„Každý pracovní den primátora je trošku odlišný, takže nelze
v tomto ohledu úplně paušalizovat. Každopádně většinou nepracuji méně než dvanáct
hodin denně.“ Bc. Roman Onderka, MBA
Dle historických
záznamů býval primátor nazýván purkmistrem a staral se především o hospodářské
záležitosti města. Dnešní primátor, v tomto případě brněnský, má svých
úkolů mnohem více. Ze svého úřadu spravuje nejen hospodaření města, ale zaštiťuje
mnoho formálních aktivit a na jeho bedra padá také politická odpovědnost. Jak
se mu po pěti letech v úřadu dnes daří? O jakých pokrocích může pohovořit? A jak
si vůbec stojí statutární město Brno, město v srdci Evropy, v čele
s primátorem Romanem Onderkou?
Pane primátore, do své
funkce jste byl zvolen již podruhé. Myslíte si, že jsou čtyři roky funkčního
období pro práci primátora optimální?
Já bych přirovnal práci primátora k takovému pomyslnému
architektovi městského rozvoje a rozkvětu. A tady je třeba vzít v úvahu,
že všechny rozvojové projekty jsou vždycky během na dlouhou trať: zahrnují fázi
přípravnou, projektovou, je nutné zajistit financování, potřebná povolení od
úřadů a teprve poté následuje fáze realizační. V tomto smyslu není
čtyřleté období pro primátora příliš dlouhou dobou k naplnění strategií,
vizí a plánů – může za sebou jistě nechat „kus“ práce, ne vždy ale časově
zvládne dotáhnout do zdárného konce vše podle svých představ.
Kolikrát může být ten
stejný primátor do své funkce zvolen znovu?
Funkční období primátora je čtyřleté a ptáte-li se, kolikrát
může být jednotlivec do této funkce zvolen, pak neomezeně.
Kdo primátora volí a
jaké podmínky musí kandidát splňovat?
Primátor je volen zpravidla po komunálních volbách na
ustavujícím zasedání zastupitelstva města. Jedinou podmínkou je, aby sám
kandidát byl členem zastupitelstva. Většinou to bývá lídr vítězné politické
strany, nebo strany, která je schopna vytvořit s ostatními politickými
subjekty v zastupitelstvu většinovou, životaschopnou koalici.
Je podmínkou, aby byl
primátor politicky aktivní, nebo může být i politicky neangažovaný?
Kandidát na primátora nemusí být samozřejmě v žádné
politické straně, nemusí být politicky činný, ale solitérní postavení znamená
vždy těžší pozici. Nicméně takový člověk musí být přinejmenším veřejně aktivní,
aby se dostal do povědomí lidí a získal jejich podporu.
Jak velký okruh lidí,
potřebný k vaší činnosti, máte okolo sebe?
V tomto případě je nutné odlišit spolupracovníky na
úrovni politické a organizační. Co se týče každodenního chodu mé kanceláře na
Magistrátu města Brna, pak k mým nejbližším spolupracovníkům patří určitě
nejvyšší vedení magistrátu, tedy tajemník, náměstci primátora a dále můj
sekretariát. Včetně řidičů se jedná řádově o patnáct lidí.
Kolik tak hodin denně
pracujete vzhledem k aktivitám, kterým jste přítomen, úřadu a činnostem ve
městě Brně?
Každý pracovní den primátora je trošku odlišný, takže nelze
v tomto ohledu úplně paušalizovat. Každopádně většinou nepracuji méně než dvanáct
hodin denně. V průběhu pracovního dne a někdy až do večerních hodin
absolvuji různá jednání, schůzky a oficiální reprezentativní program primátora.
Teprve ve večerních či nočních hodinách mám poté čas věnovat se administrativě
a studiu potřebných dokumentů.
O
kterých věcech může primátor rozhodovat ze své pozice sám a která rozhodnutí
jsou vázána na členy městské rady?
