Exkluzivního rozhovoru s Pink Martini připravila Dominika Janigová (DJ). Odpovídal leader kapely, Thomas
Lauderdale (TL).
DJ: Pink Martini je obrovská kapela, to musí být těžké
zorganizovat :). Kolik vás ve skutečnosti jezdí na turné?
TL: Ano, jsme hodně nároční na organizaci! A je opravdu
nákladné cestovat s jedenácti (někdy i více) hudebníky a naši crew. Jsme
všichni v jednom tourbusu, takže společně trávíme opravdu HODNĚ času. Začali
jsme jako čtyřčlenná kapela, ale tak nějak jsme se pořád rozrůstali. A já úplně
zbožňuju zvuk, který dokážeme vytvořit s tolika hudebníky! Nejraději nás
nazývám “malým orchestrem”!
DJ: Co přinesl tento rok pro Pink Martini?
TL: Tento rok je pro nás dost divoký; svět se zdá být opravdu
komplikovaným a těžkým místem pro život. Už v roce 2012 jsme začali pracovat na
našem novém albu Get Happy, protože jsme chtěli udělat upřímné, tak trochu staromódní
album, které by lidem pomohlo uprchnout z těžkostí všedních dní. Jenže jak jsme
tak natáčeli, spousta z těch skladeb měla takový vnitřní sentiment – hodně jsem
si přál, aby to album bylo ještě o trochu bezstarostnější. Doufám, že je
dostatečně veselé, aby odpovídalo svému názvu! V jednu chvíli jsem si říkal, že
bychom jej měli pojmenovat “Tak sakra, buďte šťastní”.
DJ: Četla jsem, že jste se rozhodl dát kapelu dohromady
proto, že jste nebyl spokojen s kvalitou kapel hrajících na večírcích a benefičních
akcích. Je to pravda? Můžete přiblížit skutečný příběh stojící za vznikem Pink
Martini?
TL: Ano, to je pravda. Vždycky jsem byl politicky aktivní a
poněkud znechucen kvalitou hudby na politicky-benefičních akcích. Dobrovolně
jsem se přihlásil o zajištění kapely pro benefiční večírek “No on 13,” což byla
kampaň proti ilegalizaci homosexuality v Oregonu. A zabookoval jsem tam Del
Rubio Triplets, které jsem kdysi poprvé viděl ve vánoční show Pee Weeho
Hermana. To bylo super, ale kapela, která měla předskakovat, mi nezvedala
telefony, tak jsem se rozhodl tam prostě dát svoji vlastní malou kapelu.
Náhodně mě napadlo jméno Pink Martini, a celé to vlastně měl být takový
jednorázový husarský kousek. Jenže my jsme se nějak rozjeli, stali jsme se
domácí kapelou podobných politicky progresivních akcí. Já sám jsem původně měl
být také aktivním politikem, ale brzy mi bylo jasné, že mnohem zábavnější
kariérou bude hraní hudby (smích).
DJ: Jak byste popsal vaši hudbu někomu, kdo ji ještě nikdy
neslyšel (třeba ufounovi z Marsu)?
TL: Řekl bych mu, že jsme jako hollywoodský muzikál zkřížený
se světovým popem. Jsme jako staromódní pop krásných melodií ze čtyřicátých
let. Je to jako Snídaně u Tiffanyho zkřížená s United Nations. Jo, a kdyby
United Nations mělo domácí kapelu na koncerty v roce 1963, rád bych si myslel,
že to bylo Pink Martini!
DJ: Popište mi proces, který probíhá ve vaší hlavě, když máte
nápad na nějakou skladbu – jak ji přivedete k životu?
