„Představme si tu
nejlepší variantu, ale tu, která je racionální, smysluplná. I když nemáme
stoprocentní jistotu, že to vyjde, pokud je to pravděpodobné, tak se nám to
stane.“ Mgr. Karel Janeček, Ph.D., MBA
Už jako malé dítě
byl Karel Janeček zvídavý a nadaný. V předškolním věku ho zajímala záporná
čísla. Rodiče ho ale – dle známého rčení „kolik jazyků umíš, tolikrát jsi
člověkem“- dali nejdříve na jazykovou školu. Nakonec ale stejně vystudoval svůj
vysněný obor – matematiku. V roce 1996 získal titul MBA na Bradley University v
USA. O rok později absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy
v Praze, obor teorie pravděpodobnosti a matematické statistiky. Roku 2004
získal titul Ph.D. v oboru Mathematical Finance na Carnegie Mellon University,
opět v USA. Založil vlastní firmu RSJ a začal podnikat jako obchodník na
zahraničních burzách. Dobré investice přinesly dobrá zhodnocení. Karla Janečka
zajímají investice nejen do byznysu, ale také do lidského faktoru. Ať už jde o
vědu a výzkum či uvědomění společnosti, postoje. Založil několik nadačních
fondů, mezi nimi i známý Nadační fond proti korupci, a momentálně věnuje
veškerý volný čas svému projektu s názvem „Pozitivní evoluce“. Rád
diskutuje s lidmi a my jsme si v profesním rozhovoru pro magazín Best of rádi povídali
s ním.
Jste
muž několika tváří. Matematik, burzovní makléř, zakladatel nadačních fondů,
milovník umění, vášnivý sportovec… Zapomněla jsem na něco?
Řekl
bych ještě zakladatel RSJ, mecenáš a možná bych se odvážil říci vizionář. A
toho burzovního makléře bych neuváděl, činnost RSJ nemá nic společného
s prací burzovního makléře. Když už, tak jsem finančník a RSJ je obchodník
na zahraničních burzách.
Kdysi jste se v jednom rozhovoru
zmínil, že se považujete hlavně za vědce, stále to platí?
To
je velmi záludná otázka. Řekl bych, že ano, ale bylo by zavádějící říci jen
ano. Tady záleží na přesné definici slova vědec. Víte, aby to nevyznělo moc
pateticky, ale dnes bych to nazval vědec lidské duše. Ale to je asi moc
patetické, že? (smích) Ale víte, co je velmi důležitá věc? Většina lidí
se totiž domnívá, že když je někdo vědec, kterému je přisuzováno racionálno,
tak má problém vnímat některé věci, třeba takové, které se rozpoznávají citem.
Ale to je úplně špatně. Protože vizionářství je vlastně intuice, cítění, ale
musí to být podmíněno raciem. Protože jsou lidé, kteří mají intuici, ale
nepoužívají racio a potom mohou dělat zásadní chyby. Člověk musí mít intuici a
být schopen vyhodnotit, zda je to, co mu intuice napoví, smysluplné.
Ale existuje hodně lidí, třeba umělci,
kteří používají převážně tu pocitovou složku…
Kdyby
umělec uměl používat i racionální složku, vůbec to neubere na jeho umělecké
stránce. Naopak. Myslím si, že někteří z těchto lidí to dělají úmyslně, že
zapomínají na tu racionální složku, aby se činili zajímavějšími. A také si tím
omlouvají své chyby. I ten nejlepší umělec může být racionální a jeho tvůrčí
kvalitě racionalita nic neubere. To je tvrzení, za kterým si stojím, respektive
tak chápu pozitivní slovo „racionální“.
O
vás se říká, že jste silně racionální člověk, takže předpokládám, že každému vašemu
kroku a rozhodnutí předchází racionální úvaha. Ale přesto, kdy vámi hýbou emoce?
