Archiv pro měsíc: Leden 2016

Zlatko Míčka vystudoval přístrojovou a provozní techniku jaderných řízení, avšak u tohoto oboru nakonec nezůstal. V roce 1991 založil společnost, která dovážela zařízení a stroje pro restaurační provozy, a právě jedna z továren je nedaleko Beaune – městečka, které je srdcem burgundského vinařství. A tam začala láska k vínům z Burgundska, která se postupně rozšířila i na vína z dalších francouzských regionů. V roce 2002 stál u zrodu společnosti Merlot d’Or, která dováží vína ze všech oblastí Francie. Spolupořádá tradiční degustaci Audienci Grand Cru Classé Bordeaux, která v roce 2016 slaví již 12. ročník. Zlatko Míčka, zasedá v předsednictvu jediného investičního fondu zaměřeného na vína v ČR – Wine Investment Partner.

Co váš vztah k vínu ještě upevnilo?

Jeho spojení s gastronomií, výzva hledat nové kombinace a propojení chutí vína s ideální úpravou surovin. Vytvoření dokonalého souladu vjemů a zážitků, které může kvalitní výběr poskytnout.

Obor, který jste studoval, je zcela mimo profesi, které se nyní aktivně věnujete. Jaký byl příběh volby studia, proč právě jaderná zařízení a následná změna profese?

Po revoluci se prostě otevřely nové možnosti a vzhledem k tomu, že rodinná tradice měla s gastronomií vždy něco společného, tak to nebyl zase až tak velký skok, i když přiznávám, že při slovech jaderná fyzika a víno to tak může vypadat…

Čím vás studium tohoto oboru ovlivnilo? A je pro vás přínosem i v dalším životě?

Studium bych nechal stranou. Ale je pravda, že hned po nástupu do praxe jsem byl vyslán na Moravu a tam se k vínu dostanete, ať chcete nebo ne. Takže je vlastně možné, že první impuls přišel právě tam. Někde mezi elektrárnou Dukovany a jihomoravskými sklípky.

V roce 1995 jste stál u založení společnosti Merlot d’Or. Co bylo podnětem k této aktivitě?

To bylo nevyhnutelné. Hlavně z administrativních důvodů. Dovážet víno před vstupem do EU byl opravdu oříšek! Nebylo tedy zbytí. Museli jsme založit novou společnost orientovanou pouze na víno.

Jak jste přistupoval k volbě názvu společnosti?

Nápadů bylo mnoho, ale nakonec vyhrál Merlot, který vyjadřoval hned na první pohled, čím se společnost zabývá. Když dáte do názvu odrůdu vína, není co řešit.

Jakou strategií a proměnami firma prošla a které považujete za zásadní?

Ta cesta byla opravdu dlouhá, na to bychom potřebovali pár stránek a ne řádek… Je pravdou, že ze společnosti, která se orientovala hlavně na běžný maloobchod a konečného zákazníka, jsme se postupně transformovali do role dovozce prestižních značek a dodavatele vín pro náročnou privátní klientelu, včetně investičních nákupů. Zásadní pak byl rok 2002, kdy jsem společnost získal do stoprocentního vlastnictví a kdy jsme začali pracovat na projektu Audience Grand Cru Classé, která z nás udělala specialisty na vína z Bordeaux. Pro mě ale stále zůstává srdeční záležitostí Burgundsko a burgundská vína, jejichž výběr máme opravdu skvělý.

Zasedáte v předsednictvu jediného investičního fondu zaměřeného na vína v ČR – Wine Investment Partners. Co s sebou tato pozice přináší?

Jsem zodpovědný za výběr a nákup investičních vín. Je to vlastně neustálé hledání kvalitních titulů do portfolia, což není mnohdy vůbec jednoduché.

Jak bezpečná obecně je investice do vín, jaká sebou přináší rizika?

Bezpečnost je spojena s konkrétním výběrem vín, takže se odvíjí od kvality portfolia. Je třeba si uvědomit, že těch správných investičních vín je velmi omezené množství a špatně odhadnutý či vybraný nákup je při obchodování s touto komoditou největší riziko.

U kterých vín se dá investiční potenciál předpokládat?

To je složitá otázka a zahrnuje mnoho aspektů. Obecně však platí, že investiční víno musí mít kromě kvality, dobrého obchodního jména a potenciálu ke zrání i určitou cenu, abyste celý profit neutratili za fixní náklady.