TL: No, k tomuto nejnovějšímu albu máme vlastně jen jednu
originální skladbu, a ta skladba je Chiny (China Forbes) společně s Phillipe
Katerine, ekcentrickou francouzskou zpěvačkou. Na Get Happy jsem se vrátil do
podobného procesu jako když jsme nahrávali první album Sympathique, kde jediným
cílem bylo najít tu nejkrásnější hudbu, co jsem mohl, takovou hudbu, jakou bych
sám chtěl poslouchat pořád dokola, se skvělými melodiemi, a dát tyto skladby
jednu vedle druhé. Takže proces aranžování starších skladeb je samozřejmě úplně
něco jiného, než skládání úplně nových skladeb. Má-li skladba hodně předešlých
verzí, jako “Sway” nebo “Quizas quizas quizas” tak opravdu věřím tomu, že musím
vytvořit tu nejskvělejší verzi, jinak proč bychom se vůbec snažili to dělat?
Takže sám trávím hodně času posloucháním různých klasických nahrávek jedné
skladby, a izoluji co mi na té které verzi přijde opravdu nejlepší a
nejkrásnější. A potom se pokouším zasnoubit všechny tyto prvky do aranže, a
doufám, že to bude skvostné!
DJ: Byl někdo z vás už dříve v Praze? Jaká jsou Vaše
očekávání z návštěvy našeho hlavního města?
TL: Je to dost zvláštní, že jsme v Praze ještě nikdy nehráli!
Už jsme vystoupili skoro po celé Evropě – dokonce i v Rumunsku, Bulharsku,
Polsku, Pobaltí, Maďarsku… ale ještě nikdy ne v Praze! Jsem si jistý, že
někteří z nás už Prahu navštívili, ale toto je naše první oficiální návštěva!
Celá kapela se na to už moc těší! Víme, že to je doslova legendární město,
protkané bohatou historií, s neskutečně zajímavým kulturním životem. Upřímně
doufám, že budu mít také čas Prahu objevovat. Vím, že hrajeme také v menším
prostoru, než je pro nás obvyklé, což by mělo znamenat intimnější a velmi
příjemné vystoupení!
DJ: Připravili jste si pro Prahu něco speciálního? Chtěli
byste fanouškům něco vzkázat?
TL: Jsme opravdu moc rádi, že si konečně můžeme zahrát
ve vašem městě! Byli jsme tak zaměstnaní nahráváním našeho nového alba, že jsme
si zatim nic neobvyklého nepřipravili. Ale pokud má někdo z fanoušků nápad,
jakou českou skladbu bychom měli nahrát na naši další desce, nechť za námi přijde
a poví nám to!
DJ: Jak vidíte budoucnost Pink Martini?
TL: Měli jsme obrovské štěstí, že můžeme žít tento téměř
absurdní, bezstarostný život, jezdit po světě a dělat skvělou hudbu a uživit
tím všechny naše hudebníky! Doufám, že naše budoucnost je pořád na sobě
pracovat. Mít dost štěstí a být společně takto ještě pár dalších let,
spolupracovat s dalšími zajímavými umělci, nacházet nové přátele!
DJ: Moc děkuji a uvidíme se v Lucerna Music Baru 2. října!
TL: Přesně tak, moc se těšíme!
Below you will find a transcript of an exclusive interview
with Pink Martini conducted by Dominika Janigova (DJ). Thomas Lauderdale,
leader of the band, answered her questions.
DJ: Pink Martini is a huge band. That must be hard to
organize! 🙂 How many of you are touring?
TL: It is hard to organize! And it’s expensive to travel with
eleven musicians (sometimes more!) and our crew. We are all in one tour bus, so
we spend a LOT of time together on tour. We started as a four-piece but just
kept growing. And I love the sounds we can create with so many musicians on
stage. I prefer to call us a “little orchestra”. It allows a richness that
really enhances the beautiful melodies of the music.
DJ: What’s new for Pink Martini this year?
TL: This has kind of been a year of upheaval for us; the
world seems like such a complicated and heavy place right now. We started
making our new album Get Happy back in early 2012, because we wanted to make an
earnest old-fashioned record that could take people away from the heaviness of
the world. But then many of the songs we wanted to record had an inner sadness.
