Archiv pro měsíc: Leden 2019

Taťána přes 20 let provozuje Stavební bazar Količín. Před tím pracovala jako pedagožka ve školce. Ze školství se ale rozhodla zcela odejít. Její bazar je na první pohled malý. Díky Taťáně však dokáže nabídnout mnohem více, než materiál na rekonstrukci nemovitosti. Úsměvné na tom je, že se pro bazar rozhodla, aniž měla povědomí o tom, co bude prodávat. Před dvěma dekádami totiž potřebovala hlavně získat časovou flexibilitu a zbavit se stresu ze školního prostředí. Manžel Taťány, Stanislav Martinec, věnoval většinu času budování své firmy KOMA modular. Péče o děti tedy byla hlavně na ní.

Proč jste „utekla“ ze školství?

Nemůžete si dovolit na děti ve školce křičet. Musíte být trpělivý. Napětí se ale nasčítá. Když jsem se pak neovládla a začala doma křičet na vlastní děti, bylo mi jasné, že to takhle dál nepůjde. Manžel měl své podnikání a důležité schůzky, takže nemohl ani děti vyzvednout ze školky. Pokusil se o to jen jednou. Bohužel je ale paní uklízečka zamkla, neb si manžel začal školku se zájmem prohlížet a zapomněli odejít. Museli pak vylézt ven oknem.

A po této zkušenosti jste vzala věc do svých rukou.

Podnikání mi umožnilo nejdřív vyřešit rodinné záležitosti, odvézt děti do školy a pak jít do práce.

Vy jste ale nemusela vůbec chodit do práce.

Nevím, kolik je Vám let. Ale já vyrůstala v prostředí, kde se o něčem takovém ani neuvažovalo. Bylo jasné, že po mateřské nastoupím do práce. Viděla jsem to tak i u svých rodičů.

Proč jste se ale rozhodla jako pedagožka otevřít si stavební bazar v bývalé inseminační stanici?

Pozemek v Količíně koupil manžel s jiným záměrem. Chtěl tam otevřít sklad ovoce a zeleniny s řízenou atmosférou. Ale po revoluci se k nám začalo ovoce a zelenina dovážet za nižší ceny. Sklad tedy neměl smysl. Po delší době nás napadlo využít statek jako bazar. Nejdřív jsme tam měli přebytky od firem. Přišlo mi to ale málo. Proč by měli lidé chodit po inzerátech a hledat, jestli někdo nenabízí to, co potřebují. Všechno může být na jednom místě u nás.

Bylo to pro Vás zcela nové. Podnikání i stavebniny. Musela jste se hodně dovzdělávat. Opravdu jste získala? Nebyla to spíše výměna jednoho stresu za jiný?

Rozhodně to zátěž byla. Vedle znalostí o materiálech jsem se učila i mluvit s lidmi. Hlavně muži měli problém akceptovat, co jsem jim říkala. Některé jsem pak posílala za kolegou, který jim řekl to samé. A pak bylo vše v pořádku. (smích) Je to, jako když se učíte jazyk. Jdete na kurz, čtyři hodiny mluvíte a pak jdete domů s čistou hlavou. V práci jsem měla jistotu, že je o děti postaráno a domů jsem si zase neodnášela zátěž z práce.

Nespokojila jste se s přebytky od firem a začala jste nabízet komisní prodej pro všechny. Byl to dobrý krok?

Dlouho nám trvalo, než jsme získali důvěru. Lidé měli špatnou zkušenost z jiných bazarů, kde nechali zboží, ale nakonec vůbec nedostali zaplaceno. Dala jsem si tedy hodně záležet na smlouvě a vzbuzení důvěry. Materiál u nás mohli nechat jen po předložení občanky. Nosili totiž i kradené věci. Jen díky důslednosti se nám dařilo vylepšit naši pověst, kterou nám kazili podvodníci.

Količín je malá obec. Jak se o Vás lidé dozvěděli?

