Prevence, diagnostika a léčba poruch systému žláz s vnitřní
sekrecí, to je obor endokrinologie, který si zvolila MUDr. Kateřina Vašinová,
která je současně členkou České internistické společnosti, České endokrinologické
společnosti a České společnosti pro hypertenzi. Když ji navštívíte, a jak se paní doktorka obává, nikoho
z nás to v životě jednou nemine, už prostředí Kliniky JL (pozn.
redakce: Klinika Jana Leštáka) nám napoví, že toto setkání bude
příjemné. Je třeba dát za lékařce pravdu, že s pozitivním přístupem jde
vše lépe, a zvláště v případech onemocnění tohoto charakteru, která jsou
v drtivé většině během na delší trať, někdy i na celý život.
S jakými
zdravotními potížemi vás vaši pacienti nejčastěji navštěvují?
Více než
80 % pacientů přichází s onemocněním štítné žlázy. Nejčastějšími stesky
jsou únava, přibývání na váze, tlaky na krku, srdeční arytmie. Velmi často je
důvodem návštěvy i náhodný záchyt patologie v laboratoři při preventivní
prohlídce nebo při zobrazovacím vyšetření z jiného důvodu.
Do jaké míry se u endokrinologických
onemocnění jedná o chronické obtíže a v jakém procentu o akutní?
Akutní
případy jsou u nás spíše výjimečné, většina onemocnění je chronických,
s nutností doživotního užívání léku.
Sledujete, že s životním stylem narůstá
onemocnění spojených s hormonální nerovnováhou? Vznikají i nějaká nová, která
lékaři registrují?
Sleduji
obecně, že žijeme nezdravě. Současný uspěchaný styl, hodně stresu, času
stráveného v práci a nedostatek aktivního odpočinku, minimum pohybu, nezdravá a nepravidelná
strava. Vše nakonec vede k vyčerpání organismu a projeví se celou řadou
nespecifických obtíží, které pacienty nakonec dovedou až do naší ambulance, i
když se často nejedná primárně o hormonální dysbalanci.
Považujete některý druh onemocnění žláz v
počtu postižených pacientů za momentálně alarmující? Upozornila byste na nějaký
statistický výkyv?
Jednoznačný
je nárůst onemocnění štítné žlázy, přestože jsme v naší zemi prakticky
odbourali jednu z hlavních příčin v minulosti – nedostatek jodu. Není
ani jasný důkaz vlivu jaderných havárií, jako např. Černobyl. Jistá je jen
určitá genetická dispozice. Svůj podíl má nepochybně i zlepšení diagnostiky
včetně laboratorní, která zachytí i subklinické, to je takové formy nemoci,
které zatím nepůsobí žádné obtíže.
Za jak zvládnutelné a léčitelné považujete
onemocnění spojené s hormonální nerovnováhou ve srovnání třeba s onemocněními
virovými? Dá se to vůbec srovnávat?
Takové
srovnání je obtížné, ale jistě umírá více lidí na virová onemocnění než na
endokrinní, která, pokud jsou včas diagnostikována, jsou většinou zvládnutelná.
Vnímáte přímou souvislost hormonální
nerovnováhy ve spojitosti s potravinami, které se objevují na našem stole? U kterých
bychom měli být obezřetnější?
Nevnímám.
Větší problém je to u kardiovaskulárních onemocnění.
Je jednoznačně označitelná obezita
způsobená hormonální dysfunkcí, nebo jde většinou spíše o částečný vliv
onemocnění?
Jen asi 2 %
obézních mají endokrinní příčinu, nejčastěji sníženou funkci štítné žlázy, ale
90 % jich přijde k vyšetření. V povědomí nejen laiků, ale i odborné
veřejnosti však tato spojitost, tedy že obezita = porucha funkce štítné žlázy,
stále přetrvává. Těžké snížení funkce štítné žlázy, které vede k takovému
zpomalení metabolismu, aby bylo jedinou nebo hlavní příčinou obezity, je dnes
raritní. S trochou nadsázky lze říci, že obézní pacienti raději běhají po
doktorech než po lese, což by pro ně bylo mnohem užitečnější.
