„Okolo
šermu se vytváří skupina zapálených lidí bez ohledu na výkonnost, pohlaví, věk,
kde je vám dobře a na tréninky, turnaje i společné akce mimo šerm se těšíte.“ Jiří Beran
Sportovní
šerm vás může zaujmout hned z několika důvodů. Svou kulturou a dokonalým
pojetím, bohatou historií anebo svým působením na zlepšení fyzické či psychické
kondice. Jiří Beran je kordista, který reprezentoval Československo i Českou
republiku na světových soutěžích, kde dosáhl skvělých úspěchů. Je zakladatelem
centra sportovního šermu SC Praha, který je určen nejen pro profesionály, ale
pro všechny, kdo by si chtěli tento krásný sport pouze vyzkoušet. Věřím, že
rozhovor o sportovním šermu ve vás vzbudí nemalý zájem!
Jaký
typ lidí podle vás vyhledává sportovní šerm?
Šerm vždy vyhledávaly
osobnosti, dříve se často jednalo o elitní skupinu lidí, to platilo přibližně
do dvacátých let minulého století, pak velkou práci odvedl Sokol, kdy sportovní
šerm byl jednou z jeho sportovních aktivit. Po roce 1948 ztratil šerm veškerou
podporu a jeho další rozvoj začal teprve koncem 70. let minulého století. Šerm
má více jak dvoutisíciletou tradici a zároveň je zakládajícím sportem
olympijských her. Tím se může pochlubit jen velice málo sportů.
Šerm
je poněkud minoritním sportem. Komu byste ho doporučil?
Šerm není a nebude
masovým sportem, je předurčen především pro kreativní typ lidí, pro ty, kteří
zvládají stresové situace, umějí se ovládat, mají trpělivost si počkat na správný
okamžik, jsou pracovití, naučí se určité technické dovednosti, mají v sobě
rytířské chování a velkorysost. Je to asi nejlepší škola pro děti, které chtějí
být v životě úspěšné. Například všichni členové našeho šermířského klubu, a
to máme asi nejvíc aktivních členů v republice (cca 90), začínají jako
žáci přibližně v devíti letech a končí jako vysokoškoláci.
Jaké
parametry musí zájemce o šerm splňovat?
Žádné nejsou předem
určeny, vlohy pro šerm se ukážou až časem, neboť šerm je kombinace fyzické
připravenosti, hlavy (tj. šermířského myšlení), pracovitosti a speciálního
talentu, který buď máte, nebo ne a naučit se nelze. A když se všechny tyto
elementy sejdou, pak můžete být mistr světa. Ovšem když něco z toho chybí,
tak to nevadí – budete dobří na odpovídajících úrovních, ale vždy vám šerm
přinese velké zážitky a osobní obohacení.
Na
čem bylo závislé vaše rozhodnutí věnovat se sportovnímu šermu?
Byla to náhoda. Dříve
se lidi k šermu dostali přes někoho z rodiny nebo ze známých. Dnes je
tu internet a další možnosti. Já hrál v mládí vrcholově fotbal, nejvyšší
dorosteneckou ligu, a na průmyslovce jsem čtyři roky seděl v lavici s kamarádem,
který byl reprezentantem v kordu a vzájemně jsme si fandili – já jemu
v šermu a on mně ve fotbalu a pak se stalo, že jsem si to šel ze
zvědavosti vyzkoušet a už jsem byl ztracen (v dobrém slova smyslu). Začal jsem
šerm trénovat, měl jsem dobré fyzické předpoklady a štěstí na dobré trenéry a
za pět let jsem se dostal do národního týmu, kde jsem pak byl téměř 10 let.
S jakými
očekávání jste do tohoto sportu šel a v čem jste časem přehodnocoval?
Nejdřív mě úžasně
bavila ta kreativita, já jsem si vymyslel akci a soupeř dostal zásah, to bylo něco,
co jsem do té doby neznal, připadalo mi to jednoduché, za necelý rok jsem měl
první výkonnostní třídu a myslel si, že to takhle rychle půjde dál. Ale nešlo,
pak už to byla tvrdá práce, sbírání zkušeností a postupné zlepšování až téměř k
absolutní světové špičce (6. místo na MS, vítězství v Poháru mistrů).
Jakou
procentuální fyzickou a psychickou kondici tento sport vyžaduje a jakou
přináší?
