„Každá restaurace by měla mít peníze na nějaký ten živý květ alespoň
jednou do týdne, a pokud je nemá, měla by přehodnotit svoje podnikání.“ Ivan
Šablatúra
Ivanova
floristická práce je ukázkou toho, že není na světě květina, aby k něčemu
nebyla. Anebo, ještě lépe, pro někoho! Jaká vlastně jsou ta pravidla o
květinách, jimiž se snažíme řídit, a do jaké míry je třeba jim věnovat pozornost?
A která z nich jsou naštěstí porušována? Budete se divit, ale i květiny
mají například svá tabu. A jaký je pohled očima floristy Ivana Šablatúry, to se
dozvíte z našeho rozhovoru. Řekla bych, že Ivan se dívá na květiny přinejmenším
asi tak, jako by květy byly okny do jejich duší. Rozhovor a fotografie jsou
z krásného prostředí restaurace V Zátiší v Liliové ulici v Praze.
Když
jste se pustil do tohoto oboru, cítil jste v něm větší rezervy, než tomu
je nyní? Dle mého úsudku je v současnosti floristika velmi populární a
konkurence rychle roste.
Dá se říct, že rezervy jsou
vždy, neustále přichází něco nového. Mnohé ale člověk musí vymyslet sám, aby se
jeho tvorba neopakovala, byla vždy originální a nápaditá a nenudila. A jak se říká,
konkurence nikdy nespí. Takže nespím ani já. Moje práce hovoří za mě. Kromě
místních celebrit jsem pracoval už i pro světovou hvězdu jakou je Alicia Keys. A
to už, hádám, hovoří o tom, že moji konkurenti to se mnou mají těžké.
Co
myslíte, jak si stojí trh v oblasti designu a dekorování v Čechách?
Jak vnímáte přístup veřejnosti k těmto službám?
Je to, tak říkajíc, ještě
v plenkách. Lidé celkově do designu nedávají tolik peněz, jako například
do módy či aut, ale už se to začíná více rozebíhat a lidé chápou, že byty,
kanceláře a podobné prostory musí nějak vypadat, a že díky tomu se budou cítit příjemně
a čerpat pozitivní energii.
Pokud
můžete porovnat, třeba v rámci svateb – do jakých projektů se zákazníci
v tomto ohledu pouštějí nejraději, řekněme v rozsahu výzdoby?
100 lidí = 100 chutí. Mám
klienty, kteří mi řekli, že mají na výzdobu tolik a tolik peněz, ať udělám vše
podle sebe – já jsem odborník. A pak jsou také klienti, kteří se mnou diskutují
více – od A až do Z. Někdo chce klasiku, druhý zase něco extra, co ještě nikdo neměl.
Vnímáte,
že kaly a růže jsou stále květinami, které zaujímají jako svatební květiny v oblibě
první místo?
Absolutně ne! Nevěsty chtějí
na svatbách většinou něco specifického, aby se odlišily od ostatních svateb. Pokaždé
tedy vymýšlíme něco, co zaujme, ale není to moc extravagantní. Ovšem i klasické
růže a kaly se dají použít tak, aby nepůsobily klasicky.
Setkáváte
se s přáními nevěst, která jim často rozmlouváte, pokud přijdou
s konkrétní představou a vy cítíte, že by to určitě bylo šlápnutí vedle?
Jaké nereálné představy bývají nejčastější?
Stává se to, ale nikdy
nikoho nepřemlouvám, spíše se vždy snažím povědět svůj názor. Ze zkušenosti
přece jen umím poradit, co je nejvhodnější a co méně. Pokud si klient stojí za
svým, tak se snažím jeho představu zrealizovat co nejlépe. A časté přešlapy?
Jsou to buď nevhodné barvy květin k šatům, anebo volba květů, které
nevydrží manipulaci po dobu obřadu, který přece jen nějakou dobu trvá, a kytička
na focení po obřadu pak už nevypadá čerstvě. A to nezachrání ani Photoshop.
Máte
ve svém oboru dost prostoru pro to, abyste projevil svoji vlastní představivost?
