„Všechny
spojuje jejich koníček, což je vaření.“ Karolína Průchová
Produkční
práce stručně řečeno zahrnuje zajištění, organizaci a technický průběh
projektu. V případě rozhovoru s produkční Karolínou Průchovou se
jedná o zajištění projektu populární televizní soutěže Prostřeno! Čtenář, který
nenajde odpovědi na všechny své zvědavé otázky o tom, jak celý projekt šroubek
po šroubku probíhá, nechť je shovívavý k možnostem odtajnění interních informací ze zákulisí, anebo se do soutěže sám přihlásí! Nic
nepředčí vlastní zkušenost.
Pro jaký typ lidí je práce
produkčního vhodná? A pro které naopak vůbec ne?
Myslím,
že je vhodná pro šikovné lidi s organizačním talentem. Určitě je také
dobré umět předvídat. Některé zkušenosti, které získávám na každém natáčení,
jsou přínosem pro ta budoucí.
Když jste se rozhodovala, zda přijmout
práci produkční pořadu Prostřeno!, jaké faktory hrály ve vašem rozhodování
roli?
Nabídka
navazovala na mé předchozí zkušenosti a projekty, a tak jsem se moc
nerozmýšlela. Podívala jsem se na pár dílů, které jsme měli k dispozici ze
zahraničí, a skočila i s celým štábem do nového projektu.
Kolik času vám tato práce zabere?
Na
projektu pracuje více týmů, střídáme se podle potřeby. Když točíme, tak asi
dvanáct hodin denně. K natáčení ale patří i přípravy, které zaberou asi
jeden až dva dny. Vše se musí naplánovat, je třeba obvolat štáb a účinkující.
Jak je práce na pořadu Prostřeno!
rozfázována?
To
je jednoduché. První je casting, ten dělá dramaturg. Pak přijdou na řadu
přípravy a plánování a potom dojde na samotné natáčení, které trvá opravdu pět
dní, jako je to v televizi. Následuje postprodukce, tu už má ale na
starosti kolegyně.
Když natáčíte každý týden
s jinými lidmi, není těžké se v takovém kolotoči tváří vyznat?
Při
téhle práci je naprosto běžné setkávat se každý den s novými lidmi. Je to
ostatně i jeden z důvodů, proč dělám produkční ráda a baví mě to.
Dá se ve vašem případě hovořit i o
jakémsi profesionálním tréninku paměti?
Paměť
si v práci trénuje každý. Jestli se mě ale zeptáte, zda si pamatuji
všechny účastníky, tak bohužel ne. Pár však určitě ano. Většinou dokonce i vím,
kvůli které situaci jsem si konkrétního člověka zapamatovala.
Tato pracovní zkušenost pro vás
jistě byla i psychickou prověrkou, že?
Neberu
to tak. Jistě, naučila jsem se lépe zvládat stres a díky tomu se zklidnila i
v osobním životě. Já byla vždycky hyperaktivní, což někdy nebývá výhoda.
S věkem a zkušenostmi jsem začala vypjaté situace zvládat lépe
Myslíte, že se dá získat odhad na
lidi? Jak poznáte během pár okamžiků jejich skutečnou povahu?
Přesný
odhad lidí neexistuje. Občas se povede, ale nikdy není docela jisté, jak se
daný účastník zachová. Je to soutěž a u každého se může projevit přehnaná
soutěživost a touha získat výhru.
V jakém poměru je pořad
Prostřeno! soutěž ve vaření a psychologická či sociologická sonda?
Je
to především soutěž ve vaření. Touha vyhrát je obrovská a velmi účastníky
ovlivňuje.
Daří se vám držet odstup a zachovat
si chladnou hlavu?
Odstup
mám vždycky. Nemůžu do vývoje soutěže nijak zasahovat, ani měnit názory
soutěžících. Pokud jen říkají, že jim něco nechutná, aby měli vetší šanci na
výhru, tak to třeba poznáme, ale nikoho nenapomínáme. Každý je tam sám za sebe.
Jak se cítíte po tak intenzivním
týdnu, když víte, že vás za pár hodin čeká další, možná stejně náročný?
Jsem
ráda, když na konci týdne odcházím s dobrým pocitem z dobře odvedené
práce. Nepopírám však, že tato profese patří k hodně náročným.
Je tým lidí, se kterými
spolupracujete, stabilní, nebo se kolegové mění?
To
je různé, v podstatě je nás pár a střídáme se. Máme několik kameramanů,
produkčních a režisérů. Točím Prostřeno! již třetím rokem, takže k nějakým
změnám v týmu došlo, ale vždy se snažíme spolupracovat jen
s profesionály, kteří práci odvádějí dobře.
Jsou situace, kdy je třeba uměle
vyvolat atmosféru? Rozproudit hovor a podobně?
Nic
nevyvoláváme uměle, ani lidi nijak „nedráždíme“. Pokud jsou třeba nervózní a
nevědí, jak se mají před kamerou chovat a o čem se bavit, někdy se nás zeptají
a my jim poradíme. Většinou navrhujeme běžná témata. Nejvíce se lidé baví o
jídle, rodině nebo práci. Pokud si vyprávějí historky, které jsou vtipné a
zábavné, je to přínos.
Máte možnost města, ve kterých se
zrovna natáčí, poznat víc?
Točíme
i ilustrační záběry, které diváky seznamují s daným městem. Pro mě je i tahle
práce příjemná, protože se většinou něco nového dozvím a poznám místa, která
jsem třeba neznala.
V kolika městech jste už
Prostřeno! natáčeli?
Mám
pocit, že už jsme byli snad všude. Často točíme ve středních Čechách, v Praze,
Brně, Ostravě a okolí. Je zajímavé poznávat lidi, kteří zde žijí. Jejich zvyky
a charaktery.