Jiná situace
je v období menopauzy v případě žen i andropauzy v případě mužů,
tj. kolem 50. roku věku, kdy se jistě hormonální profil mění, i když to nelze
označit přímo za nemoc. Změny vedou ke zpomalení metabolismu, což vysvětluje
časté stesky typu: jím stejně, a přesto přibírám, k jiné distribuci tuku – u
žen typicky z oblasti hýždí a stehen do oblasti pasu, k výkyvům nálad,
depresím apod. Na tuto situaci je potřeba se připravit a snažit se s ní aktivně
vypořádat, neboť čeká každého z nás. Jednoduše řečeno – snížit příjem a
zvýšit výdej energie, najít si jiné volnočasové aktivity než výchovu dětí,
vaření a úklid, aby se člověk i nadále těšil z aktivního života.
Existují onemocnění, která se i při úspěšné
léčbě neobejdou bez trvalých následků? O která se jedná?
Pokud se
týká štítné žlázy, pak je to nejčastěji postižení očí nebo komplikace po
operačním zákroku na štítné žláze – poranění hlasového nervu s následným
chrapotem. Ostatní komplikace jsou spíše kosmetické, neomezující člověka v
běžném životě.
Připouštíte v léčbě endokrinologických
onemocnění pozitivní a účinný vliv alternativní medicíny?
Úspěšná
léčba se neobejde bez plné důvěry pacienta v lékaře a správnost léčebného
postupu, někdy k tomuto přesvědčení lidé potřebují i spolupráci
s různými léčiteli, což pak společně vede k větší efektivitě léčby. Tomu
bych se nebránila. Pokud si myslím, že se pacient bez naší léčby obejde, pak ať
zkusí alternativní postup. Pokud ale léčbu vyžaduje, pak by ji léčitel neměl
zpochybnit a pacientovi vysadit. V takovém případě by ovšem měl následně
převzít i zodpovědnost za další vývoj onemocnění, a ne při neúspěchu poslat
klienta zpátky za doktorem, jak tomu většinou bývá.
Co je pravdy na babských řečech o tom, že
žena je v lepší hormonální rovnováze poté, co porodí první dítě?
To je
jistě pravda.
Jaké kosmetické problémy způsobené
hormonální nerovnováhou pacienti nejčastěji řeší? Asi spíše pacientky, není-liž
pravda?
Pacientkám
nejčastěji vadí zvýšené ochlupení a akné, mužům z kosmetického hlediska
většinou nejvíce zvětšení prsních žláz. Nejzávažnější kosmetický problém
vyskytující se u obou pohlaví je jistě asymetrické zvětšení očí u zvýšené funkce štítné žlázy.
Dá se říci, že dveřím endokrinologie se
dříve nebo později nevyhne nikdo z nás?
Myslím, že
ne.
Abychom neděsili potenciální pacienty, na
co se rozhodně u vás mohou těšit, když už si „dají cestu“?
Pokud je
k nám na Kliniku JL pacient nasměrován správně, pak by se děsit neměl, protože
endokrinní onemocnění jsou většinou dobře a bez větších bolestí léčitelná. Díky
zastoupení řady erudovaných a navzájem ochotně kooperujících specialistů
v budově Kliniky JL má pacient jistotu výrazné časové úspory a zároveň
maximální diagnostické výtěžnosti provedených vyšetření. To je asi největší
rozdíl oproti velkým klinikám, se kterými ale dle potřeby bez problémů
spolupracujeme. Navíc většina zdejších lékařů přišla právě z velkých
nemocničních zařízení, čímž přetrvávají přirozené osobní a odborné kontakty
s těmito pracovišti.
Aktuálně ordinujete v moderním prostředí
Kliniky JL na Praze 5. Jak si může čtenář představit vaši ordinaci? Je něčím pro
endokrinologa typická?