Samozřejmě,
že se mnou hýbou emoce, ale zásadní rozhodnutí, která nedělám ve spěchu,
podléhají jednoznačně racionálnímu vyhodnocení. Cokoliv, co dělám, pokud to
není v afektu, je racionální. A co je důležité, spousta lidí, když jim
člověk řekne, že je racionální, lekne se, že je bez emocí, ale to vůbec není pravda!
Kdyby
vám chyběla racionalita, určitě byste nemohl
založit společnost RSJ, která dnes patří k největším tvůrcům trhu na světových burzách s finančními deriváty a je velmi
úspěšná. Jak vznikla a co znamená zkratka RSJ?
Není
to žádná zkratka. Můj otec v roce 1995 pracoval pro plzeňskou
podnikatelskou skupinu firem s názvem RSJ. Já v té době obchodoval s akciemi,
a tak mne napadlo, že bych firmu a značku odkoupil. No, a tak jsem ji odkoupil
a udělal z ní obchodníka s cennými papíry. Takže ten název přišel
zvenku.
Můžu
mít ještě drobnou podotázku? Co je to finanční derivát? Většina běžné populace
si pod obchodováním na burze představí akcie, komodity nebo třeba měny.
Pokusím
se to vysvětlit. Finanční deriváty slouží k tomu, aby si firma mohla na
finančním trhu zajistit svá rizika. Jak je známo, finanční trh funguje tak, že
když firma potřebuje peníze, buď si půjčí na trhu, nebo vydá obligace, akcie a
získá za ně od investorů kapitál. To je standardní forma, které většina lidí
rozumí. Ale teď si představte, že firma má náklady v korunách a příjmy
v eurech. Tím pádem nese firma riziko, že když koruna posílí, tak za ty
příjmy, které má v eurech, bude mít málo korun, anebo naopak hodně, a bude
spokojená. Ale my se zabývejme případem, kdy bude mít těch korun málo, čímž by
se mohla dostat do finančních problémů. ´Firma si může zajistit to své „kurzové
riziko“ tím, že bude obchodovat deriváty. Např. my obchodujeme s tzv.
Futures, což jsou kontrakty, které se obchodují na mezinárodních trzích. Jinak
takovým nejjednodušším finančním derivátem je tzv. forwardový kontrakt.
Můžete uvést konkrétní příklad na
forwardový kontrakt?
Podnikatel
jednorázově vyvezl do Německa zakázku za 100.000 eur, faktura je splatná za 3
měsíce. Současný kurz je 30 Kč/€, tedy současná hodnota pohledávky
je 3,000.000 Kč. Bojí se však, že za 3 měsíce kurz klesne např. na 28 Kč/€ a on dostane jen 2,800.000
Kč, tj. faktická ztráta 200.000 Kč z důvodu pohybu kurzu. Řešením této
situace je zajít do banky a uzavřít měnový forward, kterým si exportér zajistí,
že za 3 měsíce odnese do banky obdržených 100.000 eur a banka mu vyplatí 3,000.000 Kč, ať už kurz v tu dobu bude jakýkoliv. Pokud kurz mezi tím skutečně
klesl, udělal dobře, pokud vzrostl, připravil se o zisk – nicméně obchodník
chtěl dostat zaplaceno za to, co vyrobil, a ne spekulovat, jestli kurz klesne
nebo vzroste. Vysvětlil jsem to tak, aby to bylo pochopitelné?
Už mi to začíná být jasnější. (smích)
Tento druh obchodování zmírňuje firmě
rizika. Nikdy je úplně nevymaže, ale může je zjemnit.
Jak
byste laicky popsal „elektronické obchodování“, pojem, který se
v souvislosti s vámi často skloňuje?