Výčet mých práv a
povinností by byl poměrně dlouhý, proto uvedu jen některé. Například svolávám a řídím schůze Rady města Brna a zasedání
Zastupitelstva města Brna, spolu s prvním náměstkem nebo jiným radním
podepisuji obecně závazné vyhlášky města, nařízení města a usnesení
Zastupitelstva města Brna a Rady města Brna, mohu pozastavit výkon usnesení
Rady města Brna, mám-li za to, že je nesprávné – věc pak předložím k rozhodnutí
nejbližšímu zasedání Zastupitelstva města Brna, jmenuji a odvolávám se
souhlasem ředitele Krajského úřadu tajemníka Magistrátu města Brna, řídím
Městskou policii Brno apod.
Jak
je tomu se získáním vaší záštity?
Jednou z mých výsad
jako nejvyššího představitele města je například také poskytování záštity
zvláště důležitým společenským, kulturním, vzdělávacím, sportovním a dalším
všeobecně prospěšným akcím, které výrazně přispívají k šíření dobrého jména
města i ke spokojenosti jeho obyvatel a návštěvníků. Sám ale pečlivě a přísně
posuzuji, kdy, čemu a komu záštitu udělím. Vždy jsou to však akce, jež považuji
za přínosné pro společnost i pro město a jeho obyvatele a jejichž organizátorů
si vážím.
Existuje nějaký projekt, který jste toužil ve své
funkci prosadit, ale byl jste přehlasován a projekt se neuskutečnil?
Za pět let mého fungování v křesle primátora existuje jedna taková záležitost, jednalo se o
zvýšení daně z nemovitosti. Rád bych ale znovu zdůraznil, že být
primátorem města neznamená vnucovat ostatním svou vlastní vůli, ale pracovat
s nimi pokud možno v co největší shodě ve prospěch města a jeho
obyvatel. Jinými slovy – jako Brňák tělem i duší mohu snít o spoustě krásných
projektů, které by našemu městu prospěly, jako člen vedení města však musím být
realista.
O kterých projektech, které se realizovaly vaším
přičiněním, byste se mohl zmínit jako o absolutně klíčových?
Za pět let, kdy jsem primátorem, se toho v Brně – a samozřejmě nejenom
mým přičiněním, neboť vždy jde o kolektivní rozhodnutí – vybudovalo poměrně
dost. Stačí zmínit projekty v poslední době dokončené a dokončované.
Úspěšně se nám podařilo opravit historické centrum města – s pomocí
evropských fondů jsme opravili Husovu ulici, Běhounskou, Moravské náměstí a ve
dvou etapách také Joštovu ulici. Ulice a náměstí Brna ozdobilo několik nových
uměleckých děl, z nichž největší ohlas nepochybně vzbudil časostroj na
náměstí Svobody. Zpřístupnili jsme brněnské podzemí, podpořili výstavbu
bohunického univerzitního kampusu, brněnskou hvězdárnu jsme přestavěli na
nejmodernější přírodovědné exploratorium ve střední Evropě, finišuje
rekonstrukce světoznámé vily Tugendhat. Obzvláště hrdý jsem pak na to, že
Evropská komise přiřkla Brnu dotaci ve výši 5,2 miliardy korun na vybudování
Středoevropského technologického institutu CEITEC, který je prvním finálně
schváleným projektem centra vědecké excelence v České republice. A tak
bych mohl pokračovat ještě dlouho.
O jaké kulturní akce je Brno v posledních letech bohatší?
Kulturní scénu ve městě obohatily nové festivaly jako Mezinárodní festival Janáček
Brno, Divadelní svět Brno či Sochy v ulicích a přilákaly do moravské
metropole stovky nadšených diváků.
Na primátora se lidé obracejí s mnoha žádostmi nejrůznějšího
charakteru. S jakými se setkáváte?
