„Domnívám se, že módní tvorba je dnes rovnocenná s jinými druhy umění, se vším, co umění přináší.“ Jana Berg
S módním tvůrcem,
jako je Jana Berg, můžete projít světem módy s pocitem, že jste prošli
ročními obdobími, poznali sílu elementů a energie různých prvků. A ten pocit
vás přivede k faktu, že to tak je. Že právě tyto prvky návrhářka
z jistého opodstatnění vkládá do své tvorby. Jsou to určité doteky,
způsob, jakým se snaží návrhář komunikovat se svým klientem. Právě toto
opodstatnění jsme se rozhodli odhalit v našem rozhovoru. Smysl tvůrčí
práce a vše, co patří do profesní cesty, kterou si zvolila Jana Berg. Cesta ji
přivedla na skvostná mola a okázalé přehlídky, ale neváhala dělat i projekty
bez vidiny výdělku. Profesní život jí přinesl různé příchutě. Co si v každém
případě zachovala, je její styl a způsob práce. Je přísná, ale spravedlivá.
Nenajdete jediný kousek oblečení, který by opustil její dílnu a neprošel jí rukama.
Držíte
se coby návrhářka nějakých vlastních mantinelů, abyste si udržela svůj rukopis?
Limitujete nějak sama sebe?
Nejsem si jista, jestli je v mém
případě úplně nejpřesnější a nejvýstižnější označení návrhářka. Pracuji
výhradně „na zakázku“ a je jedno, jestli je u ní zadavatelem klient, nebo třeba
téma, každopádně to je to, co je na jednu stranu inspirací, na druhou limitující
a já mezi určené mantinely vnáším svůj rukopis.
Co
se týká samotné výroby oblečení, zajišťuje ji dílna v Brně, nebo šijete
ještě někde jinde?
Základnu tvoří brněnská dílna, která
existuje v téměř stejné sestavě již třináctým rokem. Její tým tvoří plus minus
patnáct lidiček, kterých si nesmírně vážím, a vím, že bez nich bych nedokázala
tak skvěle naplňovat přání a očekávání zákazníků. Také máme další externí
spolupracovníky na záležitosti, které mají jiný princip technologie zpracovaní,
jako jsou kůže, kožešiny, šití pánských košil, pleteniny, a to různě po celé
České republice. Díky tomu umíme splnit klientovi téměř každé přání, co se
oblečení týče, a to přesně na míru.
Chodí
to vždy tak, že návrháři si projdou úplně vším, co se nastříhání a ušití šatů
týká? Setkala jste se někdy
s nějakým návrhářem, který obrazně řečeno, nikdy nedržel v ruce jehlu
a nit?
Ano, setkala… Myslím, že to není úplně
neobvyklé, takovýto tvůrce je handicapován tím, že musí akceptovat to, co mu
výrobce řekne. Někdy se stává, že výrobce hledá tu nejjednodušší cestu a nerad
mění zaběhlé postupy, takže návrhář na to buď přistoupí a sleví ze svých představ, protože „to nejde“, nebo se hrozivě nadře. Každopádněse musí spoléhat
na svůj tým a maximálně mu důvěřovat. Najít takové lidi chce mít, mimo jiné,
ranec štěstí, ale znám takové návrháře a vážím si jejich práce.
Kdo
jsou podle vás lidé, kteří dokáží autorskou tvorbu návrháře nejvíce ocenit a
kdo ji naopak nejvíce kritizuje?
Domnívám se, že módní tvorba je dnes
rovnocenná s jinými druhy umění, se vším, co umění přináší. Je to pocitová
záležitost, tudíž neexistuje objektivní názor, může se líbit, nelíbit, být
jedno… Je to také věc dobrého marketingu, štěstí, peněz a zázemí – tedy potřeby
mecenášů, velikosti trhu a kupní síly, konkurence… Vy asi nejste ekonomický
plátek, tak nebudeme vaše čtenáře tímto zatěžovat. Každopádně, já osobně
považuji za největší čest a potěšení, když se klient vrací, protože je
spokojený a má naše „hadry“ rád, cítí se v nich. A protože nepodléhají
módním trendům, jsou zhotoveny z vysoce kvalitních materiálů a dobře ušity
na míru, těžko se s nimi loučí. Je nádherné potkat na ulici zákaznici,
která má kostýmek z před x let. Já bych si na něj těžko vzpomínala, i když
poznám své věci, každá bez výjimky mi projde rukama. Bez ohledu na to, že je to
náš výrobek, smekám.
