Josef Šmarda – automobilový závodník, imunolog

Léčit. Slovo, které RNDr. Josef Šmarda pokládá za základ úspěchu světového
zdravotnictví, a které přesto ve slovníku těch nejpovolanějších chybí. Ale to
není vše. Také se musíme naučit léčit naši planetu, která si to zasluhuje snad
ještě více. Vždyť jsme to my, lidé (Homo sapiens), kteří jí po dlouhá tři
století průmyslové revoluce ubližujeme. „Věda
se dělá na papíře a do šuplíku, ale neaplikuje se v praxi,“ říká
zakladatel oboru aplikované imunologie a automobilový závodník RNDr. Josef Šmarda.

 

Kam
jste se v oboru, který jste založil, za poslední dva roky posunul? Co vás dnes
nejvíce zaměstnává?

Aplikovanou
imunologii jsem založil už před třiceti lety a mám pocit, že teprve nyní začíná
nabývat těch správných rozměrů. Je to pro mě takový splněný sen, něco o čem
jsem tenkrát v osmdesátých letech pouze snil. Začali se objevovat lidé,
kteří se zajímají o své zdraví, chtějí se udržovat v dobré kondici a sportovat
i ve vyšším věku, po vrcholové kariéře. V neposlední řadě mají také finanční
prostředky, což mou práci usnadňuje. Testy, pomocí kterých těmto lidem pomůžu
odhalit stav jejich těl, můžou být finančně náročnější, neboť se zčásti dělají
v Americe a v Německu.

 

Co
vás vlastně k založení aplikované imunologie vedlo?

Imunologie
jako věda je dnes již velmi prozkoumaná, hodně se o ní píše, ale tyto poznatky
se neaplikují. Proto jsem toto slovní spojení zavedl, aby lidé, kteří mají
určité deficity imunologie svého těla, aplikovali tyto vědecké poznatky k
vylepšení úrovně svého života. 

 

Obracejí
se na vás spíše muži či ženy?

Obojí.
Muži se na mě obracejí, protože například chtějí v pokročilejším věku
sportovat, ale zdravotní stav jim to nedovoluje. Nebo jsou to přímo vrcholoví
sportovci, kde je jejich stoprocentní výkonnost nezbytná. Ženy poté chtějí být
samozřejmě ke zdraví také krásné. Celkově největší problém představuje slabá
imunita. Například moje prababička porodila dvanáct dětí a zemřela den po svých
stých narozeninách. Dříve byly ženy mnohem odolnější, měly lepší imunitu také
proto, že měly více dětí a byly, jak se říká, „around the corner“ a doplňovaly si všechny vydané živiny z
kvalitní potravy. Dnešní ženy mají jedno či dvě děti, vydané živiny a imunitní
látky si nedoplní ze stravy, a tak není jejich imunitní systém dostatečně
kompletní a prověřený (was not enough around
the corner).

 

Čím
je tohle všechno způsobeno?

Například
v jídle byly lepší suroviny, čili bylo výživnější. Lidé se dnes nestravují
správně, neboť suroviny použité k výrobě potravin jsou silně deficientní a též
skladba jídel je chybná.

 

Co
nám v potravě tolik chybí?

Jednou
z takových látek je třeba fosfor, kterého byl dříve dostatek. Sice ho dnes v
potravinách najdeme, ale jen v malém množství, a navíc je velmi, velmi
rozmělněn. V zemědělství sice snaha dohnojovat fosfáty existuje, ale není to
ten správný organický fosfor, který potřebujeme. Například taková celulitida,
která je dnes velkým problémem u mladých děvčat, je záležitostí právě fosforu.
Jeho nedostatek způsobuje, že buňky v tělech dívek nejsou dostatečně chráněny
fosfolipidy a fosfolipázou. 

Dále
se setkávám s absolutním nedostatkem zinku. Ten je jak antioxidantem, tak
tvůrčím elementem, který je základem mnoha tuctů hormonů a enzymů. Podobně jako
fosfor je i zinek v přírodě velmi rozmělněn. Stejně tak rostliny, které nám
lidem poskytují potravu, mají téměř osmdesátiprocentní deficit zinku. Důsledkem
toho je zahnívání jídla, přestože se lidé snaží proti němu bojovat různými
chemikáliemi. Z chemického hlediska je to banální záležitost. Když nedáme
dostatek zinku a zinkových sloučenin do pneumatiky, rozpadne se. To ví každý
technik. Mrzí mě, že stejná logika nedochází inteligentním lidem, profesionálům
v zemědělství a ve farmaceutickém průmyslu.

foto: Robert Vano

 

Co se
tedy stalo s přírodou za posledních sto let?