Mám neustále na paměti, že konám velmi prestižní a současně i velmi
zavazující veřejnou službu. Proto se snažím všechny, kdo se na mě obrátí,
vyslechnout, a pokud je to v mých silách a možnostech a samozřejmě
v souladu se zájmy města, také jim vyhovět. Smutné jsou například případy,
kdy mě občané, kteří se ocitli v hmotné nouzi, žádají o práci či o peníze.
Zde mi nezbývá, než je odkázat na příslušný sociální odbor. Výše jsem již
zmiňoval žádosti o záštitu primátora, žádán jsem také o to, abych občany oddal.
Děti si píší o mou fotografii s podpisem, což je milé. Velmi příjemné jsou
dopisy, kde mi Brňané vyjadřují podporu, píší, že mají město rádi, posílají
básně o Brně, fotografie či umělecká díla inspirovaná Brnem.
A jsou i takové, které vám připadají absurdní a
komické?
Najdou se i tací, kteří vymyslí pro Brno nějaký „zlepšovák“ a pošlou mi jej
k posouzení. A zde se dostáváme k oné komické stránce věci. Nedávno
mi jeden brněnský vynálezce zaslal prototyp svého „sběrače na psí exkrementy“.
Poděkoval jsem mu a jeho nabídku jsem postoupil starostům všech
brněnských městských částí, aby ji zvážili a rozhodli se, zda ji využijí.
Dodávám, že Brňané, kteří vědí, že i drobný čin ve prospěch města je víc než
pouhé plané řečnění, mi byli vždy sympatičtí.
Při
jaké příležitosti jste naposledy použil primátorské insignie?
Jako staronový
primátor města Brna jsem primátorský řetěz znovu přijal z rukou tajemníka
Magistrátu města Brna Ing. Pavla Loutockého na ustavujícím zasedání
Zastupitelstva města Brna 11. listopadu 2010, kdy jsem byl do této funkce zvolen
podruhé. Poté jsem primátorský řetěz použil 25. ledna 2011, když jsem třinácti
výjimečným osobnostem, které se svou prací zasloužily o povznesení města Brna,
při slavnostním ceremoniálu na Nové radnici uděloval Ceny města Brna pro rok
2010. Počínaje rokem 1993 se tyto ceny udělují každoročně .
V jakém směru se město Brno nejsilněji rozvíjí v aktuální
době?
Aktuálně se ve městě Brně děje
spousta aktivit do mnoha směrů a proto nelze zmínit pouze jednu. Například již
za pár měsíců se v Brně podaří otevřít severozápadní část Velkého městského
okruhu spolu s Královopolskými/Dobrovského tunely, které významně ulehčí
centru města od automobilů. Velmi významné projekty v Brně jsou ICRC –
Mezinárodní
centrum klinického výzkumu (International Clinical Research Center) a CEITEC – Středoevropský technologický institut (Central
European Institute of Technology). Centrum ICRC, které vyrůstá v areálu
Fakultní nemocnice u sv. Anny, mimo jiné spolupracuje s americkou prestižní
klinikou Mayo Clinic. Stavební práce započaly v říjnu 2007 a vyžádají
si téměř tři miliardy korun. Projekt CEITEC vznikl především proto, aby
vhodnými mechanismy napomohl současnému základnímu a aplikačnímu výzkumu
lokalizovanému v Jihomoravském kraji dosáhnout špičkové úrovně. Přispěje
ke koncentraci vědecko-výzkumných kapacit v České republice
a současně upevní vazbu české vědy na zahraniční instituce
a podniky.
Pohlédneme-li na Brno z hlediska
možností vysokoškolských studií, jež široce nabízí, jakou poslední realizací
v rámci rozvoje v tomto směru se může Brno pochlubit?
