Na počátku tu
stála žena z veslařské rodiny, která tehdy neměla velké kariérní ambice.
Avšak vytrvalost, síla a disciplína přinesly své ovoce a Mirka Knapková se
stala několikanásobnou mistryní světa a nejlepší českou veslařkou-skifařkou.
Své zasloužené medaile si pro štěstí u sebe nechává celých 24 hodin po
vítězství. Vyhrála téměř vše, co se dá, ale přesto sní své sny a bojuje stále
dál.
Před veslováním jste se věnovala běhu na lyžích a také
lehké atletice. Co vás vedlo ke změně sportu?
Neměnila jsem
sport. Skončila jsem s atletikou a teprve po nějaké době jsem začala s veslováním.
Bylo to proto, že jsem od malička dělala sport a pohyb mi po nějaké době začal
chybět. V tu dobu jsem chtěla zkusit nějaký sport, který jsem ještě
nedělala, a naučit se něco nového. A jelikož oba rodiče veslovali a já jsem
vyrůstala u vody, asi mě to táhlo zpět.
Od kolika let jste se začala aktivně věnovat veslování?
Veslovat jsem
začala až v 19 letech. Začátky byly velmi obtížné, protože jsem byla
v klubu jediná, kdo se v mém věku učil veslovat, a všichni
předpokládali, že už všechno znám a umím. Tehdy jsem neměla ambice závodit na
mezinárodní úrovni. Jen jsem se chtěla naučit veslovat, jak nejlíp to půjde.
Přinesly vám zkušenosti atletky nějaké výhody pro veslování?
Díky tomu, že
jsem se věnovala běhům na střední a dlouhé tratě, jsem měla výborný základ pro
vytrvalostní sport. Navíc jsem od malička byla zvyklá pravidelně trénovat a
dodržovat určitou disciplínu, která je při dlouhodobé přípravě potřeba. Vždycky
jsem se těšila na závody a díky tomu, že jsem během své atletické kariéry
odběhala mnoho závodů, jsem nasbírala i potřebné závodní zkušenosti, které jsou
velmi důležité, zvláště když pak závodíte na top úrovni.
Vzhledem k tomu, že pocházíte z veslařské rodiny, daly se tyto
vaše kroky předvídat?
Moje předpoklady
pro tento sport se ukázaly až po tom, co jsem začala veslovat. Je pravda, že si
nevzpomínám, že bych někdy slyšela, že mám předpoklady pro tento sport a že
bych ho měla zkusit, protože bych v něm mohla být dobrá.
Co vás na tomto sportu tak fascinuje?
To, že se při něm
musí skloubit síla a elegance dohromady. Musíte mít sílu a být ve fyzické
kondici a zároveň musíte mít cit pro vodu. Musí tam být síla, ale zároveň
taková lehkost. Nejlepší pocit mám, když cítím, jak loď krásně jede, když
chytnu správný rytmus a loď jede jakoby sama. Navíc se mi líbí, že trénujeme
většinou v krásném prostředí u vody.
Proč jste si vybrala zrovna skif pro jednotlivce a ne pro více veslařů?
Na výběr jsem zas
tak neměla. Když jsem začínala, tak se mnou nikdo jezdit nechtěl, protože jsem
to neuměla, a pak když jsem se to naučila, jsem byla tak rychlá, že jsem
nenašla partnerky odpovídající úrovně, se kterými bych chtěla veslovat zase já.
Jak probíhají vaše tréninky?
Trénujeme skoro
celý rok. Začínáme v říjnu přípravným obdobím, kdy se zaměřujeme především
na rozvoj vytrvalostních a silových schopností. To znamená, že pokud to jde, veslujeme
na vodě dlouhé úseky a pak, když začne být chladněji, se přesuneme dovnitř na
veslařské trenažéry. Na nich pak trénujeme až do března. Máme na nich i mistrovství
republiky. Přes zimu i hodně posilujeme, běháme a jezdíme na lyžích.
V březnu se vracíme zpátky na vodu. Většinou jezdíme najezdit první
kilometry do tepla. Moje nejoblíbenější místo je v Itálii. Vrchol sezóny
pak bývá mistrovství světa nebo olympijské hry, které jsou na konci srpna.
V létě máme jako doplňkové sporty běh a kolo.
Jaké požadavky má tento sport na životosprávu a cvičení sportovce?
Asi jako každý
jiný. Pokud děláte tento sport vrcholově, absolvujete denně dva až tři
tréninky, což je hodně fyzicky náročné. Důležité je, abyste správně
zregenerovali do dalšího dne a měli sílu na další kvalitní trénink.
Jaké jsou nejvhodnější fyzické parametry pro veslaře, které mu zvyšují
šanci na úspěch?
Vytrvalost a síla
jsou nejdůležitější. Ale dobrý veslař musí také dobře ovládat techniku
veslování, aby tyto schopnosti využil.
Jaká nejčastější zdravotní rizika představuje sport, jako je veslování?
Nejčastější
problémy mají veslaři se zády a žebry. Ale to většinou bývá, když máte velkou
zátěž. To znamená, když najedete 30 až 40 kilometrů denně. Prevencí je
odpovídající regenerace a správná kompenzační cvičení.