Je to vyvážené. Podle
mých zkušeností je to 30 % fyzická příprava, 30 % technická příprava –zde je
nutné mít dobrého trenéra, 20 % psychická připravenost a 20 % něčeho, čemu se
říká šermířský talent, ale to nikdo nikdy nepopsal a asi ani nepopíše. Proto je
to takový adrenalinový sport: všechno jste spočítal, jste dokonale připraven a
prohrajete se soupeřem, který je papírově slabý, ale krásné je to, že to platí
také obráceně, tj. jste v určité chvíli schopen porazit třeba mistra světa,
s tím mám konkrétní zkušenosti.
O
šermu hovoříte také jako o životním stylu. Jak byste tento styl popsal?
Tak to prostě je, nikdo
se do toho nestylizuje, to prostě vyplyne samo. Většinou šermuje celá rodina
nebo příbuzní, popřípadě vaši dobří kamarádi. Tím že je ten sport tak
kreativní, vytváří neustále nové situace, kombinace akcí a taktik, že i já jako
trenér, který trénuje 20 let, se stále učím nové věci. Všechny akce byly již dávno
vynalezeny, ale jejich kombinace jsou nekonečné. Například chod domácnosti i rodinný
život jsou ovlivněny šermem. Být trenérem šermu je něco jako poslání (to slovo
se mi nelíbí, ale popisuje něco víc než zaměstnání), já i moji kolegové trenéři
to jako zaměstnání nevnímáme. Pár příkladů: můj syn je šermíř (naše šermířská
jednička), dcera šermířka, její manžel šermíř (naše šermířská trojka). Když
měla dcera svatbu, tak jediný volný víkend, kdy nebyl turnaj nebo světový pohár,
byl jeden termín v dubnu a tak tehdy byla svatba, aby mohli přijet všichni
kamarádi šermíři z celé republiky. Když jste třeba týden na dovolené s šermíři,
je normální, že se celý týden mluví o šermu, o plánech, o turnajích, o přípravě
apod. Šerm je mimochodem úžasný relax na odbourání stresu během krátké chvíle,
například půl hodiny šermu bych přirovnal ke dvěma hodinám fotbalu, nebo jízdy
na kole.
Od
jak útlého věku doporučujete trénovat šerm a s jakým dalším sportem jej ideálně
kombinovat?
Ideální pro děti je
začít mezi 8. až 13. rokem. Pro ostatní zájemce je věk bez omezení. Doplňkové
sporty jsou vítané, čím více, tím lépe.
Jak
vypadá standardní výbava šermíře?
Od hlavy dolů: maska,
šermířský oblek (blůza + kalhoty), podvestička, rukavice, podkolenky, boty, elektrický
kabel, kord/fleret/šavle.
Co
potřebuji, pokud bych se šermu začala věnovat, a na kolik mě taková základní
výbava přijde? Případně, mohu si věci někde vypůjčit, pokud chci šerm pouze
vyzkoušet?
První tři měsíce stačí u
nás v klubu zaplatit příspěvky 2 500 Kč (za půl roku) a nepotřebujete
vůbec nic, vše vám zapůjčí klub. Jakmile projdete základní přípravkou a půjdete
na soutěže, budete si muset koupit základní vybavení v ceně cca 5 tisíc
Kč, ale je také možné si toto pořídit z druhé ruky a to je potom levnější.
V jakém
rozsahu je u nás tento sport populární a jak hodnotíte zájem veřejnosti o něj?
V současné době je
patrný nárůst zájmu o tento krásný sport, naše členská základna se každým rokem
zvyšuje cca o 10 %, dnes se již blížíme ke stovce aktivních šermířů, to jsou ti,
co jezdí na soutěže. Novým momentem je nárůst zájemců staršího věku (manažeři,
učitelky apod.). Tito zájemci jsou příkladem pro mladé začátečníky, neboť jsou
velmi pracovití a vždy dobře připraveni, je radost sledovat, s jakým
zaujetím šermují.
Které
z vašich osobních úspěchů na mezinárodním poli hodnotíte jako stěžejní,
klíčové a jaký máte k nim vztah, když na ně vzpomínáte s odstupem?