Brno je
dnes také významné univerzitní město, které se od října 2010 pyšní moderním
univerzitním kampusem v Bohunicích. Jedná se o rozlehlý komplex moderních
budov určený studentům a pracovníkům lékařských a přírodovědeckých
oborů Masarykovy univerzity pro účely vzdělávání a výzkumu. Město Brno si
je vědomo velkého potenciálu téměř 90 tisíc vysokoškolských studentů, kteří zde
v průběhu školního roku studují a žijí.
Kde obecně vidíte, že jsou v rozvoji stále ještě velké rezervy?
Velkou rezervou pro město Brno
v rozvoji je především neustálé oddalování zásadního projektu Europoint
Brno. Moravská metropole je důležitou dopravní křižovatkou a odsun vlakového
nádraží by výrazně pomohl městu Brnu v dopravní dostupnosti. Ovšem za
rezervami v rozvoji čehokoli stojí zpravidla kromě jiného nedostatek
finančních prostředků.
Jak si aktuálně stojí projekt stavby fotbalového stadionu za Lužánkami?
Projekt je již hotov, pravda chybějí
také peníze, ale v současné chvíli je největším problémem spor, který vede
statutární město Brno se společností Czech City a. s. o dopravní komunikace
v této lokalitě. Oba dva subjekty proti sobě podaly žalobu ohledně
vlastnictví těchto komunikací a do doby soudního rozhodnutí není možné
jakoukoli stavbu či rekonstrukci na pozemcích zahájit. Ale věřte mi, že jsem na
brněnský fotbal nezanevřel ani nezapomněl. Jsem stále přesvědčen o tom, že se
fotbal jednou za Lužánky vrátí a doufám, že rovněž i legendární výsledky.
Vím, že jste velký sportovní fanoušek! Brněnská hokejová Kometa je
velmi úspěšná, ale FC Zbrojovka Brno, fotbalový klub, který měl také vaši velkou podporu,
spadl do druhé ligy. Jaký je váš pohled na tuto statistiku? Kde myslíte, že
jsou příčiny těchto následků?
FC Zbrojovka Brno se
v posledních letech bohužel opravdu potýká s horší formou. Já jsem
fotbalista-nadšenec a mohu se jen domnívat, kde je jádro problému. Nejsem
trenér, abych řekl: vy tři málo běháte, vy dva se dejte psychicky do pořádku a
zbytek na sobě musí pořádně „zamakat“. Může být mnoho důvodů k výsledkům,
jaké tento tým podává, ale rozhodně nechci spekulovat. Přeji si ale, stejně
jako každý Brňan, aby se konečně brněnský fotbal důstojně pozvedl.
Fotbalový a hokejový klub nejsou jedinými výraznými sportovními kluby
v Brně. Bezpochyby se můžete pochlubit i skvělými výkony basketbalistek. Existují
v Brně ještě nějaké další dominantní sportovní aktivity?
Brněnské basketbalistky jsou jedním
z nejlepších týmů, které v Brně máme a jsme na ně náležitě hrdí.
V našem městě je ale spousta vynikajících sportovních celků i sportovních
jednotlivců z mnoha odvětví. Přes baseball, volejbal, plavání, motocyklový
sport, cyklistiku, gymnastiku, atletiku a další. Nerad bych někoho vyzdvihl, či
někoho opomněl oproti ostatním, proto nechme výčet beze jmen jednotlivců i
jednotlivých týmů. Město Brno se snaží podporovat všechny své sportovce,
bohužel městský rozpočet není tak naditý jak bychom si přáli.
Vzpomenete si na některé vzácné hosty, o které jste ve své funkci
v Brně pečoval?
Setkání bylo mnoho a většina byla příjemných.
Vyberu jen ty, které mi nejvíce utkvěly v paměti. V květnu 2007, hned
v prvním roce svého působení v roli primátora druhého největšího
města České republiky, jsem měl tu čest uvítat v Brně prezidenty zemí střední a
jihovýchodní Evropy. Na tomto summitu jsem měl možnost potřást si poprvé – a
bohužel naposledy – rukou s tehdejším polským prezidentem Lechem
Kaczyńským, který loni na jaře zahynul při leteckém neštěstí. Velkou radost
jsem měl také z návštěvy kosmonautů a astronautů z mnoha zemí světa.