Ano, mám už své stálé
klienty, jako je například Avon, kde mi již důvěřují natolik, že se vůbec
nestarají o to, co bude, jsou jen nadšeni výsledkem.
Pokud
vím, kombinujete práci s květinovou výzdobou také s bytovým designem.
Do jakého stylu se nejčastěji pouštíte a do jaké míry?
Mám to tak 50 na 50, a co se
týká konkrétně mě, mám rád jednoduché a čisté linie, ale ne úplný minimalizmus,
protože ten je těžko obyvatelný. Tento trend rád razím i ve floristice a to
proto, že samotný květ je tak nádherný výtvor přírody, že již nepotřebuje
dozdobování různými drátky, perličkami či papírky a podobně – to už zavání
flowers art a to se mi nelíbí.
Co
si myslíte o tzv. řeči květin? Držíte se v tomto ohledu nějakých zásad?
Třeba že zamilovaný muž by měl volit pro ženu rudé růže či orchideje, nebo že pro
maminku se více hodí žluté růže?
Neřídím se tím! Řídím se
tím, co mají lidé rádi. Těžko muž ženu, kterou nemiluje, oklame červenou růží.
Důležitější než gesta jsou činy.
Pro
představu – o čem jaké květiny vlastně vypovídají, budeme-li se bavit o jakési
květomluvě?
Všeobecně je květina projevem
lásky a dobrosrdečnosti. Proto darování květiny vždy potěší – nejen pro květinu
samotnou, ale právě pro ty pohnutky, které vedly k tomu, květinu darovat.
Setkáváte
se s tím, že někdo nemá rád řezané květiny? Případně, jak doporučujete
řešit dárek v podobě květiny, když víte, že s řezanou nepochodíte?
Myslím si, že darované
květiny mají rádi asi všichni. Spíš je to tak, že se někdo chce z květiny
těšit delší dobu, a proto je vhodné věnovat květinu v květináči. Tehdy volím
déle kvetoucí květinu v zajímavém obalu – květináči, aby to nebyla jen
klasika na parapet.
Pouštíte
se rád do experimentů s květinovou dekorací, nebo máte spíše osvědčený
styl a ten vždy jen doladíte?
Snažím se být pokaždé jiný,
ale jak už jsem uvedl, jsem více pro jednoduchost a podtrhnutí krásy květu než
pro experiment. Já sám za experiment považuji to, že čas od času použiji
nezvyklý druh květiny, nebo nezvyklou barevnost.
Myslíte,
že ve vašem oboru lze poznat autorskou práci floristy?
U mé tvorby tomu tak je na sto
procent, protože moji známí, když vidí moji tvorbu, už přesně vědí, že jsem to
já. Jak to nazvala jedna moje kamarádka – na svých výtvorech mám visačku: 100%
ŠABLATURA (smích).
Je
složité sehnat sortiment v požadované kvalitě? Je s tím u dodavatelů
problém?
Ale ano, dá se to, někdy je
to sice těžší, ale jde to. Je ale třeba myslet také na to, že květy nejsou
výrobek, kterým si může být úplně jisti, ať už jde o barvu, velikost, tvar a další
věci.
Mnoho
uměle pěstovaných květin dnes velmi dlouho vydrží, jsou krásné, někdy až ultra
krásné, ale nevoní. Konkrétně růže. Upřímně, je to škoda. Možná by nebylo
špatné uvažovat o vůni na květiny. Existuje něco takového pro krásné, ale
nevonící růže, nebo by to mohlo být zajímavou obchodní ideou pro případného
výrobce?
O ničem takovém nevím, ale takový
parfém na květy by byl zajímavý. Ale spíše je to o tom, že některé odrůdy voní
a jiné ne. Mezi voňavé patří například růže, lilie, frézie, šeříky, chryzantémy
a podobně. A ty voní i ze zahrady, i z obchodu.
Jakou
největší událost jste kdy dekoroval?
Je to z každého oboru něco, ať
už květiny pro Alicii Keys, nebo pro přehlídku návrháře Oscara de la Renty, či pro
Emanuela Ungara. Zajímavá byla rovněž svatba lídra skupiny Lunetic Vaška
Jelínka, anebo milionová svatba ministra dopravy Víta Bárty.