Především díky pozitivním recenzím. Nejčastěji po hospodách. Jednou jsem také objednala reklamu. Ale to byl další podvod. Nechali si ji zaplatit, ale nakonec se nikde neobjevila. A nebyla zrovna pro nás levná.

Co jste pak dělala?

Co jsem mohla dělat? Agent si mě vyslechl a omluvil se, že taky jejich firma naletěla jinému prodejci reklamy. Víc se dělat nedalo. A soudit se kvůli 4 000 Kč? Raději jsem si sama udělala a vytiskla letáčky a roznášela je po Zlíně, Holešově a okolí. Pár lidí se díky tomu přišlo podívat.

Jak je dnes bazar veliký? Kolik má obrat?

Naše tržby dosahuji v průměru 250,000,- Kč měsíčně. Jsme taková malá firma. Během sezóny je toho samozřejmě víc, protože lidé hodně rekonstruují a přiváží použitý materiál. Za to jsem hodně ráda. Dříve vysadili okna a zlikvidovali je. Dnes je najdete u nás. Oni za to dostanou peníze a je to taky ekologičtější. Firmy nám začaly nabízet své přebytky, aby je nemusely držet na skladě anebo vyhazovat či draze likvidovat.

Snažil se Vám někdo kazit pověst i cíleně?

Někdo takový by se našel. Asi proto, že nebyl s námi spokojený. Lidé někdy nepochopí podmínky smlouvy. Máme tam např. pravidlo, kdy se s časem snižuje cena za zboží. To se nakonec prodá, ale za méně. Každého se ptáme, jestli naše podmínky pochopil. A speciálně upozorňujeme na to, že se cena po měsíci sníží a kolik tedy zákazník dostane vyplaceno. Ale znáte to, vnímáte asi dvě minuty a pak prostě vypnete a lidé si pořádně podmínky prodeje nepřečtou. Když potom za své zboží získají méně při pozdějším prodeji, jsou někdy překvapeni.

Snažíte se to nějak řešit?

Řešíme to pořád stejně. Vysvětlíme to polopaticky a ptáme se, jestli to pochopili. Když řeknou ano, tak doufáme, že to tak je. Víte… Nemyslím to zle. K nám nechodí „elita“ národa, ale realita národa. Jsou to lidé, kteří si dovedou mnoho věcí udělat sami. V mnoha ohledech jsou ale zranitelní. Smlouvy pro ně bývají spíš nutným zlem. Proto taky mají podvodníci u takových lidí velký úspěch. Tyhle problémy tu ale zase tak často nemáme. Spíš nás překvapuje, jak jsou naši zákazníci zajímaví, jaké mají koníčky. Baví mne se dozvídat, co druzí dělají a co vše dovedou.

Chodí si za Vámi i popovídat?

Za kolegou přicházejí především pro radu. Snad kromě elektra dovede pan Klesnil pomoci se vším. Mně zase sami od sebe lidé občas svěří svá trápení. Překvapuje mne, jak intimní věci dovedou cizímu člověku říct.

Někdo zajde do baru a vypovídá se barmanovi a jiný paní Martincové ve stavebním bazaru…

Jsem z toho někdy nesvá. Lidé mají v dnešní době velká trápení. Jsou to hlavně rodinné problémy. Ani nevím, čím jsem si to vysloužila. Byli tu např. staří manželé a vybírali si zboží. Paní se po chvíli rozpovídala, že je jejich nevěsta vystěhovala do přízemí, kde nemají žádný vchod. Museli tedy chodit oknem. Z toho, co mi řekla, mi bylo jasné, že jejich rodina vůbec nefunguje. Proč to říkala zrovna mně? Snad proto, že jsem jen poslouchala a nic neříkala, nehodnotila a ani neradila.

Nezarazí se, když nic neřeknete?