Odpověď
je jednoduchá. Problémem je obrovské množství znečišťujících látek. Více než
sedm miliard světové populace na naší Zemi produkuje neskutečné množství
odpadních látek, ale přitom vůbec nejsme schopni tyto látky zpracovávat a
necháváme jimi zanášet zeměkouli. Člověk „nadužívá“. Užíváme například
obrovskou spoustu energie, od běžných spotřebičů až po auta. V České republice
jsou ohledně životního prostředí lidé ještě poměrně ukáznění. Ale představte si například takovou Čínu, kde když si každý
člověk koupí o rádio víc, země musí okamžitě zdvojnásobit import uhlí. To je neskutečné.

 

Kde
byste řekl, že je situace nejpalčivější?

Šokující
pro mě byla návštěva Nového Zélandu. Pro něj představuje jeden z nejhorších
problémů ozónová díra, protože tam přicházejí atmosférické posuvy z hustě
obydlených zemí, např. z již zmiňované Číny či Indonésie. Přitom je na Novém
Zélandu nádherná příroda a žije tam přiměřený počet obyvatel. Ale nikdo s tím
nic nedělá. Naopak, problémy se maskují, zametají se pod koberec.

 

Jako
lidé bychom se asi měli ptát sami sebe, jak je možné, že to necháváme dojít tak
daleko. Jaký je váš názor?

Nikde
nic ze Země nezmizí. To, co se nám vypaří z hrnce, nám také spadne na hlavu.
Někteří politikové si snad myslí, že některé výpary se doslova „vypaří“ a
nějakým záhadným způsobem se pak dostanou někam mimo atmosféru. Takovéto
uvažování je ovšem katastrofální. Každý se přece už na základní škole učil
Mendělejevův zákon… to co vstupuje do reakce, z ní taktéž vystupuje. Environmentální
problematika je ignorována, hodně se o tom mluví, ale nic se nedělá.

foto: Robert Vano

 

V čem
myslíte, že je problém? Na co se čeká?

Nevím,
na co se čeká. Snad na to, až to bude tak špatné, že koncerny budou zachraňovat
Zemi v daleko horší situaci, než je nyní, a vydělají na tom více peněz. Může se
jim to ale velmi vymknout z rukou. My víme, jak Zemi vyléčit, ale neaplikujeme
to. Tento a příští rok se bude lámat chleba. 

 

Jak
se tohle všechno odráží na nás, jednotlivcích?

Environmentální
poškození jsou obrovská a stejně tak zásadní jsou poškození lidských organizmů.
Dokazují nám to například ebola, lepra čí ptačí mor, které se vyskytují v
civilizovaných zemích Evropské unie. Mnohý bodavý hmyz je dnes infikován
boreliózou či babeziózou a jinými organizmy. Vyskytují se například celé šarže
streptokoků, které nám lidem dělají velké problémy s bolestmi v krku, a které
se před dvaceti lety vyskytovaly pouze ve vemenech krav. A mohl bych
pokračovat. Máme znalosti, ale neaplikujeme je. Aplikujeme je pouze tam, kde
jde o peníze, a to o nemalé.

  

Jak
to myslíte?

Například
taková automobilová firma by nikdy nezanedbala testování jediného šroubku.
Důvod je jednoduchý. Kdyby totiž musela později do výroby zasáhnout (tzv. product
recall), stálo by ji to mnohonásobně více. Proč
se tedy velmi důkladně netestuje každý člověk, který onemocní nějakou
komplikovanou nemocí? Proč se netestuje preventivně? Prevence je daleko levnější
než řešení akutních problematik. Ale industriální mašinérii nezajímá člověk.
Jde pouze o byznys. A tak je to všude, ve všech odvětvích byznysu a průmyslu.

 

To je
dost děsivá představa…

Ano,
to dozajista. Peníze jsou hnacím motorem při rozhodování (main decision making factor),
s čímž mám jako člověk kardinální problém. Někdo musí procitnout a zachránit
lidstvo. Udělá to jeden jediný člověk, génius a člověk bez strachu promluvit. Staráme
se o peníze, ale nestaráme se o lidi. Je potřeba o tomto komunikovat s těmi
správnými lidmi, kteří mohou posunout tuto ideu dál k těm, kteří mají moc něco
změnit a přispět ke kardinálním a pozitivním změnám na naší zeměkouli.
Například s ministry zdravotnictví civilizovaných zemí, tito lidé, géniové ve
svých oborech a lidé nebojácní a žijící mimo nomenklaturizované působiště, by
měli promluvit a dojít k jasným závěrům.

 

Co
byste mu poradil?

