Jan Novák pochází z Brandýsa nad Labem, kde vystudoval gymnázium a následně dokončil bakalářské studium na UK v Praze obor mediální studia. V Brandýse nad Labem podniká, provozuje výrobu a v plánu má také showroom. Přibližně od šestnácti let až donedávna působil v různých pozicích rodinného vydavatelství časopisu. Objevil kouzlo řemesla a záhy je také pevně podnikatelsky uchopil a proměnil. Plnicí pera značky Novák jsou nejen ozdobou psacích stolů, ale především uměleckou ruční prací, která tak dává vědět, že s pílí a cílevědomostí se pojí vynikající výsledky.
foto: Robert Vano
Jaká je vaše původní profese a co vás přivedlo k výrobě per?
Začínal jsem v rodinné firmě jako grafik. Vždycky jsem ale věděl, že chci mít něco svého a nechci být zaměstnanec. Začalo to malými projekty, kde jsem se naučil pracovat s e-shopem, obchodovat se zahraničím, nebo něco manuálně vyrábět. Což je mimochodem do teď pro mé okolí dost překvapivá informace, pracovat rukama si mě nikdo nedovedl představit.
Jaká ta cesta k velké změně byla a čemu za ni vděčíte?
Každý malý projekt mě někam posunul, až jsem se dostal k perům. K nim jsem se dostal tak, že mi to na začátku přišlo jako skvělý nápad, vyrobit si nějaké hezké dřevěné pero pro sebe. Našel jsem si na webu nějaká videa, jak se to dělá, a připadalo mi to vcelku jednoduché. Jenže k prvnímu peru, které bych v té době označil jako hezké, vedla cesta přes spoustu omylů a pokusů. Metoda pokus-omyl je fajn, ale spolyká spoustu času a peněz. A tak jsem po půl roce měl první pero, za které bych si ale ve výsledku mohl mít menší auto. Ovšem na druhou stranu jsem zjistil, že mě to hrozně baví a začal jsem ten projekt rozvíjet dále.
Jak vzpomínáte na své začátky?
No, vzhledem k tomu, že jsem začal asi před rokem a půl, tak se cítím tak nějak v začátcích pořád. Těžko říct, kdy se to přehoupne a nebudu se cítit jako začínající živnostník. Každopádně začátky jsou asi jako u každého začínajícího podnikatele. Zabírá vám to spoustu času, peněz a energie.
Na druhou stranu mě to baví možná ještě víc než na začátku, takže to za to stojí.
Co všechno potřebujete, abyste mohl v tomto oboru začít podnikat?
Myslím, že kromě nějakých strojů, které jsou pro práci nezbytné, hlavně pevnou vůli. Možná také nějakou šikovnost a smysl pro detail. Nepřijde mi, že by bylo potřeba něco speciálního.
Kolik času zabere v průměru výroba jednoho pera?
Výroba jednoho pera zabere v průměru tak dvě hodiny, to je ale jen čistá výroba. Poté následuje focení každého kousku zvlášť, úprava fotek, vložení na e-shop, sociální sítě, marketing… Z toho pak vychází průměr na jedno pero tři hodiny i více. Hodně oblíbená jsou u zákazníků skládaná pera, kde se výroba vyhoupne klidně na šest hodin. Zase mi ale pod rukama vznikají originální kousky a baví mě vytvářet nové a nové motivy skládání.
foto: Robert Vano
Do kterých fází se výroba člení a která z nich je jak obtížná?
První fází je vybrání správného dřeva. Musí být na výrobu nejen vhodné, ale i něčím zajímavé. Velká část dřev je v takto malé velikosti totiž velice fádní. Pak následuje úprava dřeva, řezání špalíčku, navrtávání a vlepování kovových trubiček. Poté je již dřevo připravené k té nejdůležitější fázi a tou je soustružení, broušení a leštění. Na této fázi závisí finální vzhled pera a také je to krizový bod ve výrobě. Část per zde praskne, nebo to nedopadne podle mých představ v jiném ohledu. V takovém případě mohu začít znovu. Po této fázi je potřeba pero ještě složit z připravených komponentů a je hotovo. Zatím nejsem schopný vyrobit pero kompletně celé, a tak jsem zvolil výrobu za pomoci hotových kovových komponentů.
