěně seděli, po každé skladbě zdvořile zatleskali a já
jsem měla celou dobu pocit, že je ten koncert nebaví. A po koncertě přišli do
šatny nebo třeba poslali e-mail, jaký to byl úžasný koncert a že mají ohromný
zážitek. Zahraniční obecenstvo vám to většinou dá najevo hned při produkci.
S
kým se vám nejlépe hraje?
Nejvíce
tíhnu ke komorní hudbě, ale ráda spolupracuji s kýmkoliv, kdo svou práci
dělá kvalitně. Velice mě baví pedagogická činnost, která momentálně tvoří
velkou část mé pracovní náplně. Se svými studenty jsem vytvořila projekt SaxWork, kde představuji slavné klasické
i moderní skladby ve svých originálních saxofonových úpravách.
foto: Vít Pavlík
Je dobré, když jsou hudebníci naladěni na stejnou notu, nebo je
prospěšnější, když se během hraní spíše doplňují?
Myslím, že funguje obojí. Buď může být jeden hráč výrazná hudební
individualita a ostatní spoluhráči ho spíše doplňují, anebo jsou všichni na
stejné úrovni a inspirují se navzájem, čímž vytvářejí výslednou podobu skladby.
Mistrně
ovládáte barytonový saxofon. Zkusíte si občas zahrát i na nějaký jiný nástroj?
Saxofonisté
většinou ovládají všechny druhy saxofonů, já hraji kromě barytonového saxofonu
nejvíce na sopránový a altový saxofon. Vystudovala jsem ještě hru na flétnu a
ke své pedagogické činnosti využívám klavír. Protože jsem velký fanoušek všech
elektronických zařízení, tak jsem si nedávno koupila elektronický dechový
nástroj Akai EWI 4000s.
foto: Vít Pavlík
Čím je technika dokonalejší, dokáže zvládat i nedávno netušené
možnosti, neskýtá však na druhé straně nebezpečí v tom, že stírá individualitu
sólisty?
Rozhodně ne. Technika je pouze prostředek. A čím lepší technikou
disponujete, tím více můžete vyjádřit. Pokud nejste osobnost a vládnete skvělou
technikou, budete předvádět jen techniku. Pokud jste osobnost, dokážete ji
vyjádřit jakkoliv.
V
čem spočívá samotné kouzlo saxofonu? Čím vás získal? Nebo vás dokonce uhranul?
Asi
tím, čím všechny ostatní – je krásný, zlatý, nádherně gravírovaný, má
mnoho klapek, je zkrátka oproti ostatním nástrojům tak nějak cool. A také jsem
v té době chtěla hrát jazz a saxofon je nástroj, který je nejvíce spojován
s jazzovou hudbou. Dnes se paradoxně věnuji převážně klasickému saxofonu,
o kterém se v době, kdy jsem začínala, moc nevědělo, protože
v Čechách v tomto oboru chyběla tradice.
foto: Vít Pavlík
Od
roku 1999 jste stálou členkou Bohemia Saxophone Quartet. Co to všechno obnáší?
Hrát
v tomto souboru znamená udržovat vysokou hráčskou kvalitu a perfektní
přípravu, protože repertoár je leckdy velice náročný, obzvláště při
interpretaci soudobé hudby. A protože jsem se před šesti lety odstěhovala
z Prahy do Volar, tak to pro mě obnáší také mnoho cestování na zkoušky a
koncerty.
Své
hudební zkušenosti předáváte i na Konzervatoři v Českých Budějovicích. V čem
jsou jiní dnešní studenti než za dob vašich studií? Nechají si poradit?
Studenti
jsou asi stále stejní, jen se mění možnosti, které dnešní doba nabízí. Díky
dostupnosti informací prostřednictvím internetu se snadno dostanou
k nahrávkám, notovým materiálům a jiným odborným textům. S možností
bezproblémového cestování minimálně po Evropě můžou navštěvovat koncerty,
semináře, workshopy a jiné akce špičkových světových saxofonistů. Je už jen na
každém z nich, zda toho využije.
foto: Vít Pavlík
Dalo by se říci, že se v současné době rodí více talentů? Nebo je špičkových
– bojím se říci geniálních – studentů vždycky jen poskrovnu?
Výjimečně talentovaných studentů je nejspíš v každé době
stejné procento, jen díky možnostem dnešních médií je o nich více vědět.
foto: Vít Pavlík
Kterého
hudebního vystoupení si nejvíce považujete nebo na ně ještě čekáte?