Na čem v základu závisí hodnota vína?

Samozřejmě že na kvalitě, ale i na jménu, tradici vinařství, hodnocení ročníku a mnoha dalších aspektech jak ekonomických, tak i obchodních.

Mají podle vás větší potenciál na investiční vína malí vinaři, nebo větší společnosti?

Investiční vína najdeme jak u malých výrobců, tak i u větších. Na velikosti produkce prakticky nezáleží. Jen je třeba vědět, že menší produkce se až na výjimky mohou hůře etablovat na budoucím trhu, protože konkrétní vinař není schopen při malé produkci vytvořit na trhu dostatečnou sílu obchodní značky a jde spíš cestou budování stálé klientské základny, která ocení kromě kvality i jistou unikátnost.

Z jakých zemí pocházejí investiční vína nejčastěji?

Tady jednoznačně kraluje Francie a hlavně oblast Bordeaux. Pár dalších vín najdeme v Itálii a několik jednotlivých titulů i ve Španělsku, USA nebo Chile. Ale to jsou jen zrnka v moři produkce standardních vín těchto zemí.

Velká vína z Bordeaux, dle burzovního indexu Liv-ex, zaznamenávají propad. Pozorujete tento trend v prodejnosti i u nás?

Obecně je známo, že konzervativní trhy, mezi něž ČR rozhodně patří, nemají s prodejem těchto vín žádný problém. Na indexu Liv-ex a dalších podobných serverů se projevuje vliv trhů, které většinou s víny jen spekulují, a tak se podle těchto indexů nedá skutečná situace posuzovat. Spotřebitel totiž nepije víno podle toho, kdy má nejvýhodnější cenu, ale podle toho, kdy ho pít chce, na rozdíl od spekulanta, který víno kupuje, jen když je cena výhodná.

Na straně druhé největší vzestup je teď na italských a kalifornských vínech. Neuvažuje milovník Francie, jako jste vy, o zalistování těchto oblastí?

Až na pár výjimek se v těchto oblastech s investičními víny nepotkáte. Navíc zde není vytvořen systém prodeje těchto vín. Vína si můžete koupit pouze na základě vztahu přímo s konkrétním vinařem, což vylučuje možnost standardní investice. Vzestup, o kterém mluvíme, není podložen historickými daty a nedá se považovat za kvalitní investiční příležitost.

Co je zapotřebí pro uskladnění investičních vín? Existuje nějaká certifikace, nebo stačí libovolný sklep?

Hlavním kritériem je variabilita při následném prodeji. A pokud uvažujeme o zahraničních trzích, je nutné vína uskladnit v režimu daňového skladu, což už samo o sobě výběr limituje. Je tedy nutné využít služeb subjektů, které tento druh uložení vín nabízejí a potom teprve hodnotit kvalitu samotného uskladnění a certifikace.

Jaký je podle vás zájem o tuto tematiku v ČR ve srovnání se světem?

Investice do vín se v posledních letech u nás dostaly do popředí zájmu a je pravda, že v dnešní době je tato komodita velmi populární. V porovnání se světem je tady poměrně slušná možnost se do této aktivity zapojit, protože ve světě tuto možnost většinou využívají hlavně firmy, které tak zhodnocují volný kapitál. V ČR jsou zatím tyto možnosti dostupné i pro privátní investory, to se však postupně zřejmě změní a možností bude ubývat.

Audience Grand Cru Classé Bordeaux slaví svůj dvanáctý ročník. Jak se ohlížíte za těmi jedenácti předchozími?

Po prvních ročnících, kdy se postupně měnil model jak samotné degustace, tak i banketu, se vše ustálilo a vše probíhá v podobném duchu. Zdálo by se, že už nic nemůže překvapit. Tak to ale není. Každý ročník je jiný. Každý ročník má svoje světlá a tmavá místa. Každý ročník přináší nová překvapení. Je to jako když jezdíte lyžovat do Alp. Stejné hory, ale každý rok jiný a nový zážitek!

Na této slavnostní události prezentujete vína předchozích ročníků. Můžete porovnat, jak se vína rok od roku různila?

