Písně Jakuba Smolíka jsou
mimořádně oblíbené díky své romantické a pohodové náladě. Sám o sobě říká, že
tak byl vychovaný – jako romantik a snílek. Přesto ale nežije jen s hlavou
v oblacích a dobře ví, že pokud chce být člověk v něčem úspěšný, musí
se stále učit.

foto: Lenka Hatašová
Jak vzpomínáte na svou první
kapelu Travaléři?
Je to už
strašně dávno… Ale byla to moje první kapela, poprvé na jevišti, díky ní jsem to,
co jsem dnes.
Kde se u vás vůbec vzala láska
k hudbě?
Moje maminka
se mnou zpívala od malička. Učila mě lidové písně na harmoniku.
A co vzpomínky na Horizont, taneční a dechový soubor,
který jste založil během vojenské služby?
Byl to
především únik z kasáren, možnost opušťáku. Ale samozřejmě, že i radost,
zpívání před lidmi.
Co považujete za svůj první velký
úspěch?
Zpěvák Polabí. Soutěž amatérských zpěváků. Tam
jsme vyhráli cenu diváků a byli s kamarádem Trnkou celkově třetí.
Velmi brzy jste začal vystupovat
s významnými hvězdami. Co vám to dalo?
Vědomí, že
se musím učit, učit, učit a ještě jednou učit. Ale taky jsem mezi nimi poznal
spoustu nafoukaných blbů zahleděných do sebe.
foto: Lenka Hatašová
Co nejzásadnějšího vás naučil
Petr Hannig, u kterého jste začínal?
Že pokora a
kšeft jsou svaté.
Vaše pravé jméno je Jaroslav. Co
vás přimělo ke změně?
Petr Hannig
tvrdil, že Jaroslav není pro zpívání to nej, a já jsem Jakuba používal v beatu.
Je něco, co byste ve své kariéře
udělal jinak, kdybyste mohl?
Nevím. Asi
bych v začátku tlačil víc na pilu. Byl jsem moc „měkkej“.
Vaše poslední album nese název Vítám každý nový den. Čím je pro vás
výjimečné?
To není
poslední. Nyní jsem vydal ještě další – 55
hitů Best of. Jsou to nejžádanější písně z mých 29 alb, která jsem
vydal. Nevěřil bych, že se mi to podaří.
Tak tedy na vašem předposledním
albu jsou i písně, které původně vznikaly pro Petra Muka. Co to pro vás
znamená?
Vyznamenání. Dostat písně od Petrova dvorního skladatele, to je pro mě vyznamenání.
foto: Lenka Hatašová
Které album vnímáte pro svou
kariéru jako nejzásadnější a proč?
To poslední.
Nový začátek…
A ta nejvýznamnější píseň?
Až se ti jednou bude zdát, to byla první písnička. A stala
se nejúspěšnější písní roku 1987. Neznámý zpěvák pracující v servisu byl
před Karlem Gottem a Daliborem Jandou…
Kde čerpáte ke svým písním
inspiraci?
Ze života kolem
sebe.
Čím to, že jsou ve většině
případů laděny v romantickém duchu?
Byl jsem
v tomto duchu vychovaný. Romantik a snílek.
Jste tedy romantik i
v soukromí?
Zeptejte se
ženy.
Jak dlouho jste musel hledat svůj
vlastní styl?
Nehledal
jsem ho. Zpívám ho od začátku.

foto: Lenka Hatašová
Kdo myslíte, že jsou vaši
fanoušci?
Normální
lidé. Poznávají se v mých písních.
Podle jakých měřítek hodnotíte
úspěšný koncert?
Když vidím,
že se lidi baví, to vnímám jako úspěch.
Považujete obecně sám sebe za
úspěšného?
Asi ano.
Kluk z malé vesničky, 29 alb, 80 koncertů s kapelou ročně…
Nějaký čas jste dokonce měl
restauraci či vedl cukrárnu – co vám toto období dalo?
Co jsem
dělal, jsem vždycky dělal rád.
Odnesl jste si z toho nějaké
poučení?
Kdybych
nedělal muziku, uživil bych se jinak.
Pouštěl byste se ještě znovu do
podnikání?
Podnikám
neustále. Muzika je podnikání.
foto: Lenka Hatašová
Dalo vám to něco i do hudební
kariéry?
Určitě, člověk
se pořád učí.
A jak se proměnila vaše kariéra
po narození potomka?
Jsem
šťastnější, mám více inspirace.
Co pro vás hudba obecně znamená?
Mám kliku,
že zaměstnání je i mým koníčkem.
Dá se v dnešní době hudbou
dobře uživit?
Já se tím
živím. Jestli ostatní, tak to se zeptejte jich.
Myslíte, že se dá dělat hudba jen
pro peníze?
Jo, někteří
producenti to dělají.

foto: Lenka Hatašová
Jaké nejdůležitější vlastnosti by
měl mít dobrý zpěvák?
Pokora,
pokora, pokora.
Myslíte, že se dá zpěv naučit?
Když máte
hudební sluch, tak snad ano.
Může podle vás být úspěšný i
zpěvák bez jakéhokoli odborného vedení?
Náhoda je
blbec, může.
Jaké největší překážky jste ve
své kariéře musel překonat?
Závist,
zloba, maloměšťáctví.
Jak pečujete o svůj hlas?
Chodím
k paní profesorce Vavrečkové na hodiny zpěvu.
Zpíváte i v soukromí?
Ano, dětem a
přátelům.
Při jaké hudbě vy sám relaxujete?
Relaxuji
tichem a sportem.
foto: Lenka Hatašová
Dokážete ještě hudbu poslouchat
bez toho, abyste ji hodnotil?
No jasně,
vnímám jen melodii a náladu.
Co podle vás dělá dobrou píseň
dobrou písní?
Když si ji i
po létech lidi zpívají třeba v hospodě nebo u táboráku.
Máte ještě nějaký kariérní sen či
přání?
Ať se mi
daří stejně…
Děkuji za rozhovor
Text: Petra
Kuncová
Foto: Lenka
Hatašová www.lenkahatasova.com
Korektura
textu: Alžběta Strnadová
Produkce:
Michaela Lejsková a Martina Jandová
Publisher:
Profesní magazín Best of www.ibestof.cz