Elektronické
obchodování je tak široký pojem, že zahrnuje téměř všechno, a myslím, že už
nemá ani smysl ho používat. Protože i ten, kdo se rozhodne koupit akcii, mačká
enter na počítači. Většina burz obchoduje plně elektronicky, výjimečně může
ještě existovat tzv. pit. Pokud vím, pit ještě existuje např. v Chicagu na
Chicago Mercantile Exchange, nicméně má již pro burzu minimální význam.
Co znamená obchodování v pitu?
To
je starý typ obchodování, kdy lidé obchodují tak, že si ukazují prsty,
pokřikují na sebe, píšou si na papírky. Takhle se obchodovalo až skoro do roku
2000. Říká se tomu, že se obchoduje na pitu, na flooru nebo na burzovním
parketu. A ještě, když už jsme u toho obchodování, máme algoritmické
obchodování, kde většinu rozhodování dělá počítačový program. Člověk to třeba
dozoruje, kouká na to, ale nezasahuje.
Dokážete
vy sám, coby podnikatel, rozpoznat u jiných dobrý podnikatelský plán, odhadnout
rezervy na trhu? Zajímáte se o takto průbojné lidi či projekty a podporujete je
nějak?
V současné
době toho mám tolik, že mi opravdu nezbývá čas věnovat se jiným podnikatelským
plánům, až na některé výjimky. Ale pokud znám všechna fakta, pak bych byl
schopen to s velkou pravděpodobností posoudit. To ano.
Zakládáte
nadační fondy. Doposud jste založil tři – Nadační fond pomoci, Nadační fond
Karla Janečka a Nadační fond proti korupci. Posledně jmenovaný fond má celkem
slušný mediální ohlas. Můžete vysvětlit, proč vznikly a čím se zabývají?
Nadační
fond Karla Janečka je fond, který podporuje projekty převážně vědeckého
výzkumu, a to v oblastech matematiky, ekonomie a medicíny. Cílíme na mladé vědce působící v
České republice a úspěšné české vědce, kteří se rozhodnou pro návrat ze zahraničí. Grant bude
předán na základě kvalitního vědeckého projektu, přičemž vědec doloží svou
odbornost publikační činností v mezinárodně respektovaných odborných časopisech.
A co Nadační fond pomoci?
Tento
fond by měl pomoci těm, kteří učinili něco podle správných hodnot, ale systém
je za to potrestal. Tento nadační fond má za sebou zatím dobročinné akce, ale
musím říci, že na nějaký velký případ tohoto typu stále čekáme. Rozdali jsme
například počítače do dětských domovů, což je sice aktivita mimo hlavní náplň
tohoto fondu, ale je to alespoň pro dobrou věc.
Nadační
fond proti korupci (NFPK) jste založil společně s moderátorem Janem
Krausem a podnikatelem Stanislavem Bernardem. Co má udělat běžný člověk, který by rád
nahlásil korupční chování. Zajímalo by mě, jak to probíhá „prakticky“?
Nejjednodušší
pro toho, kdo by rád nahlásil korupční chování, je zajít na web a spojit se
s našimi zaměstnanci fondu. Myslím, že lidé už dnes pochopili, že náš fond
je hodně vytížený a nemůže se zabývat malými případy. Zabývá se těmi opravdu
velkými korupčními kauzami v hodnotách desítek milionů korun, anebo zvlášť
morálně zavrženíhodnými činy. Ideální je kombinace obého.
Jak
můžete pomoci osobám, které najdou odvahu a korupci nahlásí, čímž se mohou
vystavit nepříjemné, až nebezpečné situaci? Myslíte i na tohle?
My
se samozřejmě za toho člověka, který čin oznámí, postavíme, poskytneme mu
právní služby, ocenění. Pokud by se onen člověk dostal do nějakých velkých
problémů, třeba přišel o práci, potom se může obrátit na náš již výše zmiňovaný
Nadační fond pomoci. Ale zatím všechno vyřešil NFPK, ještě se nám nestal
případ, kdy by to ten člověk odskákal.
Myslí na to i zákon a lidi nějakým způsobem
chrání? Existuje program na ochranu svědků?
