Oděvní výtvarnice a módní návrhářka Irena Šikulová založila svoji
firmu v roce 2003. Jako designérka si vytvořila osobitý, nezaměnitelný styl,
který je charakterizován dokonalým rukopisem, nadčasovým designem a
inspirujícími detaily. Za svoji tvorbu získala v roce 2007 prestižní
ocenění – druhé místo v uznávané anketě Podnikatel roku v kraji Vysočina.
Moderátor Aleš Cibulka ji v pořadu POKR vtipně nazval „šikulkou“.
Svůj medailónek má i v knize Výjimečné ženy. Kniha představuje
spektrum ženských osobností, které na mnoha místech naší země vytvářejí
hodnoty, pozitivně ovlivňují okolí, ženy, které se nevzdaly svých snů a ambicí
a dosahují úspěchu, za který vděčí pouze svým schopnostem či svému odhodlání. Poodhaluje
jejich soukromí a na mnoha místech také recept na to, jak dosáhnout úspěchu s
noblesou. Taková je i paní Irena.
foto: archiv
Když jste byla malá
holčička, napadlo vás někdy, že se budete živit jako návrhářka?
Od
dětství mne bavilo malovat, háčkovat, batikovat, drhat, paličkovat. Chodila
jsem do všech možných kroužků a kurzů. Ráda jsem aranžovala květiny, vymýšlela
účesy pro panenky i kamarádky nebo s nadšením tvořila kulisy k divadélku. Když
jsem měla možnost zkusit dělat keramiku, bavila mě také. V podstatě jsem stále
něco tvořila, vylepšovala nebo malovala. Bavilo mě tvořit krásu v různých
podobách. Hledala jsem krásu kolem sebe. Nejen v přírodě, ale i v lidech.
Co vás přivedlo
k této profesi?
Když
jsem se rozhodovala, jaké povolání, věděla jsem, že chci dělat školu s
výtvarným zaměřením. Chtěla jsem být návrhářkou oděvů nebo bytovou
architektkou. Nakonec jsem se rozhodla být aranžérkou, protože mi tato práce
poskytovala maximální tvůrčí svobodu. Tak jsem oblékala figury, aranžovala
metráž, vytvářela dekorace. Nakonec stejně zvítězila láska k textilu a
výtvarným technikám. Když jsem se před 11 lety rozhodla podnikat, věřila jsem,
že pílí a tvůrčími nápady mohu realizovat své sny. Založila jsem značku IN-SPIRACE, pod kterou jsem
začala prodávat vlastní výrobky. Později jsem zaměstnala několik krejčových a
otevřela druhou prodejnu v Brně. Tato tvorba mě nesmírně baví, ale
důležité je pro mě především vědět, že tvorba, kterou dělám, má smysl. Důkazem
toho je například jedna z mých zákaznic – starostka z Nového Města na
Moravě, která byla oceněna jako nejlépe oblékaná starostka.
foto: archiv
Co si myslíte, že je
v této profesi dáno, a co jste se musela naučit?
Jsem
technický typ a díky logice a představivosti jsem neměla moc práce pochopit
principy oděvní konstrukce střihu. Některé techniky se může člověk naučit ve
škole, ale na spoustu věcí musí přijít sám. To je taková ta intuice, jak co
zkombinovat. To se naučit nedá. Člověk si s tím musí vyloženě pohrávat. Je
to tvorba, která mi poskytuje velký prostor pro kreativitu. Naučit jsem se
musela hlavně to, že nemohu vše dělat sama, že se musím spolehnout i na druhé,
což se neslučuje s mojí povahou. Jsem workoholik, tudíž občas mívám tendence
vzít toho na sebe víc, než mohu zvládnout. Všechno, co slíbím, sice splním, ale
bývám pak hodně vyčerpaná. Vlastním podivnou náturu. Když mám hodně práce, jsem
nejšťastnější. To je taková moje neřest a ctnost zároveň.