Víte,
ministr zdravotnictví by mohl velice jednoduše celému dění pomoci už jenom tím,
kdyby si uvědomil již zmiňované slovo „léčit“. Největší géniové celulární
biochemie jasně říkají, že SLOVO LÉČÍ. Ano, SLOVO!!! Stačilo by, kdyby v
nemocnicích na příjmu zaměstnal zodpovědný personál a kdyby to byli lidé
příjemní a svým SLOVEM laskavě přijali každého pacienta. Již v ten moment
by polovina pacientů byla vyléčena. Často se setkávám s nepříjemným personálem,
který je nespokojený se svou prací nebo se svým platem. Inteligentní a úspěšní
lékaři opouštějí nemocnice a dostávají se k nám takoví, kteří ani nemluví
česky. Jak potom MOHOU použít české laskavé SLOVO, léčit české pacienty? Podle
toho situace v našem zdravotnictví také vypadá. Takže laskavě slovo „léčit“, dostaňme to slovo ven. A
začněme dělat něco pro to, aby se zeměkoule uzdravila a uzdravila se podle
zákona rovnováhy, to jest zákon, který jako Homo sapiens nejvíce porušujeme.

 

Co
může dělat každý sám za sebe?

To je
velice široká otázka. Nejvíce ale člověk prospěje sobě i přírodě, když bude žít
více přírodním životem. Člověk je zrozen pro pohyb, tedy více se hýbat. Je
všežravec, tudíž pro sebe zvolit pestrou stravu a ne stravu z běžných řetězců a
rychlého občerstvení. Také by neměl zapomínat na původ potravin, ze kterých si
jídlo připravuje. V neposlední řadě mít stále na zřeteli, že veškeré jídlo, i
bio či organické nejvyšší kvality, má i přesto kolem sedmdesáti procent
nedostatku prvků a látek, které jsou velmi důležité pro výživu našeho těla. Od
vitaminu A až po zinek. A tyto látky si doplňovat ze zdroje, kterému věří.

 

Zdroj,
kterému věřím, to je pro laika oříšek. Jak takový zdroj najít?

Cena
je obvykle přímo úměrná kvalitě. Kvalitní suroviny, které jsou k výrobě
použity, jsou často drahé. Zásadně doporučuji používat pouze doplňky z
organických zdrojů. Já sám používám suplementy vyšší cenové kategorie, protože
tak mám jistotu jejich kvality a organického původu.

 

Jak s
jistotou zjistíme, co našemu tělu chybí?

Doplňky
je nejlépe volit u specialisty na základě detailních testů krve, moči a
stolice. Já sám se tímto zabývám již třicet let a troufám si říci, že jsem
pomohl k vyšší výkonnosti nejednomu sportovci, lidem s roztroušenou sklerózou
nebo s autismem k úplnému uzdravení nebo k docílení zlepšení celkového
zdraví. Je velmi důležité užívat produkty, které jsou naprosto organické.  

 

Jak takové testování
konkrétně funguje?

Nejprve se provede
detailní vyšetření biochemie a metabolismu z krve, moči, stolice. Na základě
těchto vyšetření, z nichž část se dělá v zahraničí, se udělá obrázek o
fungování těla na biochemické rovině a nasadí se příslušný program, který
spočívá v produktech a potravinových doplňcích, které člověku vyrovnávají
konkrétní problematiky a deficience.

 

Lidé
čím dál častěji hledají alternativy v přístupu ke svému zdraví, snad i z
nedůvěry ke globálnímu nomenklaturnímu zdravotnictví. V čem byste řekl, že
dnešní světové regulované a ortodoxní zdravotnictví pokulhává?

Největší
problém vidím v tom, že se léčí především podle peněz a podle pojišťovacích
tabulek. Takto se léčit nedá, protože pojišťovny nemají žádnou představu o
stavu konkrétního pacienta. V tomto vidím zcela jednoznačně zásadní nerovnováhu
v přístupu ke klientovi nebo pacientovi. Jakýkoliv nomenklaturní přístup jakýchsi
předpisů a tabulek zásadně neodpovídá tomu, co jednotlivý pacient potřebuje.
Podle Hippokratovy přísahy zdravotnický personál má vynaložit to NEJLEPŠÍ pro
pacientovo zdraví. Jak toho mohou dosáhnout, když jsou regulováni nějakými
tabulkami z pojišťoven?

 

Vypadáte
ve skvělé kondici, jste vrcholový sportovec. Jak to na prahu šedesátky děláte?