Co jim na to chcete říct? To přece nejde. Vzpomínám si. Přišla za mnou maminka s dospělou dcerou. Potřebovali si odnést něco těžkého, ale dcera to nemohla vůbec zvednout. Její maminka pak začala vyprávět, kolik zlého jí její manžel dělá. To jsem se neudržela a řekla, ať od něho prostě odejde. Bráním se ale lidem zasahovat do života. Jenže někdy Vás do toho vtáhnou. Přišel za námi zákazník se zbožím a oproti občance nám jej nechal ke komisnímu prodeji. Druhý den přišla manželka. Vyšlo najevo, že se rozvádí a přetahují se o majetek. Nejčastěji se ale chodí lidé hlavně vypovídat. Takových extrémů tu moc nemám.

Dokážete pokaždé tyto situace ustát?

Sama jsem již vyslechla hodně příběhů a musím být silná, takže to dovedu. Mám jasno o tom, jak má rodina fungovat. Kolikrát tedy nechápu, co se v těch rodinách děje. Dětství jsme s manželem prožili za totality. Ale doma nám předali hodnoty, kterých se stále držíme. Dneska se to hodně uvolňuje. Je nepochopitelné, co si děti k rodičům dovolí. Základní úctu musíte mít vždy. A nesnáším, když se mluví sprostě. Občas sem přijdou dělníci a mluví po svém. V tu chvíli jdu okamžitě mezi ně. Sice jsme v bývalé inseminační stanici a vypadá to tu, jak to tu vypadá, ale sprostě se u nás nemluví.

Podobně byste mohla upozornit i ostatní, že jsou ve stavebním bazaru a ne ve zpovědnici.

Já taková nejsem. Sice jsem o tom přemýšlela, ale nebylo by to dobré. Okolo sebe vidím, jak jsou lidé nevšímaví. Něco se Vám stane a projdou kolem Vás bez povšimnutí. Nikdy bych neměla sílu říci těm lidem, že mě to nezajímá. Navíc, když je vyslechnete, časem se k Vám zase vrátí.

Máte Vy sama, komu byste se mohla takto vypovídat?

To nemám. Záměrně to neventiluju, protože vím, jaké to je, když to dělá někdo jiný. Nemusí to být příjemné, naopak to může být dost únavné. Není mnoho lidí, kteří by Vás taky dokázali pochopit.

Jedním z motivů, proč děláte bazar, je ekologická odpovědnost. Nakolik opravdu naší planetě pomáháte?

Učíme lidi přemýšlet nad tím, co mohou se svými věcmi dělat dál, místo toho, aby skončily na skládce. Odvézt to do sběrného dvora je to nejjednodušší. Ale pokud to přivezou k nám, vždy se najde někdo, kdo to využije dál.

Je i zboží, o které nemají lidé zájem za peníze. Takové vykupuji symbolicky za 10 korun a necháme ho pak před bránou, aby si to někdo odvezl zdarma. Lidé už nám začínají přivážet materiál na rozdání sami od sebe. Dokážou být tak solidární s druhými. A ještě se nestalo, že by nám něco zůstalo před bránou ležet.

Podařilo se Vám vybudovat funkční a důvěryhodný bazar. Co máte v plánu dál? Budete rozšiřovat jeho nabídku?

Rozšiřování nabídky sortimentu je samozřejmost. Především bych ale chtěla zapracovat na tom, aby to tady bylo o něco hezčí. Vybudujeme tu také oddychovou zónu. Může tak přijet celá rodina. Muž si tu bude vybírat zboží, zatímco manželka půjde s dětmi do pěkného prostředí, kde si budou hrát. I když si tím vezmeme místo na další rozšiřování bazaru je to náš záměr…

Manžel stále rozšiřuje své podnikání. Do budoucna si musím tedy nechat volné ruce pro naše rodiče. Jednou nás budou hodně potřebovat. Takže někdo musí taky zůstat s nohama na zemi.

Děkuji za rozhovor.