Samozřejmě,
takový program existuje, ale my jsme ho zatím nepotřebovali. Spadá to pod
Ministerstvo vnitra České republiky a je to až ta úplně nejkrajnější možnost.
Co, případně kdo je vaším hnacím motorem?
Hnacím
motorem je pro mě vize lepší, a já se dokonce odvážím říci, dobré až ideální společnosti. A toho chci dosáhnout pomocí našeho projektu Pozitivní evoluce, jehož prvním
velkým projektem byly Vlny evoluce.
Na svých
stránkách říkáte, že Vlny evoluce jsou projektem za obnovu hodnot. Cílem
pozitivních vln je rozproudit celospolečenskou diskuzi o společnosti, o
hodnotách, o životním smyslu každého z nás. Tedy jednoduše řečeno: „Když se propojí všichni pozitivně smýšlející
lidé a bude jich dostatečný počet, dokážou změnit cokoliv.“ Nebojíte se
toho, že těch skutečně pozitivně smýšlejících bude málo?
V první
fázi potřebujeme spojit ty pozitivně smýšlející lidi, kteří už jsou hodně
daleko, aby to byli schopni pochopit, a ti méně vnímaví budou bohužel stát
opodál. A máte pravdu, další kroky mohou být během na delší trať. Moje
představa není taková, že si teď všichni uvědomí, co je potřeba udělat a
půjdou. To určitě ne. Budou stačit úplně v pohodě třeba dva miliony lidí,
to už je obrovská síla.
To je skutečně obrovská masa lidí…
Řekněme
dva miliony, to je s rezervou. A taková síla už dokáže napravit společnost.
Víte, pokud se spojí takové množství lidí, politické strany už začnou samy tu
obnovu nabízet. Nic jiného jim nezbude, ztratily by voliče. Já už mám celý
tento systém vymyšlený dlouho. A snažím se to lidem vysvětlovat. Základní
myšlenka je ta, že spojíme velké množství pozitivně smýšlejících lidí, kteří
budou diskutovat o tom, co je potřeba. Navrhnou se nějaké kroky a potom se řekne:
„Politické strany, podívejte se,
chceme po vás o hodně spravedlivější volby a ty musí být udělané podle férového
volebního systému, takže to nabídněte, a pokud to nenabídnete, přijde někdo
jiný, založí politickou stranu, jejímž programem spravedlivé volby budou.“
Klíčová změna je právě změna volebního systému, aby byl spravedlivý.
Foto: Robert Vano
Jak toho chcete dosáhnout?
Nejdříve
musí být nový volební systém a potom volby. Ty krajské byly obrovský zdvižený
prst. To, že řídí nějací komunisté lokální politiku, není tragédie, tragédie by
to byla v Poslanecké sněmovně. Všechno už mám do detailu vymyšlené, celou
změnu volebního systému. Důležitý rozdíl oproti dnešnímu stavu bude v tom,
že volič řekne, nejen koho si přeje zvolit, ale řekne i koho nechce. Vzniknou
takzvané minusové hlasy. Návrh, který jsme předložili veřejnosti, je takový, že
bude 81 volebních okrsků a v každém by mohla politická strana postavit
maximálně dva kandidáty. Z logiky fungování navrženého volebního systému
se dá dokázat, že šanci dostanou ti lidé, kteří jsou té moci hodni. A ne ti,
kteří jdou do politiky kvůli tomu, aby si něco nakradli. Pokud by politická
strana nominovala špatné lidi, v daném volebním okrsku s velkou
jistotou prohraje a ztratí moc.
Kdo je pro vás v této souvislosti
společensky přijatelný člověk, tedy ten „hodný moci“?
Takový člověk, který nedělá vědomé špatnosti, tedy
věci, které škodí společnosti. Špatný člověk je schopen škodit celku čistě za účelem
svého domnělého prospěchu.
