MUDr. Radim Uzel, CSc.,
(*27. března
1940 Ostrava)
je známý český
gynekolog,
sexuolog
a regionální politik,
popularizátor sexuologie, čestný tajemník Společnosti
pro plánování rodiny a sexuální výchovu a vysokoškolský
pedagog.
Publikoval mnoho populárních článků v tisku, rozhovorů, je autorem
publicistických relací v rozhlase a v televizi. Každoročně se
zúčastňuje desítek přednášek a besed z oblasti sexuální výchovy. Od léta
2013 je členem Rady Obce spisovatelů.
Říká se, že mládí
předurčuje celý život. Jaké bylo to vaše?
Vzhledem k tomu, že jsem pohrobek, svého otce znám
jenom z vyprávění a fotografií, měla by podle všech vědeckých teorií tato
okolnost zanechat negativní stopy na mém psychosexuálním vývoji. Nestalo se
tak. Otce mi nahrazovalo celé široké příbuzenstvo, dva matčini bratři a dědeček
lékař. Nejvíce imponujícím vzorem byl prastrýc Karel – babiččin bratr. Byl to
velice vzdělaný a bohatý starý mládenec, bonviván. Jako dítěti mi imponovalo,
že je dohromady doktor i inženýr. V soukromé knihovně měl několik tisíc
svazků. Takový příbuzný je darem od boha. A nejen jako náhradní otec.
Vzpomenete si na svůj
nejsilnější školní zážitek?
Ve druhé třídě nás zavolali do tělocvičny a pan řídící Cepek
nám oznámil, že tragicky zahynul ministr zahraničí Jan Masaryk. Potom jeho
manželka hrála na klavír nějakou smutnou skladbu a pan řídící hrál na housle.
Oba při tom plakali, což mi v osmi letech připadalo podivné a zvláštní.
Pochopil jsem to až mnohem později.
O čem byla vaše diplomová
práce?
Lékaři nepíší na konci studia diplomovou práci. Složil jsem
státní závěrečné zkoušky z interny, chirurgie, gynekologie a porodnictví a
preventivních oborů. Práci jsem psal až později, při udělení titulu kandidáta
lékařských věd, což je obdoba dnešního Ph.D. Ta práce se jmenovala Účinek vaginálních lázeňských procedur.
Vycházela z mých čtyřletých zkušeností lázeňského gynekologa ve
Františkových Lázních v letech 1969–1972.
Kdy jste se poprvé
rozhodl, že se budete pracovně věnovat sexuologii a co vás k tomu nejvíce
přitahovalo?
Od 1. ledna
mi
sexuologii a endokrinologii v Ostravě. Musel jsem si tedy dvě
gynekologické atestace doplnit ještě o kvalifikační atestaci z lékařské
sexuologie. Sexuologie je velice zajímavý obor, který s gynekologií a
porodnictvím velice úzce souvisí.
Je učení Sigmunda Freuda dnes již překonané, nebo se z jeho vědeckých prací dosud vychází?
Přestože se stále traduje přísloví „Freude, Freude, zase na tě dojde“, je klasická Freudova psychoanalýza v dnešní době přece jenom už trochu překonaná, nebo chcete-li moderně modifikovaná. Přestože podvědomí a sexualita značně hýbají životem každého lidského jedince, není v mnoha případech tím jediným určujícím faktorem našeho konání.
Jsou na světě národy, jež sexuálnímu pudu přisuzují větší roli než v civilizovaném světě?
Spíš by se dalo říci, že projevům sexuálního pudu dávají přirozenější průchod. Role sexuálního pudu je u všech lidí ve všech světadílech stejná. Všichni se rozmnožujeme pohlavním způsobem. Když jsem jednou v televizní debatě oznámil jednomu puritánovi, že jeho rodiče také nepochybně museli alespoň jednou v životě souložit, tak se hluboce urazil. Bohužel však zrovna v té době vykonával funkci ministra školství.
Jdou sexualita a
krása ruku v ruce?
Samozřejmě. Naštěstí jsou kritéria krásy zcela individuální.
Kdyby byla univerzální, zůstala by většina lidí na ocet.
Zažil jsem kdysi v
dalekém dětství u nás na vesnici starého doktora Abraháma s vousy až
do pasu, který pacientům vždycky říkával: „Když vám bude chutnat jíst, pít a
milování (používal ale mnohem peprnější slovník), nic vám nebude scházet…“
Asi měl hlubokou pravdu…
Ano, s tímto mudrcem je možno zcela souhlasit.
Jste mediálně známý
člověk. Neubírá vám to vzácný čas, který byste raději využil jiným způsobem?
Dokud jsem ještě vykonával lékařskou praxi, bylo někdy
obtížné všechny povinnosti časově sladit. Teď v penzi na to už mám času
dost. A zúčastňuji se jen takových akcí, které mne baví.
Prožil jste někdy ve
svém životě opravdu krušné období?
Tři měsíce přípravy na druhou atestaci z gynekologie a
porodnictví nesou všechny znaky krušného období. Neúspěch u zkoušky na vysoké
škole se ještě bere sportovně, pokud by však byl od zkoušky vyhozen
třiatřicetiletý lékař, byla by to tak trochu ostuda přinejmenším okresního
formátu. Naštěstí to dopadlo nejen dobře, ale výborně.
Od začátku léta jste
členem Rady Obce spisovatelů. Jak
vidíte její budoucnost?
Byl bych rád, aby mé přijetí signalizovalo budoucí
prosperitu. Pokusím se o to, abych k tomu přispěl.
Jaká země vám nejvíce
přirostla k srdci?
Z evropských zemí se mi nejvíce líbí Nizozemí. Snad ani
ne tak přírodou, ale lidmi. Ti jsou důležitější. Ze světadílů je
nejsympatičtější Austrálie. Je to Amerika s lidskou tváří.
Žijete na břehu řeky
Berounky. Není to pravý ráj pro všechny spisovatele?
Většinu knih jsem napsal ještě dříve, než jsem se sem
přistěhoval. Je to tady krásné. Samozřejmě nejen pro spisovatele. Líbí se tu i
mé manželce, která kromě soukromých dopisů nenapsala nic.
I když se sny ani
vize nemají prozrazovat, můžete alespoň pro čtenáře Best of učinit výjimku?
V mém pokročilém věku už toho moc nenasním. Těším se na
to, až můj vnuk bude absolventem Filmové
akademie Miroslava Ondříčka v Písku. Úspěšně tam skončil druhý ročník
filmového střihu.
Skončeme filozoficky:
Zůstává vždycky nejžádoucnější krása trochu zahalena?
Nepochybně ano. Odhalení totiž představuje vždycky tak
trochu zklamání. Platí to nejen pro krásu, ale univerzálně.
Děkuji za rozhovor.
Text: Vladimír Stibor
Foto: Lenka Hatašová www.lenkahatasova.cz
Vytvořeno ve spolupráci s restaurací Campanulla www.campanulla.cz
Oblečení a obuv: Pánské obleky BANDI www.bandi.cz
Backstage: http://www.ibestof.cz/zajimavosti/backstage-8-2013.html
Korektura textu: Alžběta Strnadová
Produkce: Michaela Lejsková
Publisher: magazín Best of www.ibestof.cz