Rozdíly v ročnících jsou někdy obrovské. Od plných a tvrdých, přes elegantní a jemné až po rustikální a ovocné. Těžko tady popisovat a porovnávat jednotlivé ročníky. Navíc je třeba si uvědomit, že i v jednom konkrétním ročníku vyrobí jednotliví vinaři charakterově naprosto odlišná vína. Museli bychom tedy hodnotit konkrétní vína a těch jsme za historii Audience představili přes 600… Tak co s tím?

Co všechno mohou od takové události návštěvníci očekávat?

Samotná degustace je unikátní příležitostí pro milovníky vín z Bordeaux ochutnat v jednom okamžiku na jednom místě na 40 vzorků vín z jednoho ročníku a to od výrobců, kteří patří mezi naprostou špičku v Bordeaux. Následný banket je pak hlavně společenskou událostí a svátkem pro milovníky gastronomie. Vždyť snoubení jídel od renomovaných francouzských kuchařů s vyzrálými víny je vždy úžasný zážitek.

Audience byla v tomto ročníku několik měsíců předem naprosto vyprodaná. Jak si vysvětlujete tak velký zájem?

Je to výjimečná vinařská příležitost. Akce, která nemá ve střední Evropě obdobu. Je naprosto unikátní, aby se na jednom místě potkalo tolik významných châteaux a nabídlo svá vína k degustaci. Navíc možnost povečeřet s konkrétním vinařem, který osobně vybral víno z rodinných rezerv, to je také nezapomenutelný zážitek.

Máte pro příští ročník v plánu projekt naddimenzovat, aby uspokojil rostoucí poptávku?

Je třeba si uvědomit, že bez podpory našich partnerů z Francie, kteří poskytují vína na tuto degustaci, by nebylo možné něco takového uspořádat. Již před pár lety jsme rozšířili degustaci o čtvrteční odpoledne, takže dnes jsou to celkem tři degustace, na které je možno zakoupit vstupenku. A to je strop, přes který se nedostaneme. Často se mě zájemci ptají, proč nekoupíme další vína, aby mohla být další degustace… Je třeba si ale uvědomit, že tato vína jsou finančně natolik náročná, že by vstupenka musela stát řádově trojnásobek současné ceny. Osobně si myslím, že za takových podmínek by již o další místa zájem nebyl.

Jak byste jako pořadatel definoval sortu lidí, kteří na Audienci chodí a zajímají se o téma Bordeaux a o investiční vína?

Na Audienci můžete potkat jak odborníky z řad vinařů, restauratérů a sommelierů, tak i milovníky vína, kteří si chtějí pouze rozšířit svoje znalosti. Samozřejmě je tady i hodně investorů, kteří tato vína koupili v kampani En Primeur a po dvou letech zrání na sudech mají první možnost ochutnat to, do čeho přede dvěma lety investovali svoje prostředky. Je to prostě úžasná příležitost ochutnat průřez ročníkem, který míří na trh, příležitost, která se už nebude opakovat.

Vlastníte několik vinoték. Jaká je filozofie těchto podniků a co nabízejí zákazníkům?

Naše vinotéky nabízejí vína, která dozrávají několik let v optimálních podmínkách našich skladů a teprve potom míří na pulty. Prakticky veškerá vína totiž vybíráme a nakupujeme v okamžiku, kdy jsou teprve v sudech, a je tedy nezbytné počkat, než dosáhnou lahvové zralosti. Vinotéky tedy nabízejí již konečný produkt. Víno, které už nemusíte archivovat, ale láhev můžete rovnou otevřít a vypít. Filozofie je tedy jasná – nabízet vyzrálá vína v ideální zralosti a zároveň poskytnout zákazníkovi, přeje-li si, veškeré informace o nich. Tedy například i doporučení k jakému pokrmu víno nejlépe podávat, zda dekantovat, jaké sklo použít atd.

Vaše největší galerie vín Passage je spojená taktéž s restaurací. Jaké zážitky může host očekávat od tohoto zařízení?

Restaurace Passage se prezentuje jednoduchou úpravou tradičních francouzských receptů, které se snažíme chuťově sladit s konkrétními víny. Neočekávejte tedy okázalou atmosféru, kde hlavní úlohu hraje design pokrmu a inventáře. Naše krédo je hlavně souhra s vínem a rozmanitost nabídky. Na lístku máme přes tisíc vín a mnoho z nich vám nabídneme na skleničku, tedy pouze v degustačním množství. U nás je prostě víno na prvním místě a i z toho důvodu ho nabízíme prakticky za vinotékové ceny. Což je pro milovníky kvalitních vín příjemný bonus.