Máte už svého kandidáta na post nového
prezidenta?
Ne.
Jak snášíte kritiku vaši činnosti a
reagujete na ni nějak?
Argumentační a smysluplná kritika mi nevadí,
z té se člověk může hodně poučit. Trochu mi vadí hloupé bláboly, které
píší lidé, kteří jsou o něčem přesvědčeni, ačkoliv problematice vůbec nerozumí.
Takovým typickým příkladem jsou „chytré“ články, ve kterých všeználci negativně
popisují algoritmické obchodování RSJ a kritizují mě za nemorální vydělávání peněz.
Jsou to naprosté nesmysly.
Jaký je váš vztah k médiím?
Spíše pozitivní, k většině médií
pozitivní a já komunikuji s těmi pozitivními.
Věříte tomu, co se o médiích říká, že jsou
„sedmá velmoc“?
Média
mohou člověka poškodit, nebo mu pomoci, ale zase je nepřeceňujme, nejsou
všemocná. Jejich síla je v tom, že ovlivňují mínění celé společnosti.
Můžete
zavzpomínat na vaše dětství, byl jste již odmalička nadané dítě, nebo se váš
talent začal rozvíjet až s dosaženým vzděláním?
Asi
jsem byl, jak říkáte, nadané dítě. Už odmalička mě bavily různé logické hry,
matematika mě extrémně bavila, ale jinak si nepamatuji, co jsem v kolika
letech uměl. Vzpomínám si, že jsem ještě chodil do školky a už mě velmi
zajímala záporná čísla, táta mi to tehdy vysvětloval na stupnici teploměru.
Můj malý tříletý synek už píše a pracuje s iPadem,
třeba bude také jednou jako vy.
Jéééé,
to tam ani nepište, to budu vypadat jako pitomec, že jsem začínal až ve škole.
(smích) Dopište tam raději, že já vyrůstal
za raného socialismu. Jiná doba!!! (smích)
Nenavštěvoval jste nějakou speciální školu?
Navštěvoval,
chodil jsem do výběrové jazykovky. Sice já chtěl něco s matematikou, ale
rodiče si přáli jazyky. Nicméně jsem potom začal navštěvovat gymnázium Wilhelma
Piecka, což bylo v té době nejlepší matematické gymnázium v České
republice.
Kam
byste na žebříčku úspěšnosti v životě zasadil „kvalitní vzdělání“?
Záleží
na tom, jak definujete slovo vzdělání. Kdybyste se mne zeptala před rokem, tak
bych řekl, že vzdělání je nejdůležitější ze všeho. Dnes bych to viděl trošku
jinak, vzdělání je důležité, ale ještě důležitější je mít a znát své poslání. Každý člověk má něco, co ho naplňuje, dává mu energii a tomu by se měl věnovat.
A v tom oboru je potom potřeba dosáhnout co nejlepšího vzdělání,
respektive se danou věc co nejlépe naučit. Samozřejmě si uvědomuji, že vzdělání
je klíčové pro společnost. Takže asi tak – je extrémně důležité, aby
talentovaní lidé mohli dosáhnout toho nejlepšího možného vzdělání.
Máte několik titulů. Proč žádný z nich
oficiálně nepoužíváte?
Koho
to zajímá? Své vzdělání mám na webu, kdo chce, tak si to najde. Ale jak říkám,
není to podstatné, pouze v případě, když se člověk uchází o práci nebo
chce doložit své vzdělání. Já tituly nedávám, protože nepotřebuji nikomu nic
dokládat.