Jaké máte nároky na
své zaměstnance?
Přestože
jsem si vybrala šikovné krejčové, které šijí precizně, musela jsem je naučit
hlavně netradičnímu zpracování materiálu dle mých představ. Není jednoduché
zapracovat zaměstnance tak, aby viděli mýma očima. To bylo zpočátku hodně
těžké. Často si vymýšlím věci, které se běžně nedělají. Musela jsem švadleny
naučit chápat moje kompozice třeba v podobě aplikací, které jsou vždy perfektně
promyšlené a sladěné. Jak je důležité držet se přesně mého návrhu, protože
drobná změna pokazí celý záměr. Když mi některá řekne, že to nejde, musím jí
ukázat opak. Jsem perfekcionistka, zodpovědná a stejný přístup k práci vyžaduji
od svých zaměstnanců.
Na která období ve
své kariéře ráda vzpomínáte?
Nejraději
vzpomínám na osudová setkání se zajímavými lidmi. Nemohu všechny jmenovat, tak
alespoň několik. Potěšující setkání bylo s paní Lucií Bílou, která navštívila
moji výstavu hedvábí Krása
barev
a vybrala si šaty. Úžasné setkání bylo s šéfredaktorkou S-Press Publishing paní Švenkovou, skvělou a úspěšnou dámou, která vlastní několik kousků
z mojí tvorby. Na
módní přehlídce jsem se setkala například s Hanou Mašlíkovou, Jitkou Válkovou
nebo Naďou Konvalinkovou. Velmi příjemné bylo setkání s paní Naďou Urbánkovou,
pro kterou jsem tvořila modely do Toronta, kde vystupovala pro krajany. Několik
modelů vlastní i ředitelka Fondu
ohrožených dětí
Marie Vodičková nebo Marcela Vandrová z rádia Brno. Svatební šaty jsem dělala třeba pro
manželku režiséra z ČT1. Spousty zákaznic mám z řad lékařek, manažerek a tak dále.
foto: archiv
Na co kladete důraz
při výrobě šatů?
Chci
každé ženě splnit sen o precizně zpracovaných šatech, které nejen zaujmou svou
originalitou, ale hlavně dokonale padnou! Považuji za velmi důležité dobře
zákaznici poradit s výběrem šatů i doplňků. Již při prvním kontaktu se
zákaznicí musím odhadnout, jaký je typ, a navrhnout správný model, který
rafinovaně zdůrazní její přednosti a zároveň zamaskuje nedostatky. Vždyť každá
žena je přece originál.
Jaké látky si pro
své modely vybíráte?
Přestože
mojí srdeční záležitostí jsou přírodní materiály, ze kterých vytvářím
netradiční oděvní originály, s nápady sobě vlastními dokážu samozřejmě pracovat
i s materiály vhodnými na společenské nebo svatební šaty. K takovým šatům
patří i sofistikované detaily. Pohrávám si s barevným laděním a strukturou
materiálů, například satén, taft, žoržet, krajka, organza, šifon, mušelín… Chci
nabídnout okouzlující eleganci a módu plnou ženskosti. Vrcholem tvorby jsou
samozřejmě snové oděvní originály z přírodního hedvábí, které jistě zaujmou fajnšmekry
svým barevným zpracováním. Je to velice náročná malba na rámech, což není vůbec
jednoduché, především pokud mám představu o náročném střihu. Hedvábí svou
lehkostí a nádherou rozhodně patří na vrchol výtvarné modelové tvorby.
Je o vás známo, že
dokážete unikátně spojovat různé textilní techniky obohacené o zajímavý detail…
Ano, nejsem jen návrhářka, ale především
oděvní výtvarnice. Chci navrhovat a vytvářet oděvy s nezaměnitelným rukopisem.