Jak vás vaše profese vytěžuje z hlediska cestování po světě?

Jelikož kromě dovozní společnosti jsem spolumajitelem také cestovní kanceláře, která se specializuje na cesty za vínem a gastronomií, tak je toho cestování dost. Prakticky není měsíc, kdy by mě nečekala služební cesta do zahraničí. Na jaře jsou to především obchodní jednání, degustace vín z nového ročníku a jejich rezervace, na podzim zase spíše zájezdy. Volnější je vlastně jen léto, kdy naštěstí většina vinařů odpočívá a připravuje se na nadcházející sklizeň.

Jaké poznatky si vozíte z cest kromě znalostí vína?

Pro moji práci je to hlavně poznávání různé regionální gastronomie, kterou využívám jednak při výběru vín, ale také při přípravě degustačních večerů, soutěžích, ale i při psaní článků a knih, na kterých spolupracuji.

Řekl byste, že by člověk měl mít pro tuto profesi nějaké specifické vlastnosti?

Určitě, bez toho to prostě nejde. Je to jako když budete chtít hrát na housle nebo zpívat, a nebudete mít hudební sluch. Sice něco zahrajete, nebo zazpíváte, ale nebude to ono. Žádnou závratnou kariéru neuděláte. S vínem je to stejné, můžete na sobě pracovat a snažit se, ale bez daru shůry budete stejně patřit vždy jen k průměru.

Co vás svět vín naučil a jak ovlivnil váš život, když jste do něj pronikl?

Trpělivosti a úctě, poznání filozofie vína, což je vlastně vše, co se kolem neuvěřitelné historie a života révy a lidí kolem událo a děje. Když do tohoto světa dokážete proniknout, zažijete povznášející pocity, které nelze s ničím jiným srovnat, a potom můžete předávat střípky těchto znalostí dál. Stane se z vás takový misionář v tomto úžasném světě, světě vína.

Co byste poradil svému mladšímu já s dnešními zkušenostmi?

Aby začal dříve než já. Aby využil možnosti, které se mu nabízejí a všechny informace, které jsou dnes snadno dostupné. Je skvělé, co dnes mohou mladí využít, kam se mohou dostat a jaké úžasné zkušenosti jim otevřený trh nabízí. Dnes to jde relativně snadno. Nás pár porevolučních průkopníků muselo tuto cestu složitě hledat. Je třeba ale přiznat, že každé poznání bylo skvělou odměnou a motivací pokračovat dál.

Text: Michaela Lejsková

Foto: archiv Zlatka Míčky

Producke: Michaela Lejsková

Publisher: profesní magazín Best of www.ibestof.cz 

Vytvořeno ve spolupráci s Audience Grand Cru Classé Bordeaux a Merlot d’Or

Od jedné administrativy k administrativě druhé, o moc živější a s nádechem benzínu. Tak by se dalo hovořit o profesním rozvoji Evy Hlavaté, manažerky obchodu a marketingu pro Českou a Slovenskou republiku. Společnost Yamaha Motor Europe N. V. byla založena v roce 1968 jako centrála Yamaha Motor Company v Evropě. V České republice byla společnost založena v roce 2006. K 1. 1. 2014 se Yamaha Motor Europe N. V. v České republice sjednotila s pobočkami v Rakousku, Maďarsku a na Slovensku a vytvořila skupinu, která v těchto čtyřech zemích dohlíží na prodejní a marketingové aktivity. Yamaha Motor Europe N. V., odštěpný závod Česká republika, je výhradním dovozcem produktů Yamaha Motor – motocyklů, skútrů, čtyřkolek, sněžných skútrů, vodních skútrů, lodních motorů a dalších.

foto: Tino Kratochvil

Jak jste se dostala k práci marketingové manažerky pro společnost Yamaha? 

Všechno v mém životě se odehrává souhrou náhod. Když jsem byla na vysoké škole, byla jsem na brigádě ve společnosti, která se zabývá nákladními auty a kamiony. Dělala jsem tam sice jen klasickou administrativu, ale od té doby mě automobilový průmysl provází. Moje první práce na plný úvazek byla ve společnosti Goodyear Dunlop dovážející pneumatiky a od roku 2010 pracuji ve společnosti Yamaha. Začínala jsem na pozici specialisty pro obchod, kde jsem byla především oporou pro naše dealery. Pak přišla centralizace, přesun našeho vedení do rakouské Vídně, a tak jsem dostala příležitost posunout se na pozici obchodní a marketingové manažerky. Byla to obrovská výzva a já jsem za ni vděčná.

foto: Tino Kratochvil

Může za to vášeň k motorkám, nebo to bylo spíše vaším nadáním pro management? 