Jak
byste charakterizoval pozitivní myšlení, z vlastní zkušenosti vím, že co
člověk, to jiný názor na to, jak funguje…
Já
jsem přesvědčený o tom, že pozitivní myšlení opravdu funguje. Představme si tu
nejlepší variantu, ale tu, která je racionální, smysluplná. I když nemáme
stoprocentní jistotu, že to vyjde, pokud je to pravděpodobné, tak se nám to
stane. Ale pozor! Naprosto scestné je, když člověk udělá nějaký úlet a myslí si, že ho pozitivní myšlení zachrání. Pozitivní myšlení nám pomáhá
realizovat naše touhy, sny, ale takové, které mají reálný základ. Pokud je to
odtrženo od reality, je to potom ve stadiu zázraku a ty se plní jen v pohádkách.
Kdo jsou vlastně kamarádi a kdo přátelé
Karla Janečka?
Nemám
moc přátel z dětství, jako někteří mí vrstevníci. Jako malý kluk jsem
často střídal školy. Mám několik přátel z vysoké školy a také
z Ameriky, kde jsem bydlel. Ale ty jsem už dlouho neviděl. Dnes mám takový
okruh přátel, s nimiž se pravidelně stýkám, a známe se zhruba dvanáct let.
Ale v poslední době se počet mých přátel rozrostl i z toho důvodu, že
mnohem více komunikuji s lidmi.
Není
to i tím, že se o vás začalo psát v médiích a jste známý a bohatý? Nemáte
čas od času obavu, že se s vámi budou lidé přátelit pouze kvůli tomu, jaké
máte postavení a majetek?
Určitě
ne. Já to poznám. Neříkám, že hned na začátku, ale poznám. Mám kolem sebe lidi,
o nichž jsem přesvědčen, že jsou to skuteční přátelé. Mám přátele jak mezi
velmi bohatými lidmi, tak i mezi lidmi s normálními příjmy. Nerozlišuji
to.
Kam byste na svém žebříčku zařadil
přátelství?
Umět si najít skutečné přátele a rozpoznat,
kdo je opravdový přítel, je extrémně důležité. Tak asi.
Jak se vám osvědčil přirozený odhad na lidi
a na co nejvíce dáte?
Na otevřenost a upřímnost.
Určité
věci jsou ve vaší pozici asi pod vaši rozlišovací schopnost. Třeba běžný
rodinný nákup. Máte vůbec při tolika aktivitách čas zajít na nákup?
Na
běžný nákup opravdu nechodím. Neřekl bych, že je to pod moje rozlišovací
schopnosti, ale spíš pod moje energetické schopnosti. Třeba teď je pro mě jeden
z velkých problémů to, jak se oblékat. Teď jsem měl například návrhy od
stylistky, ale stejně mě to nebaví, nicméně jsou jisté formální věci, které člověk
musí splnit. Tím, že jsem teď známější, musím být dobře oblečený. Jsou experti,
kteří to poznají. Jednak jde o dress code, se kterým jsem se už tak nějak
vyrovnal, ale také to musí dobře sedět a jako celek působit dobře. (smích)
Máte
rád adrenalinové sporty a výzvy. Nemáte někdy ani trošku strach, že byste mohl
o všechno přijít, třeba i o život. Stává se přece, že se při seskoku neotevře
padák…
Ano,
mám rád věci, které mají hodně mužské energie. Ale i adrenalinové věci dělám
racionálně, ne bezhlavě. Vše mám racionálně promyšlené, aby to bylo bezpečné a
správné. Čistě teoreticky nelze vyloučit nikdy nic, prakticky zase to souvisí
s pozitivním myšlením, pokud neuděláme zbytečné hrubé chyby vyplývající
z neracionálního jednání, i tyto věci jsou bezpečné.
Na čem v životě nejvíce lpíte?
Na ničem nelpím.
Co obvykle míváte na repertoáru, když
přicházíte domů? Kam upínáte svoji pozornost?
Většinou
se nejdřív najím. (smích) Také mívám pracovní schůzky i večer. Rád si
jdu zaběhat. A samozřejmě svoji pozornost upínám ke svým dvěma dceruškám Viktorce a Amálce,
pokud mám trochu času. A když mám chuť, jdu chodit po zábradlí.