Necítíte
se být návrhářkou, jak byste tedy charakterizovala svou profesi?
S oblibou svoji roli definuji jako
lepší švadlena a horší psycholog, vysvětlím: ať je to, jak chce, základ toho,
co dělám, je perfektní znalost řemesla a nesmírná úcta, kterou k němu mám.
To, co je navíc dar od Boha, je schopnost vidět hotovu věc dříve než ostatní a vcítit
se do potřeb klienta. A to by v tom byl čert, abych po dvaceti letech
dennodenního kontaktu s lidmi neuměla sem tam něco z lidské povahy
odkoukat.
Co
z vaší kolekce byste zahrnula do „klasiky od Jany Berg“?
Asi klasický kostým, ale vždy malinko
jinak. Sázím na kvalitní materiál, dokonalé vypracování, perfektně padnoucí
střih, ale dohromady je to moc dokonalé a dokonalost je nudná. Tak tomu vždycky
malinko ublížím, abych vzbudila zájem a neklid u těch, co se dívají. (smích)
Odráží
se ve vývoji nové kolekce nadšení pro něco konkrétního, životní filozofie,
něco,, co ve vás zaplane a dostane vaši kolekci až na přehlídkové molo?
Vzhledem k tomu, že nejsem klasický
návrhář, který má obchod a je podřízen sezónám a potřebám veřejnosti, nemusím
ze sebe „vyplivnout“ každého půl roku ucelenou kolekci. V tom jsem
svobodnější, takže na začátku je otázka, jestli vůbec a proč udělat módní
přehlídku. Ve chvíli, kdy uzraje rozhodnutí, že je vhodná chvíle a také prostor
pro financování takového projektu (finance jsou v tomto případě až na
prvním místě), pak začne teprve hon na inspiraci. Hledám prostě téma, které
kolekci propojí. Nejtěžší je pak udělat první model. Kolikrát končí na štendru
a nikdy světla ramp nezahlédne, ale vyprovokuje tvorbu těch dalších modelů,
které dopadnou rozhodně lépe. Jedinou podmínkou, která provází všechny mé
přehlídky je, že se divák, ať už žena, či muž, musí bavit a přes všechny ulítlé
doplňky a divoké kombinace na mole musí být kolekce z osmdesáti procent
prodejná. Jinak je to pouze divadlo, a to je už jiný příběh.
Co
se přehlídek týká, máte s nimi bohaté zkušenosti. Pro jak velké množství diváků
se vám ideálně osvědčilo přehlídku připravovat?
Nevím, jestli je to správně položená
otázka, záleží na tom, kde ji pořádáte. V Praze naplním sál pro pět set
lidí, viz Jízdárna Pražského hradu nebo klub SaSaZu, v Brně nebo Košicích
tři sta. Asi to závisí na destinaci. Také se dělají přehlídky pro uzavřenou
společnost, třeba i pro třicet až padesát diváků.
S čím
nejvíce zápolíte v zázemí během přehlídky samotné, co bývá kamenem úrazu?
Mám ráda spolupráci s profesionály a
také vím, že už v den přehlídky nic moc „nenahoníme“, proto se snažím
vytvořit vždy co nejpříjemnější atmosféru, aby byl stres co nejvíce eliminován.
Představa vztekajících se, vynervovaných návrhářů není úplně mimo, také jsem
asi taková bývala, ale věk a nadhled hrají v tuto chvíli ve váš prospěch. Kámen úrazu je čas, jedete
na „první dobrou“, kdy máte omezený prostor pro to, jak nejlépe odprezentovat
práci mnoha šikovných lidí a nezkazit to.
Mám pocit, že patříte
k těm příliš skromným lidem a po přehlídce se na mole zdržíte opravdu jen
nezbytně dlouhou dobu. Jak to máte
s přijímáním ocenění a pochval
za svoji práci a jaký způsob je pro vás nejpříjemnější ?
