Mgr. Daniel Pagáč, MBA – ředitel ČNRDD

Transplantace kostní dřeně zachrání ročně velké množství životů,
avšak v ČR je stále málo dárců. O zvýšení českého povědomí a o nábor
nových dárců kostní dřeně se stará ředitel Českého
národního registru dárců dřeně Mgr. Daniel Pagáč, MBA. V rozhovoru si
uvědomíte, že jedna naše věnovaná chvilka může někomu zachránit celý život.

Jakou funkci
jste vykonával, než jste se stal ředitelem Českého
národního registru dárců dřeně (ČNRDD) se sídlem v Plzni?

Téměř dvacet
let se pohybuji v prostředí českého zdravotnictví. Před odchodem do Plzně
jsem pracoval jako obchodní ředitel společnosti Fresenius Medical Care Česká republika, což je přední poskytovatel
dialyzační péče a výrobce zdravotnických přístrojů.

 

Jaká je hlavní náplň práce ředitele registru?

Musím vést − jak po stránce
organizační, tak i ekonomické − tuto zcela výjimečnou neziskovou organizaci.
Aby registr dokonale fungoval, je třeba mít bravurně sehraný kolektiv skvělých
lidí, v němž má každý svou specifickou pozici, na kterou se musí perfektně
hodit. Já musím tyto lidi motivovat k maximálním výkonům. Možná vás
překvapí, že nejvíce lidi „slyší“ na slova uznání.

 

K čemu Český národní registr dárců dřeně vlastně slouží?

Naše organizace musí především
získávat maximální počet potenciálních dárců kostní dřeně, abychom mezi nimi
našli vhodné dárce pro pacienty s nemocemi krvetvorby, zvláště leukémiemi.
To obnáší v prvé řadě provádět nábory, aby do registru vstoupili další mladí
lidé. Pak musíme zajistit vyšetření odebraného vzoru krve na tzv.
transplantační znaky a v závěru uložení těchto informací do databáze – tedy
onoho registru. Registr je tak vlastně seznam dobrovolných potenciálních dárců
s jejich tzv. transplantačními znaky, kteří jsou ochotni a připraveni,
pokud se vyskytne pacient se shodnými transplantačními znaky, darovat část své
kostní dřeně, aby mu zachránili život. Pokud se objeví pacient indikovaný
k transplantaci kostní dřeně, my v registru nejenže zajistíme
vyhledání vhodného dárce, ale i odebrání dřeně a její doručení
k pacientovi.

 

Je váš registr něčím výjimečný?

To tedy ano! V Plzni, hned vedle areálu fakultní nemocnice,
provozujeme malý hotel U Pramenů, kde
se mohou příbuzní hematoonkologických pacientů ubytovat za neuvěřitelných 100
korun na noc. Mohou tak přijet za svým nemocným příbuzným z dálky na celý
víkend, dny trávit s ním v nemocnici, na noc jít přespat do našeho
hotelu. A finančně se to rodiny nijak nedotkne.

 

Jak dlouhá je tradice dárcovství
kostní dřeně u nás?

Více než 20 let.

 

Komu pomůže transplantace kostní dřeně?

Nemocným se zhoubnými i nezhoubnými hematologickými nemocemi, jako
jsou akutní leukémie, lymfomy, útlumy kostní dřeně, vrozené metabolické poruchy, vrozené imunodeficience.

 

Kolik lidí se v ČR s těmito nemocemi ročně potýká?

Ročně vyhledáváme dárce pro 200–300
českých pacientů.

 

V ČR jsou dva registry,
v Praze a v Plzni. Lze tedy vzorky odebírat jen v těchto
místech?

Dárci mohou vstupovat do registrů
i v jiných městech. ČNRDD se sídlem v Plzni má 10 dárcovských center
v krajských městech a dále 40 náběrových center po celé ČR.

 

Je plánované
rozšíření registrů i v dalších městech?  

Podle mého
názoru jsou dva registry dárců dřeně pro potřeby České republiky dostačující.
Nepředpokládám tudíž, že dojde ke vzniku nových organizací s tímto
zaměřením.

 

Jak registr
pro dárce kostní dřeně získává finanční prostředky?