 

Tento byznys příběh vytvořila společnosti J.I.P. networking s.r.o., pořadatel konference MILCON

J.I.P networking s.r.o. je společnost, která vznikla za účelem vzdělávání podnikatelů ze středně velkých firem. Proto také 25. dubna 2019 v Praze na Smíchově pořádá byznys konferenci MILCON, na které promluví jedni z nejúspěšnějších podnikatelů v Česku: Zbyněk Frolík z LINETu, Jaroslava Valová ze SIKO a Stanislav Martinec z KOMA. MILCON nabízí jedinečný formát postavený na autentických rozhovorech s řečníky. Neznají totiž dopředu žádné otázky a nemohou ani ovlivnit, na co se je moderátor zeptá. Moderátor MILCONu Marek Chvátal navštívili jednotlivé společnosti řečníků a hovořil i s členy jejich top managementu a zaměstnanci. Každý řečník má navíc až dvě hodiny času na sdělení svého know how.

Tobiáš Súkeník je Slovák a žije v Žilině. Jeho práce mu umožňuje cestovat po celém světě a to ve frekvencích, které si jen málokdo dokáže představit. Se společníky Michalem Praženicou a Andrejem Šottníkem vstoupili před několika lety do podnikání v oblasti marketingu, online marketingu a network marketingu. K jejich úspěchům patří ocenění Blue Diamond, což je ve firmě určitá pozice, které lze dosáhnout. Tuto pozici je možné získat na základě obratů a dalších podmínek. Většina lidí ji nedosáhne za celý život. Tobiášovi Súkeníkovi se to podařilo jako nejmladšímu na světě.

 

Tobiáš Súkeník (24)

Pojďme na úplný začátek a to ke studiu. Čemu jste se na škole věnoval a jak tuto zkušenost hodnotíte do života?

Už od mlada jsem ve svém vzdělávání upřednostňoval spíš svou vlastní cestu, ale samozřejmě že uznávám všechny způsoby vzdělávání. Člověk tak získá určitou disciplínu a návyk, což jsou velice podstatné faktory k jakémukoli lidskému úspěchu a směřování.

Jak jste objevil svoji příležitost a čím vás zaujala?

Když má člověk otevřené oči, tak mu dříve či později nějaká příležitost do života vstoupí. Ale vždy záleží jenom na vás, jak se takové příležitosti chopíte, ne všichni ji dokážou využít stejně. V mém životě se příležitostí, které mě někam posunuly, vyskytlo více. Vždy jsem se snažil nalézt v nich něco, co mě nějakým způsobem dokáže posunout kupředu.

Co podle vás znamená mít obchodní čich?

Můj obchodní duch se projevuje především tím, že dokážu vyhodnotit situaci hned při prvním setkání a snažím se v určité oblasti spojit ty správné lidi. Díky tomu si myslím, že takový proces může proběhnout velmi rychle. A právě takové věci mě motivují k navazování dalších spoluprací.

Co je vaše největší know how?

Všechny nás zaujal koncept sdílené ekonomiky, kde jsme se inspirovali obchodním modelem firmy, jako je AirBnB. Tato společnost vstoupila na trh před devíti lety a dnes má hodnotu 31 miliard amerických dolarů. Přitom nic nevlastní a funkčnost jejich obchodního modelu je nezpochybnitelná. My jsme tento model vylepšili a obohatili o další prodejní kanály a přidali network marketing, který je zpřístupní skutečně každému. Profit vzniká z rozdílu mezi dlouhodobým a krátkodobým pronájmem, o zisk se v konečném důsledku dělíme s klienty, kteří dlouhodobý pronájem spolufinancovali předem. Naše know how není žádným tajemstvím a rádi se o něj podělíme.

Nemáte obavy z konkurence?