Patřím do generace těch dětí, u kterých se s dobrým
výkonem počítalo automaticky a řešil se jen ten špatný. Možná proto lépe strávím
kritiku, i když někdy mi dá to trávení hodně zabrat. Ale opravdu – moc ty
pochvaly přijímat neumím, proto své dítě chválím, chválím, chválím, aby pro něj
byla pochvala a ocenění za dobrý výkon normální a příjemná. Nejpříjemnější
způsob pochvaly? Když lidé mají „moje hadry“ rádi a nosí je s láskou a
pýchou a dlouho.
Prožila jste ve své
kariéře něco jako mezníky? Které to byly situace?
Určitě, několik, ty situace jsou velmi osobní, ale přesto je
mohu popsat obecně: znám situaci, kdy dělám svoji práci, abych nevymýšlela
blbosti a nenudila se. Vím, jaké to je dělat svoji práci a být na ní absolutně
závislá finančně nejen já, ale i dalších skoro dvacet lidí. A teď prožívám aktuálně
další zlom, kdy mám pocit marnosti, honění se za chimérou – a proč? Jsem zvyklá
podávat výkony a hnát se za „buřtem na konci tyče“, ale mám pocit, že jsem už
unavený pes. Ať se honí jiní, chci se teď chvilku dívat a pak se uvidí, co dál,
já už nikam nespěchám.
Jak hodnotíte zájem
veřejnosti držet krok s módou? Řekla byste, že české ženy se dobře
orientují v trendech?
Myslím, že díky dostatečnému přísunu informací
v tištěných módních a lifestylových periodikách a také internetu a televizi nemá dnes žena v Čechách problém orientovat se
v módních trendech. Horší je, že se v nich možná orientuje lépe než
sama v sobě, což někdy vede k tomu, že se stává obětí módních trendů, než aby
je využila ve vlastní prospěch, ale vše chce čas…
To, co se nosí,
nemusí být vždy tím, co všem sluší. Jistě i vy sama hledáte pro své zákaznice
kompromis, je to tak?
Stejná otázka tisíckrát jinak… Moje zákaznice nejsou ani
módní oběti, ale ani „moje oběti“. Jak jsem už řekla: nejsem návrhář, jsem
člověk, který pracuje na míru, na míru tělu i osobnosti klienta.
V jakých
ohledech se svým zákaznicím musíte nejvíce přizpůsobovat a v čem jste
neovlivnitelná?
Zákazník je pán, on platí a on v tom bude chodit, musí
se cítit, já mohu pouze, radit, diskutovat a usměrňovat. V čem jsem neovlivnitelná? Neošidím řemeslo.
Patříte
k tvůrcům, kteří mají rádi doplňky, jak jsem si všimla. Odkud pochází ty,
které nosíte vy?
Různě, nakupuji na cestách, co se mi líbí nebo mne zaujme,
něco vytváříme sami, některé si půjčuji k přehlídkám u jiných výrobců. Je
třeba mít přehled, co se kde nabízí, a také odvahu použít to.
Návrhář se svými
klienty navazuje při práci celkem blízký vztah. Inspirují vás osobně vaši klienti a odráží se to ve vašem pracovním a možná i osobním životě?
Můj vztah s klientem je především o komunikaci. Když se
mnou nebude, nechci říct mluvit, protože za komunikaci považuji i gesta,
pohyby, různé mimoverbální projevy, to vše vnímám, abych mohla s klientem
pracovat a naladila se na něj, inspirací je on sám. Samozřejmě, že tak jako já
ovlivňuji své zákazníky, tak oni působí na mne, je to zpětná vazba a já jsem
houba, která nasává. Nejde, aby to nepoznamenalo jak můj pracovní, tak osobní
život.
Děkuji za rozhovor.
Text: Michaela Lejsková
Foto: Robert Vano www.robertvano.cz
Nadační fonf Femina www.nadacefemina.cz
Make up: Pavel Bauer, Estée Lauder www.esteelauder.cz
Vlasová úprava: Veronika Soukupová, Kadeřnictví Honza Hlaváček and friendswww.honzahlavacek.cz
Vytvořeno ve spolupráci s restaurací Campanulla www.campanulla.cz
Korektura textu: Květa Strnadová
Produkce: Michaela Lejsková
Backstage: http://www.ibestof.cz/zajimavosti/backstage-7-2012-4.html
Jana Berg – módní návrhářka: wwww.ibestof.cz/moda-a-styl/jana-berg—modni-navrharka.html
Publisher: magazín Best of www.ibestof.cz