Velkou pozornost věnuji barvám a jejich působení. Nejraději pracuji s
přírodními materiály v podobě úpletů. Ty jsou většinou bílé. Snažím se je
barvením probudit k životu. Netradiční zpracování nabízí nekonečné barevné
možnosti. Je to takové moje malé výtvarné dílo. S citlivostí kombinuji různé
výtvarné techniky – třeba batiku, kresbu, malbu, zapouštění. Je to hra s
barvami, liniemi a originálním zpracováním. Vysoký podíl ruční práce je znát na
každém výrobku. Dotvářím je háčkovanými, tkanými, drhanými, síťovanými či
paličkovanými vsadkami. Říká se, že v jednoduchosti je krása, ale taky se říká,
že neoslní ani neurazí. Já při tvorbě kladu důraz na nápaditost, zajímavý
detail a umělecký design.
foto: archiv
Když
vytváříte kolekce, inspirujete se módními diktáty, které velí pro danou sezonu
určité barvy a střihy, nebo si volíte vlastní téma?
Snažím
se nenásilným způsobem ovlivnit ženy, aby nepodléhaly v módě davovému šílenství
a uniformitě. S láskou a pílí vytvářím všechny svoje kreativní nápady a sny o
kráse a nadčasovém designu. Inspiruje mě příroda i křídla motýlů. Vytvářím svůj
pohled na módu, která svými zajímavými střihy, lichotícími ženské postavě,
působí vkusně a nadčasově. Mám radost, že potěším oko i duši svých zákaznic.
Jak
byste obecně charakterizovala módu?
Móda
je kolísání mezi touhou nosit to, co všechny ostatní, a touhou nosit něco, co
nemá žádná jiná.
Jaké jsou ženy,
které oblékáte?
Oblékám především ženy inteligentní, které
hledají nadčasový design a originalitu. Chtějí oblečením podtrhnout svoji
osobnost a preferují individuální zpracování před sezónností masové konfekce.
Bez ohledu na své proporce může být každá žena krásná a přitažlivá. Správně
zvolený střih, materiál i barvy potlačí případné nedostatky postavy a upoutá
pozornost k přednostem ženské krásy.
Vše je podřízeno tomu, aby se zákaznice
cítila ve svém oblečení spokojeně, aby její vzhled působil zajímavým a
harmonickým dojmem. Smyslem a snahou mé práce je spokojenost zákazníků. Móda je
pro mě tvrdá práce i krásný koníček zároveň.
Jak probíhá
spolupráce se zákaznicí?
Při
tvorbě potřebuji znát hrubou představu zákaznice, to je délka šatů, symetrie,
asymetrie, hloubka výstřihu, délka rukávů, barva, styl a podobně. Následně
podle typu doporučím střih a barevné ladění. Nechci ji nutit do něčeho, s čím
by zákaznice nesouhlasila. Ostatní už je na mně. Vyhovuje mi, když mám prostor
k vytvoření originálního modelu při použití prvků a materiálu, na kterých se
předem dohodneme. Mám ráda, když model působí žensky, elegantně a s lehkým
nádechem extravagance.
Musím ještě zdůraznit, že naše modely
nejsou jen hezky ušité, ale mají i duši. Když od nás odchází zákaznice a vidím,
jak jí to sluší, zahřeje mne to u srdíčka. A když je nadšená, že nepatří do té
fádní sériovky, a navíc cítí tu pozitivní energii, kterou do svých modelů
vkládám, pak mne to potěší dvojnásob.
foto: Vladimír Kosek
Kdo je vaší
inspirací, ať už z našich, či zahraničních návrhářů?
Stále
více světových návrhářů spojuje ve svých kolekcích prvky tak, aby vznikl
osobitý styl. Ani já nemám ráda přílišný diktát módy a uniformity. Snažím se
plně koncentrovat na originální design a image osobnosti. A pokud bych měla
někoho jmenovat, tak se mi líbí tvorba a smysl pro detail Josefa Klíra nebo
Liběny Rochové. Obdivuji výtvarné pojetí modelů od Blanky Matragi.
