„Nesnažíme se o nadčasovost, ale usilujeme o to, abychom
jeli na současné vlně.“ Ing. Michal Vošahlík
Dříve vcelku
minoritní obor, dnes velmi rozšířený, ale stále populární především mezi lidmi
povahově spíše introvertními. To je profese IT manažera, které se mimo jiné věnuje
i Michal Vošahlík, spoluzakladatel internetového magazínu pro stylové muže Menstyle. Nutno podotknout, že k introverzi
má Michal na tisíc světelných let daleko. Je to velmi vtipný a bystrý mladý
muž, který ve všech směrech s jistotou ví, co především k muži jako
takovému patří. Naším rozhovorem to lze jen doložit. Stylový manažer, který
spoluzaložil stylový magazín Menstyle a který nikdy neslevil ze svých cílů.
Co všechno
spadá do oblasti IT?
Jedná
se o několik samostatných profesí s konkrétními rozdíly mezi nimi. Do oblasti
IT náleží nejen správci počítačových sítí, správci aplikačních softwarů,
obligátně známí programátoři a softwaroví architekti, ale i databázoví
specialisti, testeři, vedoucí vývoje, analytici a konzultanti v IT, projektoví
manažeři v IT, kreativci, neboli grafici. A potom jsem já. (smích) Já prezentuji, obhajuji a
konečně i prodávám práci druhých, práci ostatních jmenovaných profesí
z oboru IT.
Jak se
programátorům daří v oblasti komunikace, když se soustavně koncentrují na
svoji činnost, která je, dá se říct, odděluje od kolektivu?
Obvykle
špatně. Někteří z nich mají takovou povahu, že by klidně mohli dělat vědu
někde ve svém kabinetu na akademii věd, soustavně dvanáct hodin denně pracovat,
nekomunikovat, nemít sociální kontakt.
Patří to tedy i
k charakteristice lidí, kteří si vybírají tuto práci?
U
lidí, kteří si volí tento obor, se taková specifika vyvíjejí v podstatě už
od základní školy. Když vezmu jen programátory, tak to většinou bývají kluci,
kteří nemívali pochopení kolektivu, neobklopovali se nikdy příliš mnoha
kamarády, koncentrovali svoji pozornost na zcela jiné zájmy. Všichni ostatní
volí sporty, holky, party přátel. Tohle ale většina z programátorů, které
znám, nikdy nevyhledávala a dosud nevyhledává. Realizují se totiž ve své práci
a většinou v ní vynikají.
Do jaké míry se
jedná o tvůrčí práci?
Spíše
se o tvůrčí práci nejedná. Tvůrčí by měli být softwaroví architekti.
Programátor rozumí tomu, co dělá, proč to dělá a k čemu to potom bude, ale
po pravdě se spousta programátorů věnuje spíše nekreativní práci. Jsou
nastaveni spíše na úkolovou práci.
Nepromítá se to
pak i do jejich osobního života, nedostatek kreativity?
No,
asi vím, kam míříte… (smích) Myslím,
že tihle lidé nakonec zůstávají sami a že jim to vyhovuje. Jakmile nemusí vyjít
ven, mít sociální interakci, jsou spokojení.
Na manažery
jsou ve firmách kladeny určité požadavky, i co se vizáže týká. Mám pocit, že u
IT manažerů to tak není, jako by se jich to netýkalo.
Předpokládám,
že mnohým z nich schází motivace měnit se k nějakému vzoru, vyvíjet
se v oblasti své image. To odhaduji, nechci generalizovat. Věřím, že oni,
uzavření do sebe a svého světa, se zase na lidi, kteří o sebe dbají a svou
image řeší, dívají stejně tak „přes prsty“ a nechápou, proč této kratochvíli a
marnosti věnují svůj čas.
Existují nějaké
komunity, ve kterých se lidé z oblasti IT scházejí, sdružují?
To
existují, ale jsou virtuální. (úsměv)
Vaše práce je
ovšem mnohem sociálněji založená, protože vy, jak jsem si všimla, kontakt
s lidmi vyhledáváte…
Pracuji
jako produktový manažer a mnohdy řeším i obchod, takže pro mne je komunikace
s lidmi kritická. Nevýslovně rád se s lidmi stýkám. (úsměv)
Jak dělíte
práci strávenou u počítače a mezi lidmi?
Nemohu
dlouho sedět u počítače. Za prvé mě to nudí, za druhé mě z toho nelidsky
bolí oči. Potřebu komunikace mám docela velkou, takže kontakt s lidmi v pracovním
i soukromém životě vyhledávám. Počítač je pro mne pracovním nástrojem, ale rozhodně
ne předmětem relaxace.
Může u někoho
vzniknout druh závislosti na počítači?
Určitě
ano. Patří to k tak zvaným nemocem moderní doby.
Moderní doba
přinesla spoustu možností na internetu a jednou z nich je internetový
magazín Menstyle, který spolu se svým
kolegou Michalem Novákem provozujete. Kde byl počátek jeho vzniku?
S Michalem
jsme kamarádi z vysoké školy. Menstyle,
který najdete na stránkách www.menstyle.cz, jsme spolu začali připravovat už v bakalářské
etapě v prváku, tedy v roce 2004. Rozhodli jsme se tak pro jednu z nejméně
doporučovaných podob vzájemné spolupráce, tedy podnikání mezi přáteli. (úsměv) Magazín jsme profilovali tak,
aby nás samotné bavilo jej číst. Žádný z pánských časopisů, které jsme do té
doby znali, nás neuspokojoval. Všude se psalo o autech, o ženských nebo o
různých úletech, ale nikdo nepsal z chlapského pohledu o trendech, módě,
bytovém designu a společenském dění.