O jakou inovaci či rozvoj ve svém oboru usilujete?
Dalším mým cílem je ušetřit někde trochu času a pustit se do výroby pera, které si asi kromě hrotů celé vyrobím sám od A do Z. Na to se moc těším a určitě to je cesta, kam se chci posunout, nebo nabídnout jako další, dražší alternativu.
Uvažujete i o tom, že byste pera osázel nějakými kamínky?
V tuto chvíli neuvažuji, mám raději jednoduché tvary a linie.
Kdo takový produkt nejčastěji poptává?
Většina mých zákazníků jsou ženy, které shánějí hezký a originální dárek pro manžela, vnuka, syna, tatínka nebo dědečka. Dalšími zákazníky jsou milovníci přírodních materiálů, ruční práce, nebo i lidé, kteří rádi píší perem a nebaví je klasické velkoprodukce. V poslední době jsou má pera také jako oblíbený dárek pro firemní zaměstnance nebo obchodní partnery. Ve spojení s gravírem, který jsem schopný na pero dotvořit, vzniká originální a osobní dárek.
Jakou kapacitu jste v současné době schopen pokrýt?
V současné době jsem schopen vyrobit maximálně 100 per za měsíc, ale závisí to hodně na jejich složitosti. Do nabídky každou neděli zařazuji novinky, z nich jsou vždy některá pera skládaná a ta, jak jsem již zmiňoval, zaberou o dost více času.
Jak jste na tom s pomocnou silou? Nebo se obejdete zcela bez spolupracovníků?
V tuto chvíli si všechno dělám sám. Výrobu, marketing, účetnictví a vše další okolo podnikání. Do budoucna se ale nějaké pomocné síle nebráním, uvidíme…
Z jakých materiálů vybíráte, které se osvědčily a které jste naopak zavrhl?
Zatím vyrábím takřka výhradně z exotických dřevin. Občas využiji i kousek kovu nebo akrylu, ale 99 % výroby je z těchto dřevin.
foto: Robert Vano
Stalo se vám, že se některé dřevo vůbec neosvědčilo, či naopak, zdá se vám některé pro tento účel velmi vhodné?
Pero je velmi drobné, a tak se nedá pracovat s dřevem, které by mělo byť i maličké prasklinky. V běžné truhlařině by to nemuselo vadit, ale v mém měřítku každá prasklinka extrémně vynikne. Bohužel se tomu docela těžko předchází, protože do koupeného prkna není vidět. V minulém roce se mi stalo, že jsem si udělal radost a koupil na mé poměry opravdu drahé dřevo, ale nikdy z něj žádné prodejné pero nevznikne, protože se na něm vždy objeví prasklinky.
Řekl byste, že vaše výroba obnáší nějaká zvláštní úskalí? Narážíte na nějakou složitou problematiku?
Tím, že vše zkouším stylem pokus-omyl, tak několikrát za týden narazím na nějakou složitost, ale nikdy to nebylo nepřekonatelné. Hlavně jsem postupně došel k tomu, že na strojích a výrobě se nevyplatí šetřit. Když používám nějaký stroj každý den, tak se většinou vyplatí rovnou investovat do profi vybavení.
Co podle vás nejlépe funguje pro rozjetí e-shopu, co je základem pro jeho úspěch a naopak, co se vůbec neosvědčilo?
Základem je určitě osobní přístup k zákazníkům, bez toho by můj e-shop nebyl tím čím je. A myslím si, že moji zákazníci to oceňují. E-shop není nijak extrémně vyladěný a musím na něm ještě hodně zapracovat, ale věřím, že u mě nejde ani tak o to, jak vypadá e-shop, ale jak vypadají pera. Proinvestoval jsem spoustu peněz do reklamy, která nefungovala, ale tím si asi musí projít každý, to nijak obejít nejde.
Která pera patří mezi nejpoptávanější?
Určitě jsou to pera skládaná z různých dřev, protože ta jsou vždy trošku jiná a každé je tak naprostý originál. Pak také pera ze dřeva, které má nějaký výrazný vzor jako jsou třeba Wenge nebo Zebrano.
Poradíte, jak a podle čeho má úplný laik vybírat plnicí pero?