Pro svou
hlavní činnost, tedy nábor dárců, získáváme potřebné prostředky především od Nadace pro transplantace kostní
dřeně.

 

Na co všechno jsou získané finance
použity?

Na náborové akce a vyšetření
vzorků.

 

Jak se snažíte upoutat pozornost veřejnosti a přitáhnout ji
k dárcovství?

Pořádáme náborové kampaně ve
vytipovaných skupinách mladých lidí. Samozřejmě o tématu mluvíme, kde se dá.
Vysvětlujeme lidem, jak úžasné by bylo, kdyby do registru vstoupili.
Zmodernizovali jsme naše webové stránky, pracujeme s Facebookem.

 

Vaše poslední náborová kampaň „loví“
v řadách policistů. Máte v plánu další cílené nábory?

Průběžně provádíme nábor mezi
hasiči, vojáky, studenty, sportovci. Optimálními dárci jsou totiž zdraví mladí
lidé. Od toho se odvíjí i strategie náboru a cílové skupiny, na které se
zaměřujeme.

 

Pracujete aktuálně na nějakém
projektu?

Rozpracovaných projektů máme více.
Tím nejzajímavějším je plánovaná výstavba vlastních prostor na budově Fakultní nemocnice v Plzni, tak
zvaného Obláčku. Tento projekt
vymyslel a připravil zesnulý primář plzeňské hematoonkologie MUDr. Vladimír
Koza ve spolupráci s architektkou Evou Jiřičnou, která je autorkou návrhu
této originální stavby. V současné době pracujeme na získání potřebných
schvalovacích dokumentů a souhlasu vlády.

 

Kolik je v českých registrech evidováno
dárců?

Český národní registr dárců dřeně má přibližně 45 tisíc potenciálních dárců, pražský registr 23 tisíc,
celkový počet v České republice se tedy pohybuje okolo 70 tisíc. Pro
zajímavost v roce 2014 vstoupilo do našeho Českého národního registru dárců
dřeně čtyři a půl tisíce
nových lidí.

 

Jak si vedou české registry ve
srovnání se zahraničím?

Počet zapsaných případných dárců
je srovnatelný se západoevropskými registry. Jedinou výjimkou mezi nimi je
Německo, kde je zaregistrováno okolo pěti milionů dárců. Po kvalitativní
stránce je náš ČNRDD na světové úrovni. Důkazem je, že jsme rovněž držiteli
prestižní akreditace Světové asociace dárců dřeně (World Marrow Donors Association).

 

Lze čerpat kostní dřeň pro transplantaci českého pacienta i ze
zahraničních registrů?

Samozřejmě, náš registr pracuje mezinárodně. Pro českého pacienta
dovezeme kostní dřeň ze zahraničí, pokud se nenajde u nás. A naopak – když je
třeba, poskytujeme od českého dárce kostní dřeň do zahraničí.

 

Jaké komplikace musíte řešit, když
vhodná kostní dřeň pochází od zahraničního dárce?

Dovážet krvetvorné buňky je
běžné, jezdí pro ně osobní kurýr. Je třeba jen dbát na to, aby se vše
logisticky včas zvládlo do exspirace odebrané kostní dřeně.

 

Využívá se tedy k transplantaci
více dřeně ze zahraničí?

V posledních letech bohužel
převažuje dovoz. Bohužel proto, že je to finančně náročnější.

 

Proč je u nás tak malé množství
potenciálních dárců? Čeho si myslíte, že se lidé obávají?

Roli hraje stále malé povědomí o
této problematice, ale i pověry o „bolestivosti odběru“. Boj s pověrami je
nesnadný.

 

Myslíte si, že je u nás dostatečně
rozšířená informovanost o transplantacích?

Určitě není. Dnes se bohužel ve
většině médií věnuje místo spíše tématům, jak zůstat věčně mladý a krásný.

 

Kde a jak se tedy potenciální
dobrovolníci mohou dozvědět více informací a zaregistrovat se?