Foto: oficiální zdroj
Jaké
akce vás nejvíce baví dekorovat?
Takové, kde se může vymýšlet
a tvořit. Prezentace výrobků, křty, přehlídky…
Foto: oficiální zdroj
Co
třeba smuteční hostiny. Děláte i tohle?
Dělám i smutné dekorace.
Jaké
společenské akce si myslíte, že lidé stále v rámci dekorace podceňují?
Tak je to spíše závislé na
rozpočtu. Kde rozpočet je, tam dekorujeme i obyčejné nedělní posezení
s přáteli.
Jakou
květinu bych vlastně měla zvolit, pokud ji budu chtít dát muži? Co myslíte,
měli bychom více zohlednit muže pozornostmi v podobě květin, anebo platí, že
více dohromady jdou květiny a ženy?
Žijeme v době, kdy se
pohlaví míchají a nejsou mezi nimi takové ostré hranice – ať už v módě, v parfémech
a podobně. Já sám jsem přesvědčený, že chlapům by se květiny dávat měly. Ale je
třeba volit jaké. Rád používám tmavé, temné barvy, jako například temně červené
růže, které vypadají jako černé. Nebo temně fialové tulipány, různé typy
tropických květů, bodláky, které jsou zajímavé svým tvarem a povrchem, který
spíš připomíná chlupaté zvířátko než květ.
Jednou
se mi stalo, že mi muž dal květiny zabalené v papíru. Přiznám se, že tím u
mě ztratil glanc. Myslím si, že dát ženě zabalenou kytku, se rozchází
s jakousi „květinovou etikou“.
Papír na květinách slouží pouze
jako jejich ochrana při přepravě a květiny se určitě darují bez papíru. Ale
zase je třeba ocenit snahu muže a odpustit mu nevědomost. Troufám si říct, že některé
ženy možná nevědí, jak vyměnit píchlé kolo, a potřebovaly by k tomu například
právě toho pána, který neumí úplně předpisově darovat květiny.
To
máte naprostou pravdu!
Na
co by si třeba muži měli dát pozor, aby nezkazili vytoužený dojem, který chtěli
svým květinovým dárkem udělat?
Asi na to, aby dali najevo,
že květiny darovat chtějí, a nedarují je proto, že se to patří!!!
Jaké
květiny třeba vůbec nemáte rád a ze zásady je nepoužíváte?
Mám rad relativně všechny,
co však nemám rád, je používání květin v sezóně, to je pro mě nuda. Zajímavé
jsou květiny mimo sezónu, když nikde nejsou.
Foto: oficiální zdroj
A
co umělé kytky? Používáte je? Kde se taková varianta nejideálněji uplatní?
Nemám je rád, ale někde to
jinak nejde a musí se použít, a i tehdy kladu důraz na provedení květů – aby
byly krásné, reálné a nerozpoznatelné od živých. Tím spíše, že když se
používají nevšední druhy květin, lidé se mě ptají, zda jsou živé či umělé.
(smích)
Co
si myslíte o umělých květinách ve vázičkách zdobících stoly restaurací? Nejste
proti tomuto rádoby praktickému lapači prachu?
Radši nic, než něco
takového! Každá restaurace by měla mít peníze na nějaký ten živý květ alespoň
jednou do týdne, a pokud je nemá, měla by přehodnotit svoje podnikání.
Co
soudíte o módních trendech? Do jaké míry ovlivňují trh s květinami? Je
třeba možné předvídat, co letos „pofrčí“?
Ano, dá se říct, že i zde
jsou trendy. Například hitem minulé sezóny byla fialová barva.
Děkuji
za rozhovor.
Text a produkce: Michaela Lejsková
Foto: Robert Vano a archiv
Ivana Šablatúry
Foceno v restauraci
V Zátiší www.vzatisi.cz
Ivan Šablatúr www.fashionflowers.cz
Facebook fan stránky
http://www.facebook.com/pages/fashionflowers-SVATEBN%C3%8D-KV%C4%9ATY/112898802065402?sk=info
Publisher: magazín Best of www.ibestof.cz