Jak máte
s Michalem rozdělenou práci, starost o magazín?
Michal
dře těžkou koncepční práci, zatímco já na značku Menstyle balím slečny. (smích)
Ale ne tak úplně, po pravdě profil magazínu vzešel z našich společných
vizí, o obchod a investice jsme rovněž pečovali rovnoměrně, ale například
technické provedení magazínu je nutné považovat za zcela Michalovu práci. Jsem za
jeho práci a přínos nesmírně vděčný.
Jaké druhy
článků patří k nejčtenějším, o co je největší zájem?
Většinou
edukativní články, které učí české muže prostřednictvím trendů prezentovaných
světovými muži.
Jaká klíčová
slova jsou v magazínu Menstyle
nejvyhledávanější?
Slovo
Michal? (smích)
V pozici,
kdy dáváte čtenářům informace, jste si jistě vědom dopadu na čtenáře, kterého
informace ovlivňují…
Menstyle nepublikuje
žádná kritická sdělení, nevěnujeme se politice, světovým událostem ani jiným těžkým
tématům. Vkládáme malá sdělení, která nikomu zásadně nezmění život. Třeba
trendy.
Jaká je podle
vás nejlepší reklama pro konečného zákazníka, který se rozhodne inzerovat na
internetu?
Mimo
konvenční reklamu, za niž považuji pronájem reklamní plochy ve formě bannerů,
preferuji i virální reklamu a guerilla marketing prostřednictvím sociálních
sítí, blogů a magazínů. Odvažuji se tvrdit, že výsledek takto pojatých kampaní
je sice nejistý, ale některé takové experimenty s reklamou považuji za
mimořádně zábavné a účinné.
Co po nás
v rámci mediální komunikace a propagace moderní doba chce? Co bychom
neměli podceňovat, chceme-li zasáhnout čtenáře na internetu?
Nechci
promlouvat v marketingových zaklínadlech, jichž jsou plné učebnice, ale
věřím, že médium nebo iniciátor sdělení by měl co nejvíce souznět
s cílovou skupinou nebo zainteresovanou částí veřejnosti. Menstyle zná své čtenáře, píše přesně
pro ně a neusiluje o to, psát pro jiné. Dalším důležitým atributem mediální
komunikace současné doby je trendovost. Naše články v magazínu Menstyle jsou poplatné době, nelze je
považovat za nadčasové, po přečtení je nikdo nevyhledává a po několika letech
jsou dokonce nečitelné. Nesnažíme se o nadčasovost, ale usilujeme o to, abychom
jeli na současné vlně.
Máte nějaké
měřítko či přehled o tom, jak moc lidé čtou a jak by měl čtivý text vypadat?
Čtenost
magazínu Menstyle měříme četností unikátních
a opakujících se návštěv v různých časových intervalech. A protože oba
s Michalem Novákem pocházíme z technických univerzit, zaznamenané
údaje vášnivě analyzujeme různými zvrhlými statistickými aparáty. (smích)
Jakou výhodu má
elektronická verze magazínu oproti tištěné podobě?
Pro
vydavatele znamená elektronická verze nižší náklady na její publikování a
vhodnější příležitosti pro obměnu zpráv nebo reklam. Pro čtenáře je
elektronická verze magazínu nepochybně pohodlnější, neboť ji může číst za
různých okolností na různých zařízeních.
Jak podle vás
lze nejlépe motivovat čtenáře, aby se vraceli?
Vyrazit
jim dech a srazit je do kolen bezuzdně strhujícími články doplněnými
splendidními fotografiemi. A to umíme jen my z Menstyle. (smích) Ale
popravdě důležité je nezpronevěřovat se důvěře a očekávání čtenářů, tedy
neměnit profil, vizi a positioning magazínu a nescházet z nastoupené cesty.
Jak se vám
osvědčil nový design magazínu Menstyle,
který jste před nějakou dobou aplikovali? Jak čtenáři reagovali na změnu a jak
obecně citliví jsou čtenáři na změny designu či obsahu?
Úsilí
o to, nezpronevěřit se očekávání čtenářů je vlastně implikováno tím, že čtenáři
jsou velmi senzitivní na změny v grafice a v obsahu. Nový design je postavený
na soudobých trendech, čtenáři jej přijali a na nový způsob ovládání magazínu,
který je odvozen od nového grafického uspořádání, si zvykli.
Co patří
k vašemu obvyklému vybavení, když vyrážíte na pracovní schůzku?
Oblek.
Smrtonosně svůdný oblek. (úsměv)
Vyhlížíte velmi
mladě. Není to nevýhoda?
Ano,
je to nevýhoda. Někdy se na mě na obchodních jednáních dívají dost nedůvěřivě.
Jednou se nejmenovaný ředitel nejmenované firmy nechal slyšet, že s panem
Vošahlíkem jednat nebude, protože mu schází třicet let do chlapa. (smích)
Děkuji za
rozhovor.
Text:
Michaela Lejsková
Foto:
Robert Vano www.robertvano.cz
Vytvořeno
ve spolupráci s hotelem ARIA www.ariahotel.net
Korektura
textu: Alžběta Strnadová
Backstage:
http://www.ibestof.cz/zajimavosti/backstage-10-2012.html
Produkce:
Michaela Lejsková
Publisher:
magazín Best of www.ibestof.cz