Je to snadné. Podívat se na náš
web www.kostnidren.cz, kde jsou jasně, stručně a zcela přehledně odpovědi
na všechny základní otázky, které se týkají zápisu do registru a dárcovství
kostní dřeně. Samozřejmě tam nechybí kontakty na dárcovská i náběrová centra.

 

Jak probíhá proces zaregistrování?

Zájemce vyplní jednoduchý
dotazník. Pak mu sestra odebere jednu zkumavku dvou mililitrů krve. Právě ta
pak putuje do laboratoře k analýze. Výsledek je spolu s osobními
údaji zanesen do databáze potenciálních dárců. Může se stát, že dotyčného bude
někdy někdo potřebovat. Pak teprve daruje pět procent své vlastní kostní dřeně
k transplantaci. Většina zapsaných v registru nikdy svou dřeň dávat
nebude. Ale jsou na to připraveni. I to se nesmírně cení!

 

Krvetvorné buňky lze, mimo klasické odsání z vnitřku kosti
pánevní, také získat ze žilní krve. Není tento proces jednodušší?  

Každý odběr je na jiném principu, má svá pro i proti. Lékař dárci
individuálně doporučí, který typ odběru by byl pro něj a pro „jeho“ pacienta o
něco vhodnější. Je na dárci, zda jeho doporučení vyslyší. Rozhodně však oba
procesy nikdy dárce zdravotně neohrozí!

 

Jaká kritéria musí splňovat vhodní dárci?

Do registru vstupují muži i ženy od 18 do 35 let v dobrém
zdravotním stavu. Kostní dřeň může člověk darovat kdykoliv později až do věku
60 let. Musí však být v době odběru kostní dřeně stále zdráv.

 

Může hrozit dárcům nějaké riziko?

Dárce je vždy před odběrem interně vyšetřen, aby tak bylo
vyloučeno jakékoliv riziko.

 

Jsou dárci, stejně jako u darování krevní plazmy, pojištěni?

Samozřejmě.

 

Co se stane, když pacient vhodného dárce nenajde?

Lékaři pro něj hledají jiný způsob léčby. Transplantace by byla
ale pro daného pacienta největší možnost, jak se vyléčit.

 

Dárcovství je anonymní, lze se přesto nějak dozvědět, že jsme
někomu pomohli?

Dárce a příjemce spolu můžou anonymně písemně komunikovat
prostřednictvím Koordinačního centra
Českého národního registru dárců dřeně. Naprosto výjimečně dochází
k seznámení jedné dvojice dárce-nemocný každý rok v dubnu na slavnostním
večeru Poděkování dárcům, a to až po
několika letech od transplantace, když o to obě strany dlouhodobě intenzivně
usilují.

 

Vy sám jste svou kostní dření někomu pomohl?

Bohužel nesplňuji kritéria, neboť jsem již pár let pro vstup do
registru přestárlý. Nicméně můj syn, kterému je 19 let, do ČNRDD loni vstoupil.

 

Chtěl byste čtenářům něco vzkázat?

Velice rád! Zachránit někomu život je jeden z nejkrásnějších
pocitů, jaký může člověk v životě zažít. Neméně krásný pocit také je: Jsem
připraven pomoci těžce nemocnému člověku, aby se vrátil do života, do světa
zdravých. A tenhle krásný pocit si s námi zažije snadno každý. Stačí, když
vstoupí do Českého národního registru
dárců dřeně.

 

Děkuji za rozhovor.

 

 

Text: Darina
Blatská

Foto: archiv ČNRDD

Oficiální
stránky ČNRDD:

Český národní registr dárců
dřeně, o.p.s.

Na Roudné 123, 301 00  Plzeň

www.kostnidren.cz   

Korektura
textu: Alžběta Strnadová

Produkce:
Michaela Lejsková

Publisher: magazín Best of www.ibestof.cz

 

Registr
dobrovolných dárců kostní dřeně byl založen v roce 1992 primářem
hemato-onkologického odd. Fakultní nemocnice v Plzni MUDr. Vladimírem Kozou (+červen 2012, státní vyznamenání od
prezidenta republiky říjen 2012) k podpoře a ke zlepšení osudu nemocných
s nejtěžšími chorobami krve a zhoubnými nádory po vzoru světových
registrů.