Na které lokace máte nejlepší
vzpomínky? A proč?
Ráda
točím tam, kde je příjemná parta a hezké prostředí. Takových míst je naštěstí
dost. Také je důležité počasí. Pokud je hezky, natáčení je rázem příjemnější a
snazší. Můžeme točit na čerstvém vzduchu a užít si trochu přírody. Ráda
vzpomínám na natáčení v Sydney, kde jsme byli před rokem. To byla paráda.
Kdo jsou podle vás lidé, kteří se
do soutěže hlásí? Co mívají společného?
Všechny
spojuje jejich koníček, což je vaření. Často se těší, že poznají nové lidi,
chutě a prostředí. Také je láká natáčení. Zajímá je, jak probíhá, a chtějí si
vyzkoušet, jaké je vařit před kamerou. Samozřejmě je láká výhra, žene je touha
po vítězství. Každý by chtěl být nejlepší.
Podle čeho soutěžící vybíráte?
To
je otázka na dramaturga. Ale podle mého názoru je snaha vytvořit skupinu z lidí
odlišných.
Hlásí se i lidé, od kterých byste
to nečekala? Kteří třeba zdravotně, věkově či zázemím nejsou příliš vhodní
kandidáti?
Zažili
jsme mnohé, co nejdříve nás a pak i účinkující a diváky překvapilo. Vařilo se v letohrádku,
na hřišti, doma, na zahradách, u chat. Každý je zvyklý na své domácí prostředí,
je pro něj to nejlepší. Účastníci jsou ale bydlením soupeřů často překvapeni,
nebo dokonce zaskočeni.
Co musí potenciální soutěžící
udělat, aby se mohl pořadu zúčastnit?
Stačí
se přihlásit na webových stránkách TV Prima. Najde na nich přihlašovací
formulář.
Absolvujete nejdříve prohlídku
kuchyně a dalšího zázemí, než začnete natáčet?
Když
vybíráme účastníky, chodíme na obhlídky, abychom věděli, co nás čeká. Někteří
lidé nám také k přihlašovacímu formuláři rovnou přikládají fotografie.
Už se jste někdy obhlídku nestihli
a pak zjistili, že je zázemí hostitele nevyhovující, případně až příliš
překvapivé?
Vždycky
jsme to stihli. Přinejmenším máme fotografie. Překvapením mohou být maximálně soutěžící.
Stalo se, že někdo předčasně
odstoupil? Máte takové situace předem ošetřené?
Všichni
účastníci podepisují smlouvu, v níž se s touto eventualitou počítá.
Určitě se stalo, že se někdo na poslední chvíli nemohl účastnit, ale i na to se
při výběru myslí a vždy máme v záloze náhradníka.
Kolik času zabere soutěžícímu jeho
hostitelský den?
Začíná
se v devět ráno nákupem a pak se točí a točí až do konce večeře. Pokud
nedojde ke komplikacím, zhasínáme kolem desáté večer. Pro ostatní soutěžící to
platí podobně. Od rána se točí medailonky, výpovědi a pak se přijíždí
k hostitelům.
Kontaktují vás soutěžící po
skončení pořadu? A z jakých důvodů?
Často
mi od nich chodí e-maily nebo SMS. Většinou děkovné, svěřují se, jak se jim to
líbilo. Pokud jsou naštvaní, tak jen sami na sebe nebo na ostatní soutěžící.
Štáb mají většinou rádi a v pátek často říkají, že by klidně vařili ještě
jednou.
Máte přehled, jak dlouho případné
přátelské vztahy soutěžících trvají?
Některé
party se opravdu pravidelně setkávají a zvou nás. Pokud ne všichni, tak značné
procento „vařičů“ zůstává v kontaktu.
Podle vás je možné
v Prostřeno! hledat přátele, jak to někteří tvrdí? Proč si to myslíte?
Na
tuto otázku neumím odpovědět. Lidé jsou různí a přátele si hledají
nejrůznějšími způsoby. Pokud se v Prostřeno! někdo setká s osobou, se
kterou si rozumí, nevidím důvod, proč by se neměli vídat.
Jaký
máte názor na finální zpracování soutěže?
Je to velmi oblíbený a
sledovaný pořad, takže kladný. Nejraději mám část, kdy se vaří a diváci mohou
pochytit různé tipy a vylepšeníčka. A pak samotnou večeři, která bývá opravdu
zábavná.
V čem
podle vás spočívá popularita této soutěže?
Je to formát, který
lidem dává možnost získat nové zkušenosti a příjemně se u toho pobavit.
Kdyby
to bylo na vás, co byste na pravidlech soutěže změnila?
Já nic. Myslím, že vše
funguje tak, jak má.
Co
byste změnila v technickém zázemí?
Je dobré… Točíme
souběžně dvěma kamerami, což je dostačující. Možná by se hodila přenosná
klimatizace, protože když se v bytě celý den vaří, bývá tam pěkné vedro.
Co
byste doporučila potenciálním soutěžícím, než se přihlásí?
Příprava je
individuální. Někdo si své menu předem trénuje, jiní celý den uklízejí a další
nedělají nic. Každý podle své nátury.
Co
vás osobně tato práce naučila?
Asi trpělivosti a
pohotovosti. Každá zkušenost je dobrá a posouvá vás dál. Ale doufám, že toho
mám ještě dost před sebou.
Děkuji za rozhovor.
Text a produkce:
Michaela Lejsková
Vlasy a make up: Mili
Dvořáková
Foceno
v restauraci Zlatý Had www.zlatyhad.cz
Foto: Robert Vano www.robertvano.cz
Publisher: magazín Best
of www.ibestof.cz