Díky
vám má ČR první zlatou olympijskou medaili, kterou jste vyhrála v roce 2012
v Londýně. Vzpomenete si, co se vám v tu chvíli honilo hlavou?
To
je neuvěřitelný! Jsem první! Vyhrála jsem! Jsem olympijská vítězka!
Na co myslíte, když vám hraje státní hymna?
Na olympiádě v
Londýně mi proběhla hlavou celá moje sportovní kariéra. Především jsem myslela na
lidi, kteří mi pomáhali a podporovali mě. Ale také jsem si vzpomněla na
momenty, kdy to bylo hodně těžké a v tu chvíli jsem byla na sebe hrdá, že
jsem tyto chvíle dokázala překonat.
Jste
pověstná tím, že své medaile nechcete sundat z krku. Jak dlouho nasáváte
pocit vítězství a nesundáte ji?
Držím
se tradice, že když máte 24 hodin medaili na krku, tak ji pak budete mít zase.
Většinou to dodržuji jen na velkých závodech, jako je mistrovství Evropy, mistrovství
světa a olympijské hry.
Co děláte druhý den po vítězství?
Většinou se
vzpamatovávám z oslav.
Jaká
jsou ve veslování vůbec pravidla?
Úplně
jednoduchá. Ten, kdo dojede první do cíle, vyhrává. Olympijská trať je dva
kilometry. Na startu finálové jízdy může stát jen šest lodí a každá z nich
má vybojkovanou svoji dráhu.
Na
čem v závodech nejvíce záleží?
Především
na fyzické a psychické připravenosti sportovce. Svoji roli hraje i počasí.
Každému vyhovují jiné povětrnostní podmínky. Ale dobrý veslař musí umět jezdit
ve všem.
Zjišťujete si nějaké informace dopředu o svých soupeřkách?
Zajímám se o dění
ve veslařském světě. Jak kdo trénuje, jakého má trenéra, jakou má loď, kam
jezdí na soustředění a tak dále. Ale nejedná se o nějaké konkrétní informace.
V čem si myslíte, že máte oproti svým soupeřům výhodu?
Z celého
startovního pole nejsem největší ani nejsilnější. Moje síla je však velká
v poměru k mojí váze. Navíc jsem závodní typ a dokážu dobře zvládnout
náročné psychické situace.
Čím se dokážete tzv. hecnout, když vám při závodu již docházejí síly?
Závodní atmosféra
mě asi vyhecuje nejvíc. Pokud jsou na břehu fanoušci, kteří vás povzbuzují, tak
se to ještě násobí.
Vzpomenete si, kdy se vám naposledy povedlo se na skifu převrátit?
Bylo to během
tréninku v Praze asi před pěti lety. Jelikož byl březen, voda měla asi pět
stupňů Celsia. Zavadila jsem během jednoho úseku veslem o tyč, která vyčuhovala
z vody. V tu chvíli mi vypadlo veslo z ruky já byla ve vodě.
Co se vám na olympiádě nejvíce líbilo?
Nejvíc se mi
líbilo, že jsem na ní vyhrála. (smích)
Líbil se mi hodně Český dům, ve kterém jsme pak po závodech slavili. Také
atmosféra na závodišti byla úžasná. Na tu asi jen tak nezapomenu. Organizace
byla skvělá a taky mě překvapilo, kolik místních lidí bylo přátelských, milých
a společenských.
Celkově jste osminásobná majitelka zlaté medaile. Když
jste začínala, měla jste takové ambice, nebo jsou ještě vyšší?
Medailové ambice
přišly až s prvními úspěchy. Když jsem začínala, tak mě ani ve snu
nenapadlo, že bych to tak daleko dotáhla.
Co považujete za největší svůj úspěch?
To, že jsem
dokázala vyhrát mistrovství Evropy, mistrovství světa a olympijské hry. Tento
úspěch jsem si začala uvědomovat, až když jsem slyšela od ostatních sportovců,
že jsem jejich velký vzor a že by chtěli být jednou jako já.
Máte čas a chuť se věnovat i jinému sportu? Jakému?
Sport mám ráda
všeobecně. Vystudovala jsem FTVS UK, takže jsem měla příležitost vyzkoušet
spoustu sportů. Ráda běhám, jezdím na in-linech, lyžuji, někdy si jdu zalézt na
stěnu nebo zahrát beach volejbal. Ráda bych zkusila ještě třeba jachting.
Příští olympijské hry se budou konat v roce 2016 v argentinském
Rio de Janeiru. Chystáte se tam?
Mám to
v plánu. Uvidíme, jak se tento plán nakonec podaří zrealizovat.
Máte nějaký sportovní sen do budoucna, který vám ještě zbývá si splnit?
Moje přání je,
aby mi ten zápal a nadšení pro veslování vydržel minimálně do Ria.
Děkuji za rozhovor.
Text: Darina
Blatská
Foto: Lenka
Hatašová www.lenkahatasova.com
Make-up a vlasy:
Pavel Filandr www.pavelfilandr.cz
Šaty: Filandr
Atelier
Vytvořeno ve
spolupráci s restaurací Campanulla www.campanulla.cz
Korektura:
Alžběta Strnadová
Produkce:
Michaela Lejsková
Publisher:
magazín Best of www.ibestof.cz