Dovolím si říct, že obojí. V minulosti jsem vztah k motorkám neměla, nikdo v rodině ani blízkém okolí na motorkách nejezdí. Ale postupně jsem tomu kouzlu propadla a po těch pár letech se na motocyklovém trhu už dokážu orientovat, dokážu říct, který model bude úspěšnější než jiný, jak budou spotřebitelé reagovat apod. (Samozřejmě to není vždy stoprocentní.) To je to, co mě na tom baví. A upřímně jsem radši, že dělám na této pozici zrovna v motocyklové branži, už si neumím představit, že bych pracovala třeba pro nějakou kosmetickou firmu.

foto: Tino Kratochvil

Jezdíte ráda na motorkách? A na čem nejraději? 

Na motorkách jezdím jen jako spolujezdec. Už se pár let přemlouvám, abych si udělala řidičák, ale zatím jsem na to nenašla čas. Takže jezdím pouze na skútru, což je pro mě nejlepší vozidlo po městě, hlavně v Praze, všude jsem včas a nemusím řešit parkování.

foto: Tino Kratochvil

Co je podle vás k vykonávání této profese to podstatné?

Pro to, aby člověk na mé pozici dělal svoji práci dobře, jsou podle mě důležité dvě věci – vášeň a kreativita. Vášeň, aby to člověka bavilo (ideálně i ve volném čase), aby ho časem to nadšení a pracovní nasazení neopustilo. Kreativita, aby člověk neupadl do pracovního stereotypu a rutiny, protože díky tomu se dá v marketingu velmi rychle „prošvihnout“ doba, a aby vytvářel nové věci a vyburcoval v zákaznících nové potřeby a touhy.

foto: Tino Kratochvil

Čím se podle vás odlišujete od ostatních v této profesi? 

V této profesi a této branži tím, že jsem žena. Myslím, že mi to hodně pomáhá v entuziasmu, že se umím vžít do role zákazníka. V rámci naší firmy je to super, protože máme alespoň mezi kolegy různý pohled na věc a různé nápady, co bychom mohli uspořádat, nebo co bychom mohli udělat jinak.

foto: Tino Kratochvil

V tak velké firmě pravděpodobně často pracujete pod tlakem, jak tyto situace zvládáte? 

Zdání klame. Sice jsme velká značka, ale jsme malá firma (5 zaměstnanců pro celou Českou republiku). O to víc má každý z nás práce a vzhledem k tomu, že je naše práce důležitá hlavně v období sezóny a dobrého počasí, tak se bez nějakého toho stresu a tlaku neobejde. Snažím se to zvládat. Jsem vcelku systematický člověk, takže si píšu úkolníček a poznámky, abych na nic nezapomněla a pak mám radost, když se ten seznam postupně zmenšuje. Bohužel ne vždy se mi daří vše zvládat tak rychle, jak bych chtěla, takže pracuji často dlouho do večera. Naštěstí jsem chladná hlava, takže když se něco začíná bortit, tak jsem v klidu, protože vím, že se vše dá vyřešit a vždy se to „nějak udělá“.

foto: Tino Kratochvil

Motorkářství je především mužskou doménou, tak jaké to je, pracovat mezi samými muži? 

Mně to vyhovuje. Jsem pozitivní člověk, takže na mužích oceňuji, že nejsou náladoví. Také alespoň nemusím řešit, kdo si vzal co na sebe, nebo kdo s kým mluví nebo nemluví. Muži všechno řeší jasně, vyjadřují svoje názory, říkají vše na rovinu a nehrají žádné hry. Je také hezké, že se moji kolegové o jedinou ženu ve firmě starají, takže se mi nestane, že bych musela měnit toner v tiskárně nebo vynášet těžké krabice do druhého patra. Samozřejmě že jsou ale i mužské vlastnosti, které mi vadí…

foto: Tino Kratochvil

Jste přitom stále sama sebou?