I wish the album was slightly giddier than it is. Hopefully it is happy enough
to live up to the title! At one point, I thought we should just call it “Get
Happy, Damn It”.
DJ: I read that you decided to put the band together since
you were not satisfied with the quality of the bands playing at fundraisers. Is
that true? Can you bring forward the actual story how did you get together?
TL: Yes, it’s true, I have always been politically active and
was a bit dismayed at the quality of the music as these fund-raising events. I
was volunteered to book music for a “NO ON 13” benefit, which was a campaign
working against an initiative to illegalize homosexuality in the state of
Oregon. And I brought in the Del Rubio Triplets, who I had first seen on Pee
Wee Herman’s Christmas Special. But the opening band I wanted didn’t return my
calls, so I just decided to put together my own little band, invented the name
Pink Martini on a whim, and intended it to be a one-time effort. But it just
took off from there, and we found ourselves as the house band for politically
progressive causes. I was supposed to go into politics at that time, but it
soon became clear to me this was even a more fabulous career – playing music
and running around the world having fun.
DJ: How would you describe music to someone (e.g. an alien
from Mars) that has never heard of it?
TL: I would say that we are like a Hollywood musical
crossed with global pop. It’s like old-fashioned pop the way it was in the
1940s, with the beautiful melodies. It’s like Breakfast at Tiffany’s crossed
with the United Nations. I like to say that if the United Nations had a house
band in 1963, hopefully we would be that band!
DJ: Describe the process when you have an idea for a song –
how do you make it come to life?
TL: Well, for this recent album there is only one original
song, and that song is by China (with Philippe Katerine, the eccentric French
singer). For Get Happy I went back to making a record in a process similar to
our debut album Sympathique where the only goal was to find the most beautiful
music I could find, the kind of music I would want to hear over and over
myself, with great melodies, and put those songs side by side on an album. So
the process of arranging older songs is very different of course than the
process of writing new songs. If it is a song with many previous verions, like “Sway”
or “Quizas quizas quizas” I really have to believe that I am going to find a
way to make the most ideal version, or why bother to record it again? So I
spend lots of time listening to all of the classic recordings of the song, and
isolating what I find most successful and most beautiful about these versions.
And then I try to marry all of those ingredients together in our arrangement,
and hopefully it is successful.
DJ: Has anyone of you been previously to Prague? What are
your expectations?
TL: It’s kind of amazing that we have never performed in
Prague before! We have performed all over Eastern Europe, in Romania, Bulgaria,
Poland, the Baltics, Hungary… but never in Prague. I am sure some of the band
members have visited Prague before on their own, but this is our first official
visit. The whole band is very excited about it! We know it is a legendary city,
with a rich history, an incredible musical life, a rich history of art and film
and political activism. I hope we have some time to explore. I know we are
playing in a smaller venue for us than usual, too, which should make for an
exciting and intimate show.
DJ: Do you have anything special prepared for the Prague
show? Anything you would like to say to Czech fans?
TL: We’re just happy to play in your city finally! We’ve been
so busy with our new album that we haven’t had a chance to prepare anything
unusual for this tour. If anyone has a suggestion of a great Czech song we
should cover, they should come to meet us after the show and let us know!
DJ: How do you see future of Pink Martini?
TL: We’re so lucky to have this almost preposterous,
implausible life, to run around and actually make a living playing music
with ten to twelve full time musicians! So hopefully our future is just to keep
working! To be able to squeeze a few more years out of our good fortune. And to
continue collaborating, and making friendships, with so many gifted and amazing
musicians and colleagues.
DJ: Thank you very much, and see you all at Lucerna Music Bar
on October 2!
TL: Exactly, looking forward a lot!
Vytvořeno ve spolupráci s Fouce www.fource.cz
Více info zde: http://pinkmartini.com/member/thomas-m-lauderdale/