Oblékáte se u Ireny
Šikulové, nebo zabrousíte i jinam?
Z 99 % nosím značku IN-SPIRACE.
Sledujete trendy v módní branži?
Chci-li
se udržet v oboru, musím navrhovat něco nového, krásného, střihově i barevně
zajímavého, ale především nositelného. Zároveň vytvářet modely nadčasové s
použitím výtvarných prvků a módních trendů. Důležité je odlišit se od všeho, co
současná móda nabízí. Takové modely se snažím tvořit.
Je těžké se v dnešní době uživit jako návrhářka?
Určitě
ano. Především proto, že mám 12 zaměstnanců, což už je velká zodpovědnost a
rozhodně se mám co otáčet. V našich prodejnách nabízím nejen autorskou tvorbu,
ale i doplňky a šperky různých výtvarníků a francouzskou bižuterii. Okrajově
děláme velkoobchod, tudíž se naše tvorba objevuje v různých buticích a
galeriích v ČR. Navázala jsem spolupráci s jednou galerií ve Švýcarsku, kam
dodávám svoje oděvní originály. Prezentuji se módními přehlídkami v různých
městech. Třikrát do roka pořádáme „den otevřených dveří“, což je skvělá
příležitost především pro zákaznice z větších vzdáleností, kterým vyhovuje
prodloužený sobotní prodej. Jsem poctěna, že váží cestu třeba z Prahy,
Slovenska, Rakouska nebo dokonce z Lucemburku.
Za
vaší profesí se skrývá notná část psychologie. Co vás v tomto směru vaše
práce naučila?
Moje tvorba může být skvělou inspirací, ale jen
nositelka mých modelů má tu moc vnést do mých nápadů své charisma a šarm.
foto: Vladimír Kosek
Vzpomínáte na
nějaký model, který byl pro vás těžký na zpracování?
Mám
ráda výzvy, tak asi žádný nebyl těžký. Ale řekněme nestandardní zakázkou byly svatební
šaty pro paní vikářku. Její přání znělo: chci šaty z mušelínu, v barvě azurové,
s dlouhou kapucí, extrémně širokými rukávy, jako z filmu Pán prstenů. Za zmínku stojí
netradiční zakázka další zákaznice. Navrhovala jsem kostýmek k botám a kabelce.
Výzvou byl i zajímavý šperk, ke kterému jsem vytvořila extravagantní pončo. Co
však nedokážu splnit, je když nerozhodná zákaznice chce šaty veselé, nejraději
černé, rozšířené, ale úzké, se stojáčkem, ne však ke krku a podobné odporující si
požadavky. To mě odrovná a sebere energii, které mám normálně na rozdávání.
Jaké jsou vaše
ambice do budoucna?
V
loňském roce bylo mojí ambici uspořádat benefiční akci k desátému výročí značky
IN-SPIRACE. Tedy galavečer s
módní přehlídkou. Šlo o vrchol mé dosavadní tvorby. Představila jsem 130
originálních modelových šatů. Výtěžek byl věnován na podporu Modré berušky. Ráda bych
uspořádala módní přehlídku i v Praze. Bohužel to vyžaduje víc financí, než si
mohu dovolit.
foto: Vladimír Kosek
Co připravujete v
nejbližší době?
Právě
probíhá výstava modelových hedvábných šatů, tentokrát na nádherném zámku Nové
Hrady. A potrvá až do konce září. Samozřejmě jste srdečně zváni.
Máte nějaké motto,
kterým se řídíte?
Chceš-li poznat člověka, podívej se na jeho
práci.
Děkuji
za rozhovor.
Text: Dita Brančíková
Foto: Vladimír Kosek
Oficiální stránky: www.in-spirace.eu
Korektura textu: Alžběta Strnadová
Produkce: Michaela Lejsková
Publisher: magazín Best of www.ibestof.cz