Jak se to vezme. Tato profese mě jistě změnila, ale doufám, že správným směrem, že jsem díky ní dospěla a v určitých směrech jsem se otrkala. Dříve jsem měla například problémy s vystupováním před lidmi a nebylo mi to úplně příjemné, ale vzhledem k tomu, že jsme v motorkové branži taková „velká rodina“, tak už se tomu dřívějšímu „já“ jen směju.

foto: Tino Kratochvil

Jak moc tato práce zasahuje do soukromého života? 

Hodně, ale jen v tom dobrém. Práce mě baví, takže je přirozeně součástí i mého soukromého života. Mezi motorkami jsem si našla dost kamarádů, takže i když třeba řešíme pracovní věci, je to pro mě zábava.

foto: Tino Kratochvil

Jak vy sama vnímáte motorkáře? 

Není motorkář jako motorkář. Trochu mě mrzí, že kolem toho existuje taková nafouknutá bublina a klišé, které není pravdou. Bohužel i média napomáhají k plošnému negativnímu vnímání motorkářů. Já je vnímám velmi pozitivně, závidím jim jejich svobodu a baví mě motorkáři, pro které je motorka životní styl, nejen koníček. Ani nevím, jestli existuje jiná skupina lidí, která má pro svůj koníček takovou vášeň.

foto: Tino Kratochvil

Projevila se vaše práce s motorkáři i na vašem stylu oblékání? 

Takhle to říct nemůžu. Jsem ráda, že nemusím nosit každý den do práce kostýmek a blůzku. Přijde mi, že díky tomu je jednání s lidmi příjemnější a uvolněnější, když muži nejsou škrceni kravatou a ženy v blůze. O to víc si pak užívám, když se jednou za čas můžu při nějaké příležitosti hodit do gala a vytáhnout večerní šaty a podpatky.

foto: Tino Kratochvil

Máte při vašem náročném pracovním dni čas na sportovní aktivity?

Někdo řekl: „Jen běžci a milenci vědí proč, ale nejsou s to své vnitřní pocity popsat těm, kdož stojí mimo.“ To je přesně ono! Propadla jsem běhání, je to pro mě relax, zábava, čas… Nedá se to popsat. Běhání je něco, na co si vždycky najdu čas, ať se děje cokoliv. Je to nepopsatelný pocit svobody, volnosti a úplného vypnutí mysli. Kromě běhu chodím ráda do fitness, na TRX, v létě jezdím hodně na kole a v zimě na lyžích. Před pár lety jsem propadla i kouzlu kitesurfingu (kiteboardingu), ale na ten už mám málo času, protože se v Čechách moc provozovat nedá.

Jak vypadá váš jídelníček? 

Na jídelníčku musím zapracovat. Vzhledem k náročnosti mé práce se bohužel občas stravuji v rychlých občerstveních nebo na benzínkách. A to mě štve, protože jsem gurmán a ráda si dopřeju kvalitní jídlo a umím ho ocenit. Pokud vařím já, tak se snažím připravovat spíše zdravější jídla.

foto: Tino Kratochvil

Pěstujete si zdravý životní styl? 

Vzhledem k době, ve které žijeme, na tom musíme stavět asi všichni. Snažím se pěstovat si zdravý životní styl, ale občas šlápnu vedle. Ještě musím zapracovat hlavně na pravidelnosti a kvalitě mého stravování. Jsem však přesvědčena, že jak se chováme ke svému tělu, tak se naše tělo chová k nám (nebo jednou bude chovat k nám). Doba je čím dál rychlejší a jsou na nás kladeny větší nároky, proto musíme žít tak, aby se naše tělo pod tím tlakem nesesypalo.

Co děláte nejraději ve svém volném čase? 

Především jsem ráda mezi lidmi, s přáteli nebo s rodinou. Na druhém místě žebříčku mám určitě sport a na třetím kvalitní knihu nebo film.

Děkuji za rozhovor!

Text: Dita Brančíková

Foto: Tino Kratochvil www.tino.cz

Vytvořeno ve spolupráci:

YAMAHA CZ www.yamaha.cz  

BVV www.bvv.cz

Motosalon Letňany 2015: www.bvv.cz/motosalon

Designhotel Elephant Prague www.hotel-elephant.cz

Grandior Hotel Prague www.hotel-grandior.cz

LE Hotels Group www.le-hotels.cz

Korektura textu: Vladana Hallová

Produkce: Michaela Lejsková

Publisher: Profesní magazín Best of www.ibestof.cz