Rodák z Lokte vystudoval pedagogickou fakultu
na Univerzitě v Ústí nad Labem. Tanec se stal velmi brzy nejen jeho životní
vášní, ale i profesí. Proslavil se zejména úspěšnou účastí v televizní
taneční soutěži StarDance – když hvězdy
tančí. Partnerkami Jana Ondera byly Taťána Kuchařová, Dana Batulková a
Kateřina Baďurová. Tuto soutěž dvakrát vyhrál a jednou se umístil těsně na
druhém místě. Jeho ambice sahají do celosvětových měřítek a my Ondrovi fandíme,
protože štěstí přeje připraveným a Ondra rozhodně je připravený své
příležitosti proměnit.
foto: archiv Jana Ondera
Odkdy bylo jasné, že u tebe mezi ostatními sporty zvítězil
tanec?
Já žádný jiný sport vrcholově nedělal, ani jsem nechtěl,
takže to, že budu taneční skřítek, bylo jasné hned na začátku. Ale obdiv
mám například i k atletice, je to krásný a ušlechtilý sport.
Věnoval ses dříve i jiným sportům? Váhal jsi, na
který sport se dát profesionálně?
Jak říkám, na nic jiného nebyl čas, někdy jsme si s
bráchou pinkali před barákem badminton, ten budu hrát třeba v příštím životě.
Jak probíhal přechod od sportovního tance
k tanci jako profesi?
Šlo to ruku v ruce, jakmile jsem už něco uměl, lidé se
chtěli učit a mě to vždycky bavilo. Protože jsem už v 17 letech měl vytančenou
nejvyšší mezinárodní třídu, začal jsem dělat také taneční vystoupení, za která jsme
dostávali peníze. S profesí „tanečník“ jsem vlastně začal docela brzy.
Tvrdě trénuješ na vystoupení, doplňuješ tanec o
další sporty?
Chodím si občas zaběhat a po tréninku většinou posiluji,
ale na ostatní věci nemáme čas. Dříve jsme s partnerkou chodili na atletické
kondiční tréninky, vřele doporučuji. Současně s tím jsme pravidelně chodili na
pilates, což je úžasné a hodně náročné cvičení na posílení hlubokých svalů o
kterých mnoho lidí ani neví, že je v těle má. Já také nevěděl, že je mám, než
mě začaly bolet…
Jakou roli hraje v tvé profesi regenerace a
správná životospráva?
Velkou! Bohužel, v tanci je málo sponzorů a proto na regeneraci
nemáme tolik prostředků jako třeba hokejisti. Já s partnerkou chodím jednou za
14 dní na masáž a hlídáme si přísun ovoce a zeleniny, ale myslím si, že je to
málo, profi-sportovci to dělají lépe.
foto: archiv Jana Ondera
Jak se obvykle připravuješ na vystoupení? Máš
nějaké rituály?
Čistím si taneční boty, aby to neklouzalo. Máme speciální
boty s koženou podrážkou, kterou je třeba očistit od prachu drátěným
kartáčem a následně napustit ricinovým olejem, kůže se napustí a podlaha potom
neklouže. To je můj rituál.
Co si myslíš, že jsou klíčové vlastnosti a
dovednosti pro to, aby byl člověk dobrým tanečníkem?
Píle a výdrž. Než se totiž člověk naučí dobře tančit,
trvá to hodně času a ne každý to vydrží.
Často jsi vidět v televizi, nejprve v pořadu StarDance a nyní v pořadu pro děti Taneční hrátky s Honzou Onderem. Baví tě práce s kamerou?
Je to velký rozdíl v přípravě, když tančíš naživo a do televize?
Tato práce je mi velmi blízka, přiznám se, že se časem
vidím spíše před kamerou než na tanečním parketu. Každý by měl vědět, že být
tanečníkem lze jen na chvíli.
Co všechno musíš do tance investovat ty sám?
Teď do něj investuji především svůj čas a energii a také
překonávání své lenosti. Často se mi poslední dobou na tréninky nechce, ale
potřebuji se udržovat, potřebuji stále cítit, že to pořád umím a chci se
zlepšovat. Zatím je ta touha vydržet větší než zlenivět a ztloustnout.
Kromě
vystupování na akcích a v televizi vedeš i kurzy tance. Baví tě práce
s lidmi, kteří mají tanec jen jako koníček?
Kurzy mě baví moc, je to komunikace s nadšenými a milými
lidmi, kteří nic neočekávají a mají rádi tancování. Je to kontakt s lidmi,
kteří mě a mou partnerku mají rádi a chtějí s námi trávit svůj volný čas, je to
pro mě radost i odměna.
Jak motivuješ mladé lidi, aby je tanec bavil?
Vysvětluji jim, že to je sport, který má duši. Není to jen
o sportovním výkonu, ale také o estetickém prožitku. Tanečník vytváří krasu, je
to kromě jiného i umění. Je to dobře strávený čas a krásný koníček!
Je v u nás v tanci velká konkurence?
Ve všem je velká konkurence, je tady mnoho skvělých
tanečníků a jistě i hodně dobrých tanečních lektorů, stačí si jen vybrat.
foto archiv Jana Ondera
Žiješ se svou taneční partnerkou (pozn. redakce: Lucií Hunčárovou), jaké
má toto osobní i profesní soužití výhody a nevýhody?
Někdy ve svém volnu pracujeme, což je trochu škoda, ale
jinak to má výhody – mohu být pořád s tím, koho mám rád!
Děkuji
za rozhovor.
Text: Petra Vondrová
Foto: archiv Jana Ondera
Vytvořeno ve spolupráci:
Taneční škola Jana Ondera www.tanecnipar.cz
Korektura textu: Vladana Hallová
Produkce: Michaela Lejsková
Publisher: Profesní magazín Best of www.ibestof.cz