Já si konkurence vážím, protože máte dvě možnosti. Buď se budete bát a bude to na vás působit negativně, což ještě nikdy nikomu nepomohlo, nebo se budete inspirovat i od ní a s pokorou se naučíte něčemu novému, což vás v konečném důsledku může v životě opět jen posunout kupředu. Podle mého názoru je zdravá konkurence vždy na místě, přece jenom jsem soutěživý typ a nerad prohrávám.

Otevřel se vám zahraniční trh. Do kterých zemí jste vstoupili a proč právě tam?

Strukturu našeho byznysu rozvíjíme v osmdesáti zemích a k těm nejzajímavějším patří určitě Nigérie, která je skutečně netradiční zemí oplývající mnoha kontrasty.

Mají kulturní odlišnosti vliv na to, co děláte?

Ať už ve zmíněné Nigérii nebo i v dalších nejrůznějších zemích je pro mě fascinující zkoumání různorodého myšlení, charakteristických rysů každé země a mentální nastavení lidí. Právě to představuje můj vnitřní motiv a inspiraci v mé snaze pomoci lidem.

Jakým způsobem probíhá obchodování vašich služeb?

Naše společnost přistupuje ke každému klientovi individuálně. Vždy se klientovi snažíme nabídnout maximum. Navrhneme mu konkrétní nápady a řešení. Zvolíme strategii pro nejbližší měsíce. Vytvoříme mu náš produkt tak, aby obsahoval přesně to, co od nás klient požaduje. Samozřejmě že se vždy snažíme zachovat jeho filozofii a nikdy se klienta nesnažíme měnit. Pokaždé si řekneme: „Vy nám dejte balíček a my ho pěkně zabalíme.“

Co považujete za největší firemní hodnotu?

Jádro naší společnosti tvoří náš tým. Nejvíc si vážím loajálnosti a lidskosti, které mezi námi panují.

Co vás motivuje a je vaším vlastním jádrem?

Jednoduše a výstižně – instinkt.

Jak hodnotíte současný networking, který přece jen za posledních dvacet let prošel velkou transformací?

Vystihla jste to úplně přesně. Za posledních dvacet let se toho změnilo hodně. Network marketing se celosvětově aktuálně řadí mezi trojici nejvýdělečnějších odvětví. Lidé jako Richard Branson a jemu podobní mají své společnosti postavené na network marketingu, což hovoří za vše, a přesně s takovými lidmi sympatizuji.

Pro koho je network marketing užitečný a jak jej mohou využít lidé v osobním životě? 

Network marketing je v současné době velmi rozšířeným způsobem podnikání. Díky jeho jednoduchosti a velké účinnosti jej využívají firmy z nejrůznějších odvětví k prodeji svých produktů a služeb. V síťovém marketingu má člověk dvě možnosti. Může působit jako spotřebitel, který má možnost využívat produkt nebo služby spojené s nejrůznějšími benefity, nebo se může stát distributorem, vybudovat svou vlastní síť distributorů a vytvořit si tak příjem. Network marketing je užitečný jak pro samotnou firmu, tak i pro distributory a spotřebitele.

Jakou má podle vás tento směr budoucnost?

Podle mě jednoznačně tu největší, protože lidi nekategorizuje, lidé mají vlastní motivaci a je dostupný pro každého.

Jaké jsou současné trendy na sociálních sítích?

Aktuálním trendem je prezentace sebe sama, což bylo kdysi zcela nemožné. Člověku se tak otevírá perspektiva a možnost prosadit se na sociálních sítích, což je pro mě skvělé a jsem za to vděčný. Záleží pouze na každém z nás, jak tento trend využije.

Co považujete za fenomén dnešní doby z pohledu 24letého muže?

To, co uznávám já, a k čemu jsem byl vychovaný, je etický kodex společnosti, ve které silnější pomáhají slabším a snaží se jim něco odevzdat a přinést do života. To, co nás naplňuje, nejsou pokaždé hmotné statky a bohatství. Například u mě jsou to vztahy, rodina a pomoc.