Zcela určitě to bylo mé
6. místo na MS v Barceloně v roce 1985, a protože Jarda Jurka byl druhý,
tak jsme v šermířském světě způsobili hotový poprask, protože mít dva zástupce
v osmičlenném finále se často nepovede ani super šermířským velmocím jako
jsou Italové, Rusové, Němci apod. Tyto státy tam tehdy neměly ani jednoho
závodníka. Dále jsem v roce 1988 vyhrál Pohár mistrů, kde mohou startovat
jen mistři jednotlivých států. To bylo velmi prestižní vítězství a dodnes, když
vidím na zdi repliku historického kordu (cena pro vítěze), tak si vzpomenu, jak
úžasnou jsem tehdy měl formu a ani olympijský vítěz a ani 2. z olympiády
neměli proti mně šanci.
Připravujete
se na další reprezentaci nebo už se věnujete pouze trénování?
Již 20 let se věnuji
trénování, z toho čtyři roky profesionálně jako trenér národního týmu
kordistů, a i když se pořádají mistrovství světa a Evropy veteránů, tak mě to
zatím neláká. Na to bych se musel hodně připravovat, stejně jako se připravují reprezentanti,
a na to vůbec není čas, chci se maximálně věnovat svým svěřencům.
Jak
vypadá standardní příprava šermíře, jde-li o světové soutěže?
Základem je trénink
v oddílech (volný šerm, školy s trenérem, všeobecná příprava,
regenerace). Potom dále každou středu a čtvrtek vedu trénink reprezentantů, to
přicházejí seniorští a juniorští reprezentanti z ostatních klubů
k nám do SC PRAHA na společný volný šerm a šermířské nohy (speciální
trénink nohou). V pátek se obvykle odjíždí na domácí turnaje nebo na
turnaje Světového poháru, čtyřikrát do roka mají reprezentanti týdenní
mezinárodní soustředění obvykle v Maďarsku nebo Německu. V posledních
letech šla úroveň českého šermu hodně nahoru, a tak evropské velmoci jezdí
jednou až dvakrát do roka k nám.
Jak
si stojí naši reprezentanti a o jakých nadějích lze hovořit?
Naši kordoví junioři a
kadeti již deset let patří mezi absolutní světovou špičku a stále vozí medaile
z mistrovství světa a Evropy kadetů (do 17 let) a juniorů (do 20 let). Na
tom se dá hodně stavět, ale i v Brně v současné době vychovali výborného
fleretistu, který vede juniorský světový žebříček a to je pro náš fleret
výborná věc.
Pokud
se někdo pokouší, ale přesto se šerm pořádně nenaučí, co si jiného si
z lekcí minimálně odnese?
Šerm zůstane
v něm, později do šermu přivede své děti nebo vnoučata. Málokdo se dostane
na vrcholovou úroveň úplně stejně jako v jiných sportech, ale tenhle sport
se dá aktivně dělat do 80 let, veteráni mají např. kategorii nad 70 let. Okolo
šermu se vytváří skupina zapálených lidí bez ohledu na výkonnost, pohlaví, věk,
kde je vám dobře a na tréninky, turnaje i společné akce mimo šerm se těšíte.
V jakém
měřítku se šermu věnují ženy?
Není rozdílu mezi
mužským a ženským pojetím šermu. Doporučuji jej ženám, neboť jsou emotivnější a
šerm působí jako výborná psychohygiena proti stresu. U nás v republice má
členská základna poměr kluci/holky asi 2/1.
Jak
se žena může v rámci šermu vyvíjet coby osobnost a jakou může očekávat
fyzickou kondici? Případně, jsou při tomto sportu nějaké nežádoucí dopady na
fyzičku?
Vše je stejné jako u
mužů, spíše se jedná o staré předsudky, ale to se týká většiny sportů. Šerm
žádné nežádoucí dopady nemá, je to dokonce jeden z nejbezpečnějších sportů
(dle statistik pojišťoven).
Jaký
je váš názor na to, když se ženy aktivně věnují šermu? Není to přece jen spíše
mužská parketa?
Ideální je, když
šermuje celá rodina, jako je to běžné v Itálii, která je v šermu nejlepší
na světě. Tam jde děda s vnukem do tradičního klubu, předá ho trenérům a
jde si zašermovat se svými vrstevníky, pak přijdou rodiče, ti si zašermují
také, děda s babi pak v klubové kavárně s vnukem/vnučkou na ně
počkají a společně jedou domů. Zní to jako kýč, ale takhle to v tradičních
italských klubech funguje. Mimo jiné to je i můj vysněný cíl.
Děkuji
za rozhovor.
Text a produkce:
Michaela Lejsková
Foto: Robert Vano www.robertvano.cz
Foceno v areálu
Žofín Garden www.zofingarden.cz
Publisher: magazín Best
of www.ibestof.cz