U mě se pero vybírá spíš podle vzhledu, základní výběr hrotu jsem udělal již za vás a připravil tedy zatím jen dva modely vhodné pro větší a pro menší ruku. Myslím, že když je člověk laik a nemá s pery žádnou zkušenost, tak nepotřebuje vybírat ze spousty druhů hrotů.
foto: Robert Vano
Testujete pera sám? Současně mě napadá, patříte k lidem, kteří preferují psaní rukou?
Pera určitě sám testuji a využívám. To bylo důležité hlavně v začátku, kdy jsem musel testovat každý kus, který jsem vyrobil, abych se dostal do fáze, kdy se již dalo s pery přijít na trh. Pera používám denně, ale nejsem z těch, kteří popíší desítky stran a píší si nádherné deníky. Používám pera k psaní poznámek, takže vlastně asi nejsem úplně typický milovník per.
Jak vnímáte pera z pohledu trendu?
To je věc, která se mi na perech líbí. Myslím, že trendy na ně žádný výrazný vliv nemají. Všichni máme počítače a telefony, ale také každý v kapse nebo tašce najdeme nějakou tužku či pero…
Máte zmapovanou konkurenci?
Určitě nějakou konkurenci sleduji, ale úplně se jí nezabývám, snažím se spíš sledovat zahraniční výrobce a čerpat u nich inspiraci. Obzvlášť v Americe jsou výrobci naprosto geniální a vidím, jak se mám ještě co učit.
V jakých ohledech vidíte inspiraci a progres právě u amerických výrobců?
Hlavně vzhled výrobků mají někteří opravdu dokonalý. Vyrábějí pera mnohem složitější, včetně plnicích mechanismů, takže tam je určitě dost místa k učení.
Jaké jsou vaše ambice v následujících letech?
V prvé řadě zdravě růst, rozšiřovat výrobu i sortiment a postupně z malé živnosti začít budovat firmu.
Jak se tváříte na možnosti nějakých grantů pro podnikatele, podporu řemesel či nějakých soutěží?
Grant nebo dotace – to jsou pro mě takřka sprostá slova, takže i když bych určitě o něco požádat mohl, tak je to pro mě aktuálně úplně mimo. Nemám to rád, protože si myslím, že tato podpora v důsledku nikomu moc nepomůže.
foto: Robert Vano
Umíte si představit, že byste o výrobě třeba i někde přednášel, zaučil další zájemce o tento obor?
V budoucnu bych chtěl dělat nějaké workshopy, kde by si každý mohl vyrobit sám nějaké jednoduché pero. Myslím, že by to mohl být zajímavý zážitek. Jak pro účastníky, tak i pro mě.
Kompenzujete čas strávený v dílně jinými aktivitami?
Aktuálně tak maximálně časem stráveným nad počítačem s vyřizováním objednávek a procházkami na poštu. Po Vánocích si možná trochu odpočinu a pak se se vší silou vrhnu do další práce. Ještě je toho přede mnou mnoho.
Jaké je pro vás ideální prostředí, ve kterém jste schopen nacházet nové nápady a zapojit svoji kreativitu?
Nápady mám všude a pořád. Spíše mám problém s jejich zapamatováním. Mnoho toho zapomenu ještě dřív, než si to stihnu někam poznamenat.
Co patří k vašim podnikatelským zásadám a prioritám?
Hlavně pracovat poctivě abych se mohl v klidu vyspat, a být fér a co nejotevřenější ke svým zákazníkům.
Kde vás mohou zájemci potkat osobně?
V tuto chvíli bohužel nikde. Občas se vydám na nějaký trh s rukodělnými výrobky. Brzy ale už budu mít prostor vedle dílny, který bude sloužit jako takový malý showroom, kam si budou moci zákazníci přijet pera vyzkoušet a prohlédnout.
Děkuji za rozhovor.
Text: Michaela Lejsková
Foto: Robert Vano www.robertvano.cz a archiv Jana Nováka
Oficiální web: www.peranovak.cz
Vytvořeno ve spolupráci se sítí hotelů Le Hotels Group www.le-hotels.cz
Korektura textu: Vladana Hallová
Produkce: Michaela Lejsková
Publisher: Profesní magazín Best of www.ibestof.cz