Jakou osobní image si pěstujete a co je pro vás důležité v rámci vlastní prezentace?

Image může být vnitřní nebo vnější. Pro mě je důležité, abych lidem ukázal svou vnitřní podobu a to, jaký doopravdy jsem a v čem spočívají mé hodnoty. Nechci kolem sebe vytvářet bublinu povrchnosti a dokonalosti. Přece jenom je mi teprve 24 let a měl bych se toho v životě ještě spoustu naučit.

Co vás dokáže odradit od spolupráce a v jakých případech se to děje?

Faleš, neupřímnost a škatulkování lidí. Když si někdo myslí, že je něco víc a podle toho posuzuje druhé.

V čem jste kdy měl naopak zbytečné předsudky?

Předsudky jsem nikdy neměl, protože svět není jen černý a bílý a právě předsudky kazí mnoha lidem možnost úspěchu.

Co patří k vašim nepracovním zájmům a koníčkům?

Už od mládí velice rád sportuji a ještě pořád se věnuji modelingu, což pro mě nepředstavuje práci, ale spíš koníčka.

 

Andrej Šottník (25)

Odkud se s Tobiášem znáte?

S Tobiášem se známe už několik let, během kterých jsme spolupracovali na různých projektech, oba dva jsme se věnovali on-line marketingu. Dohromady nás svedla naše společná touha tvořit něco inovativního. Já sám jsem v té době již vlastnil agenturu na vytváření webových stránek a e-shopů a spojení nás tří tomu všemu dodalo zcela jiný rozměr.

Co jsou to marketingové strategie?

Znamená to, že si společnost zvolí správný způsob, jak prezentuje svůj produkt nebo službu. Našim klientům se snažíme vysvětlovat, jaký význam má pro ně on-line marketing. S tím, jak se trh zvětšuje, dokážeme tímto způsobem klientovi okamžitě nabídnout daný produkt a vytvořením on-line marketingu se jeho značka stává konkurenceschopná. Například na Slovensku je on-line marketing ještě pořád dost podceňovaný.

Jaké povahové vlastnosti by měl mít správný marketér?

Kdybych měl soudit podle sebe, je zapotřebí správná dávka cílevědomosti a disciplíny. Snažím se nepřeceňovat své schopnosti a dívat se na daný problém vždy v klidu. Někdy je ovšem při té vší kreativitě docela těžké zůstat nohama na zemi, protože marketéři neustále zkoušejí nové a nové možnosti.

 

Michal Praženica (27)

Michale, o vás víme, že jste už ve svých 21 letech založil společnost, která se věnovala tvorbě webových stránek. Řeknete nám k této zkušenosti něco více?

Už v jednadvaceti letech jsem začínal jako freelancer a věnoval se tvorbě webových stránek. Většinou šlo o menší projekty: s kamarádem jsme vytvořili systém, identifikovali zákazníka a prodávali webové stránky po telefonu. Vytvářeli jsme balíčky služeb, na které jsme měli dopředu připravenou kostru. Tenkrát jsem se poprvé setkal s prodejem, protože zákazníky jsem získával sám – telefonicky jsem kontaktoval lidi, kteří inzerovali v novinách vydavatelství RegionPress v oblasti Bratislavy a Žiliny. Prodejní skript, který jsem vytvořil, fungoval skvěle, věděl jsem, jaké jsou ceny inzerce a webové stránky jsem tak prodával o něco levněji, než byla cena celoročního inzerátu s tím, že webové stránky jsou moderní, zatímco inzertní noviny, které přicházejí do schránky, jsou dobré tak akorát v neděli, aby posloužily na slupky při škrábání brambor. Když jsem měl na univerzitě mezi přednáškami čas, obvolával jsem klienty a po nocích jsem pracoval. Už tenkrát jsem si vedle studia vydělával víc než moji rodiče a byl jsem na sebe hrdý. Tehdy jsem se naučil to, co mě dnes baví nejvíc, a to je právě prodej. V roce 2013 jsem si založil živnost. Protože jsem značku SmartDirect posunul značně kupředu a měl jsem spoustu referencí, spokojení klienti mě doporučovali svému okolí, až jsem se ocitl v bodě, kdy jsem nemusel shánět zakázky sám, ale přestával jsem stíhat. V té době jsem ovšem pracoval na mnohem složitějších projektech a začal jsem i s e-shopy, což vyžadovalo mnohem více času a především soustředěnou komunikaci se zákazníkem.