Klinika JL
je ambulantní zařízení, kde je klidné a přátelské prostředí. Přímo v mé ordinaci
je moderní ultrazvukový přístroj, takže při jedné návštěvě stihne pacient
většinou vše, co je potřeba k určení správné diagnózy, tedy nejen klinické
a laboratorní vyšetření, ale i sonoskopii
včetně případné cílené punkce.
Čím vybavený, mířeno na povahové rysy, měl
by být lékař, který si zvolí tento obor?
Kromě
odborné erudice asi trpělivostí, více sama těžko posoudím.
Řekla byste, že je endokrinologie v nějakém
směru i rizikové povolání?
Asi jako
každá práce s lidmi. Ani při maximální snaze se všem nezavděčíte.
Je povinností lékaře říkat pacientovi o
jeho zdravotním stavu úplně všechno, i když to může mít na jeho zdravotní stav
negativní dopad? Čeho jste zastáncem?
Pacient by
měl o svém zdravotním stavu vědět vše, má-li o to zájem, což u nás stále není
samozřejmostí. Je však na lékaři, jakým způsobem mu sdělí diagnózu a šance na
další léčbu a přežití.
Lidé se obecně bojí, tedy většina z nich,
chodit k lékařům. Už třeba objednání a čekání je stresujícím faktorem. Berete
to nějak v úvahu a případně jak s tím na Klinice JL pracujete?
Dlouhou
objednací dobu na vyšetření nemohu příliš ovlivnit, kolik pacientů smím ošetřit
za den, nám předem určuje pojišťovna. Systém objednávání,i díky dokonalé
spolupráci se spolehlivým týmem sester na recepci, zaručuje, že pacient bude
100% ošetřen přesně v plánovaném čase. Takže dlouho se v čekárně
stresovat nebude.
Co na druhou stranu zase nevidí pacient a
nemůže posoudit, který faktor je pro změnu velmi stresující pro lékaře?
Nezájem o
vlastní zdraví, nechuť převzít odpovědnost za rozhodnutí o dalším postupu,
pokud je více možností apod. Nejhorší je ale stále velký počet bezohledných
pacientů, kteří se bez omluvy vůbec nedostaví na dojednaný termín, zablokují
provoz mně i čas pro ostatní pacienty, což by si většinou u kadeřníka nebo
v autoservisu nedovolili.
Děkuji za rozhovor.
Text a
produkce: Michaela Lejsková
Foto:
Robert Vano www.robertvano.cz
Foceno
v hotelu ARIA v Praze www.ariahotel.net
Vytvořeno
ve spolupráci s Klinikou JL www.eyecentrum.cz
Klinika JL – V Hůrkách 1296/10
158 00 Praha 5- Nové Butovice
MUDr. Ján Lešták, CSc., FEBO, MBA
majitel a jednatel společnosti
e-mail: lestak@eyecentrum.cz
Backstage:
http://www.ibestof.cz/zajimavosti/backstage-10-2012.html
Korektura
textu: Květa Strnadová
Publisher:
magazín Best of www.ibestof.cz
MUDr. Kateřina Vašinová vystudovala Fakultu všeobecného
lékařství Karlovy univerzity v Praze, absolvovala v roce 1990. Po ukončení studia pracovala jeden rok na očním a následně na
interním oddělení Masarykovy nemocnice v Trutnově. Atestaci 1. stupně z
vnitřního lékařství složila v r. 1995, atestaci z endokrinologie složila v r.
1998. V roce 1996 nastoupila na interní kliniku ÚVN Střešovice v Praze, kde
pracovala převážně na endokrinologické a interní ambulanci až do srpna 2007. Od
1. 9. 2007 zahájila provoz endokrinologické a interní ambulance na Klinice JL,
kde se poskytují komplexní vyšetření endokrinních orgánů, s hlavním zaměřením
na štítnou žlázu, včetně laboratorních testů, sonoskopie a cílené biopsie. Je
členkou České internistické společnosti, České endokrinologické společnosti a
České společnosti pro hypertenzi.