Co si mám pod takovou procházkou
představit, jak vypadá?
Normálně,
nad propastí třeba. (smích) Néé,
nad propastí ne, to si dělám legraci. To už by bylo za hranou. Tuhle mě
vyfotili v Blesku, měl jsem tam reportáž o tom, jak chodím po zábradlí,
ale byla to super reportáž. Já se netvářím skepticky, ani přezíravě ke čtenářům
Blesku. Proč také? Spousta lidí se tváří jako intelektuálové,Blesk čte a
pomlouvá úplně stejně jako neintelektuálové. I když přiznávám, že tím, jak jsem
pracovně vytížený, nemám vůbec čas číst ani běžné noviny a Blesk jsem také četl
poprvé v životě až díky článku o mně. (smích) Ať si, kdo chce, čte,
co chce.
Jak se vám líbilo u nich v redakci?
Já
jsem si v první chvíli přišel, že jsem se ocitl v řídicím středisku
NASA. (smích) Plno počítačů, velká billboardová obrazovka…, profesionální
to tam mají.
Novou
zkušeností pro vás je profesní magazín Best of, který publikuje pouze rozhovory,
a to pouze s lidmi vynikajícími ve svých profesích, jedná se tedy o
profesní osvětu. Jaký je váš názor na tuto myšlenku uvedenou do praxe?
Myslím, že tato myšlenka je vynikající. Je výborný
nápad inspirovat lidi příklady úspěchu. Doložení férového úspěchu je také
důležité v tom, aby lidé byli úspěch schopni pochopit a přijmout.
Jak vypadá váš denní režim? Patříte
k ranním ptáčatům a lidem s pevným režimem?
Celkem náhodně, podle toho, jak vychází čas. Někdy
jdu spát k ránu, někdy zase k ránu vstávám. Například teď během svých
cest po pozitivních městech.
Oslovuje
vás východní filozofie či jiná duchovní oblast?
To je složitá otázka na dlouhé vysvětlování.
Pravděpodobně v dohledné době napíši na svůj blog svou životní filozofii.
Nyní mohu říci, že východní filozofie hodnotím jako velmi kvalitní, nicméně se
žádnou existující filozofií se plně neztotožňuji. Alespoň tedy o žádné nevím.
Lidé
často mluví o změnách, vidí v nich řešení mnoha situací. Je slovo změna
vaše oblíbené, nebo věříte více na zlepšení. Změnit nebo zlepšit. Co je vám
blíže?
Jednoznačně změnit, a to zásadně a ve velkém! Pouze
„zlepšovat“ je v současné době špatně. Jsem hluboce přesvědčen, že pokud
bychom se chtěli smířit s pouhým zlepšováním, tak jako společnost a asi celá současná civilizace zkrachujeme. Důvodem jsou prohnilé mocenské
struktury, což je zvláště v naší zemi velmi zřetelné. Mocenský systém
v naší zemi je tak prohnilý, že ho nelze pouze zlepšovat, je nutné ho
změnit. Jsem přesvědčen, že k této změně je bezpodmínečně nutná změna
volebního systému na spravedlivý volební systém a vytvoření fakticky
spravedlivé demokracie.
Co ve svém životě milujete?
Tak
samozřejmě na prvním místě své dvě holčičky. A potom miluji lidskou duši. Velmi
rád se učím, komunikuji s lidmi, učím se od nich novým věcem. To všechno
mě baví.
Děkuji za rozhovor.
Text: Dita Brančíková
Foto: Robert Vano www.robertvano.cz a archiv Karla Janečka
Vytvořeno ve
spolupráci s hotelem ARIA www.ariahotel.net
Produkce: Michaela Lejsková
Backstage: http://www.ibestof.cz/zajimavosti/backstage-10-2012.html
Korektura
textu: Květa Strnadová
Produkce:
magazín Best of www.ibestof.cz