Jak probíhalo seznámení s Tobiášem a navázání spolupráce?

 

Protože mě postupně přestávalo bavit sedět u počítače a mnohem víc mě bavil prodej, začal jsem s network marketingem. Budoval jsem síť spotřebitelů, ale i prodejců, které jsem vedl ve společnosti prodávající produkty z oblasti zdraví. V době, kdy jsem potkal Tobiáše, jsem pracoval v oblasti drahých kovů, přesněji zlata. Chtěl jsem v Žilině uspořádat akci, při níž bych v lidech vyvolal potřebu vlastnit zlato, a tak si vytvořil zákazníky. Tehdy mi kamarád doporučil Tobiáše s tím, že je v marketingu a pořádání akcí doopravdy dobrý. A nezklamal. Na akci, kde jsem počítal s účastí 40–50 lidí jich dorazilo asi 210, kteří si navíc zakoupili vstupenku v ceně 8 eur. Tam se tehdy okamžitě projevily Tobiášovy kvality. Přitáhnout lidi na „prodejní“ akce bývá většinou problém, i když jim za účast zaplatíte vy, ale sem přišli lidé s úsměvy a navíc zaplatili vstupné! Marketing byl tak skvělý, že jsem si s Tobiášem okamžitě promluvil o spolupráci. Tak jsme se dali dohromady a stal se z nás tým, který funguje dodnes, i když v oblasti zlata už nepodnikáme.

 

Věnujete se kromě online a network marketingu i jiným činnostem?

Network marketing mě velice baví. Na tento obor se v našich končinách stále nahlížíí mnoha způsoby, ale skutečností je, že je to jedno ze tří odvětví, která na celém světě vytváří nejvíce milionářů za rok. Není to ale pouze o „byznysu a penězích“, mám rád lidi, rád se s lidmi seznamuji, navazuji nové vztahy. Takže vztahy a komunita jsou pro mě důležité. Ještě mnohem důležitější je pro mě spokojený zákazník. V posledním roce jsem začal svou pozornost věnovat i kryptoměnám, protože si myslím, že kryptoměna představuje v evoluci platidel další článek. V současnosti se soustřeďuji na obchodování s altcoiny a tokeny na exchangerech – dá se na tom získat skutečně zajímavý profit.

Kromě toho, že podnikám, jsem i v pracovním poměru – jsem asistentem primátora města Ružomberok. I když mě moc nebaví vstávat ráno do práce, protože chodívám spát kolem druhé v noci, je to práce plná výzev, řešení problémů, hledání možností a způsobů. A to mě baví nejvíc. Pro budoucnost je to perfektní škola. Do konce volebního období nám zbývá ještě rok, během kterého jsem si i ve svém podnikání stanovil cíle, v rámci kterých bych chtěl dokončit co nejvíc rozpracovaných projektů. Takže jak vidíte, na nudu mi nezbývá čas.

 

 

Děkuji za rozhovor. 

 

Text: Michaela Lejsková

Překlad a korektura textu: Vladana Hallová

Foto: Martin Šottník, Jozef Mores

Vytvořeno ve spolupráci:

http://www.instedo.com/ 

http://webinator.sk/
http://instagram.com/tobiassukenik
https://www.turboarena.sk/

http://interactfactory.com/

Produkce: Michaela Lejsková

Publisher: Profesní magazín Best of www.ibestof.cz