Jsem
ráda za všechna vystoupení, která proběhla, protože každé mělo v určitém
období svůj význam. Pokud bych měla jmenovat nějaké konkrétní, tak to byl
určitě koncert s Hudbou hradní stráže a policie České republiky. Měla jsem
tu čest zahrát s tímto špičkovým tělesem Koncert pro barytonový saxofon a dechový orchestr Bernarda van
Beurdena. Skladeb pro barytonový saxofon je velice málo a já jsem ráda, že
orchestr zařadil tuto skladbu do své dramaturgie. Další koncert, kterého si
velmi vážím, byla premiéra skladby Lukáše Hurníka Variace na téma Franky Zappy pro sopránový a barytonový saxofon a
orchestr, který jsme s kolegou Pavlem Fiedlerem zahráli v přímém
přenosu Českého rozhlasu s Pražskou komorní filharmonií pod taktovkou
Jiřího Bělohlávka. Velkou radost jsem měla, když jsme byli s kolegy
z Bohemia Saxophone Quartet osloveni realizovat nádhernou skladbu Philipa
Glasse Concerto for Saxophone Quartet and
Orchestra s Filharmonií Brno a dirigentem Aleksandarem Markovicem. Tento
koncert natáčela do záznamu Česká televize. Do budoucna bych chtěla realizovat
sérii netradičních koncertů, prostřednictvím kterých by se širší veřejnost
mohla seznámit s klasickou a komorní hrou na saxofon, protože velká
většina lidí u nás má saxofon spojený pouze s hudbou jazzovou.
foto: Vít Pavlík
Mohla
byste se alespoň letmo zmínit o nosičích, na nichž jsou vaše nahrávky?
V první
řadě je to CD Bohemia Saxophone Quartet
Saxcriptions, kde můžete slyšet slavné skladby jako Gershwinovu Rhapsody in Blue, Suitu z West Side Story Leonarda Bernsteina nebo
Slovanské tance Antonína Dvořáka
v mých úpravách pro čtyři saxofony. Dále CD BSQ nazvané History of Jazz podle stejnojmenné
skladby Víta Fialy, kde ve dvaceti částech ztvárnil vývoj jazzové hudby od ragtimu
až po hudbu budoucnosti. Na CD Rudolfinum
Jazz Orchestra homage to Jaroslav Ježek uslyšíte záznam koncertu ve
Dvořákově síni Rudolfina, který je věnován odkazu Jaroslava Ježka v podobě
nových kompozic inspirovaných jeho tvorbou. RJO tvoří hráči dechové sekce České
filharmonie a doplňují je přední sólisté české jazzové scény pod vedením Milany
Svobody. Další CD Saxtet Štěpána
Markoviče je záznam koncertu z vynikající série koncertů Jazz na hradě.
foto: Vít Pavlík
Při
návštěvě Prahy se americký prezident Bill Clinton rovněž prezentoval
saxofonovou hrou. Je to oblíbený nástroj prezidentů, nebo je určený i pro lidi
nejrůznějšího zaměření a profesí?
Něco
prezidentského na saxofonu asi přece jen bude. Když nám hudební skladatel Lukáš
Hurník věnoval svůj první saxofonový kvartet, nazval ho „Prezidentský“.
Lze
popsat, jak vypadá běžný a pracovní den saxofonistky Kateřiny Pavlíkové?
Běžný
den je pracovní den. Ve všední dny převážně vyučuji a cvičím, o víkendech
zkouším a píšu noty. Pokud mám v určitý den koncert, je tomu samozřejmě
denní režim přizpůsoben.
Jakou
podobu může mít pro vás jako hudební sólistku saxofonový Olymp?
Mým
snem je smíchat všechny hudební žánry, styly a techniky hry, okořenit to
zajímavou scénou, promíchat to s trochou pohybu a vznikne božský saxofonový
koktejl.
foto: Vít Pavlík
To znamená, že vrcholem může být velké vystoupení v pražské
Lucerně, v New Yorku nebo kdekoliv jinde ve světě?
Přesně tak.
Je
štěstí i vstřícná cesta k němu základním předpokladem dobrého života? A v čem
je nejvíce zakotveno?
Štěstí
je spokojenost sama se sebou, se svým životem. Štěstí je, když má člověk kolem
sebe milované osoby. Štěstí je, když děláte to, co vás baví. Štěstí je… muška
jenom zlatá.
Kde
jste zvyklá odpočívat? A jakým způsobem obnovujete vydanou energii?
Pokud
jsem v období, které je pracovně velmi nabité, tak neodpočívám téměř
vůbec. Energie přichází tak nějak sama od sebe, setrvačností. Kdybych si
v tomto období dopřála trochu volna, tak bych zlenivěla a do ničeho by se
mi už nechtělo. Takže si odpočinek šetřím až na léto, kdy si můžu dopřát dva,
někdy i tři týdny lenivět.
Jistě vás přitahuje více moře než hory. Jaká místa vás nejvíce
lákají?
Paradoxně k muzikantskému povolání nerada cestuji, takže
nejlépe je mi doma v Jižních Čechách nebo v sousedním Bavorsku. Ale pokud
bych měla jmenovat jedno místo na světě, kam bych se chtěla podívat, tak je to
určitě Japonsko.
Děkuji
za rozhovor
Text:
Vladimír Stibor
Foto:
Vít Pavlík
Oficiální
stránky:
Korektura
textu: Vladana Hallová
Produkce:
Michaela Lejsková
Publisher:
Profesní magazín Best of www.ibestof.cz