Mnoho
lidí mi zcela otevřeně říká, že někteří moji vrstevníci jsou už pryč. Vždy jim
na otázku: „Jak to děláte?”odpovím: „Vím jak se starat o své tělo, kde mu
přidat a kde naopak ,slevit´.” Dalším aspektem je to, že jsem sice pojištěn
zdravotním pojištěním podle zákona země, kde žiji, nicméně pracuji pouze se
soukromými klinikami a jen se světově proslulými experty všech zdravotních
aspektů – od dentální vědy (Prof. dr. Paul Tipton), až po sportovní medicínu a
celulární technologii (Prof. dr. James Musick, vědec roku 2014).

 

V
roce 2012 jste se stal mistrem automobilové série PZ Trophy v rámci seriálu Porsche Sports Cup Deutschland.

Měli
jsme s týmem Mičánek Motorsport úžasnou sezónu, dosáhli jsme opravdu
neskutečných výsledků. Byli jsme absolutně nejlepším týmem ze všech seriálů
Porsche Sports Cup, a v roce 2012 jsme přivezli do České republiky 55 pohárů ze
12 závodů.

  

Co
stojí za takovým úspěchem?

Především
vynikající příprava vozů v závodní stáji Mičánek Motorsport Brno, samozřejmě
též sponzoři, kteří na vše přispěli a bez kterých by to všechno bylo nereálné.
Podporu k závodění a také k tréninkům jsme tedy měli dobrou ve všech aspektech.
V neposlední řadě ale přispěl k úspěchu také fakt, že v našem týmu byly
zastoupeny tři generace na vyrovnané výkonnostní úrovni. To je v motoristickém
sportu unikátní situace a dokonce bych i řekl, že do dnešní doby věc ojedinělá.

 

Co
pro svou výkonnost děláte konkrétně vy?

Vedle
tvrdé fyzické přípravy užívám denně kolem sta tablet suplementů, které
selektuji dle toho, jaký ten den zrovna mám. Vše podřizuji tréninku a mé vědě.
Studuji nové vědní aspekty a denně trénuji. Všechny doplňky jsou samozřejmě na
organické bázi, jsou to třeba enzymy, které nám ve stravě chybí. Například když
si dnes vezmu jablko, je postříkané chemikáliemi a ozářené, aby na něm nebyly bakterie
a plísně. To znamená, že jablko nemá už tu hodnotu, kterou by mělo, kdyby se k
nám dostalo z čisté přírody. Aby mi tedy jablko něco dalo, musím k němu dodat
potřebné enzymy. Dále užívám prostředky na čištění žaludku a střev,
antioxidanty, či přípravky na obnovu buněk a tkání.

 

Někdo
to řeší vlastní produkcí. Máte zahrádku?

Na
takové věci bohužel nemám čas, ale jistě je to aspoň nějaká pozitivní cesta. I
tak ale musíme počítat s tím, že i tyto naše přírodní produkty ze zahrádky
budou vystaveny ozónové díře a kyselým dešťům. Jídlo z vlastní zahrádky není
ozářené a je pěstované na přírodních hnojivech, tudíž může být i chutnější,
přesto k němu budeme muset přidat nějaké suplementy, abychom doplnili chybějící
prvky, vitamíny a další substance.

 

Jak
vypadá váš jídelníček?

Jsme
přesně to, co jíme. Stravuji se zdravě, vybírám si z kvalitních potravin,
například na biofarmách, nebo ve vybraných obchodech. Zvláště maso si dopřávám
kvalitní, rozhodně nejsem vegetarián. Také se vždy zajímám o původ potravin. K
tomu všemu samozřejmě přidávám výživové suplementy.

 

Téměř
to vypadá, že ten, kdo denně nedoplňuje vitamíny a další látky, jako by nebyl. Dá
se dnes bez nich vůbec žít?

Teoreticky
by to možné bylo, ale pouze za předpokladu, že bychom produkovali potraviny
jako před sto padesáti lety, kdy byla příroda zdravá, neznečištěná. Museli
bychom hnojit přírodně, kompostovat si vlastní hnojiva, používat přírodní
chlévskou mrvu bez chemie, či hnojit miliony let starou kvalitní zeminou bez
civilizačních znečišťujících látek. Existují například drcená čistá hnojiva ze
dna oceánů. Tyto poklady ještě na Zemi máme, ale je otázka, jak je využijeme a
hlavně aplikujeme. A o tom to je!

 

Děkuji
za rozhovor.

 

foto: Robert Vano

 

 

 

 

Text: Hana Robinson

Foto: Robert Vano www.robertvano.cz

Vytvořeno ve spolupráci:

Designhotel Elephant Prague www.hotel-elephant.cz

Grandior Hotel Prague www.hotel-grandior.cz

LE Hotels Group www.le-hotels.cz

Korektura textu: Vladana
Hallová

Produkce: Michaela Lejsková

Publisher: Profesní magazín
Best of www.ibestof.cz