Poprvé k nám zavítali na podzim 2009, aby v Brně propagovali
kosmonautiku a oficiálně zahájili přestavbu zdejší hvězdárny. Pak se kosmonauti
do Brna „slétli“ i v roce 2010
a letos jsem k nám osobně pozval astronauta Andrewa Feustela, který dětem předal plyšového Krtka
– postavičku, vyrobenou v Brně, kterou si vzal s sebou do vesmíru při
historicky poslední misi raketoplánu Endeavour. Ovšem nejvíce si vážím setkání
s papežem Benediktem XVI., který zavítal do Brna v září 2009.
Jaký zvláštní zážitek jste si ze zahraničních cest přivezl vy sám?
Hluboký zážitek jsem si přivezl například
z Paříže. V souvislosti s udílením čestného občanství města Brna
pro rok 2009 jsem dostal šanci potkat se se světově proslulým spisovatelem
Milanem Kunderou, se kterým mě pojí od té doby velké přátelství.
Jaká zvláštní opatření patří k zajištění bezpečnosti významných
hostů?
Město Brno při významných akcích,
jakou byla například návštěva papeže Benedikta XVI. v září 2009,
spolupracuje na zajištění bezpečnosti hostů a veřejnosti s Městskou
policií Brno a Policií ČR. Osobnosti pak většinou ještě doprovází jejich
vlastní ochranka.
Kam nejčastěji zvete své hosty na jídlo?
Ne vždy je to v mé režii, ale
pokud si mohu vybrat, volím restaurace s reprezentativním interiérem a
kvalitním menu. To jsou nezbytné atributy, které host mnohdy mezinárodního
významu a zkušeností očekává. Kromě toho rád přidávám něco navíc – například možnost
ochutnat českou kuchyni, což řada zahraničních návštěvníků ocení.
Slyšela jsem, že dárky, které dostávají státní představitelé, zůstávají
majetkem státu. Jak je tomu u primátora?
Záleží na povaze dárku – knihy si
se zájmem prohlédnu nebo pročtu a mám je k dispozici v knihovně ve
své kanceláři. Psací potřeby také využívám. Pokud se nejedná o dary osobního
charakteru, slouží k výzdobě Nové radnice – ve vitrínách si mohou
návštěvníci prohlédnout ozdobné talíře, plakety, poháry či pamětní mince, které
městu Brnu věnovala jeho partnerská města.
Jaké dárky volíte nejraději vy sám?
Záleží samozřejmě na příležitosti a
konkrétním člověku. Pro své hosty nejraději vybírám knihy a umělecká (především
sochařská) díla, oboje považuji za trvalou hodnotu. V soukromí mnohdy
volím láhev dobrého vína, které pak často s obdarovaným i vypijeme, ale
jako primátor rád daruji něco, co přetrvá. Možná si obdarovaný po čase už
nevzpomene, kdo mu ono dílo věnoval, ale hlavní je, že jej i po delší době
tento dar ponouká k přemýšlení nebo jej jednoduše těší.
Jaké zahraniční cesty ve své profesi musíte absolvovat?
Přijímám kupříkladu pozvání
primátorů měst ze sousedních zemí či z partnerských měst. Při jednáních
s protějšky třeba z Vídně či Bratislavy probíráme možnosti další
spolupráce měst, rozvoj středoevropského regionu CENTROPE, zkušenosti
s velkými dopravními projekty a podobně. Jezdím do ciziny také
představovat turistické a kulturní atrakce města Brna na veletrhy a tiskové
konference o cestovním ruchu. A každoročně se účastním světového veletrhu
nemovitostí a investičních příležitostí MIPIM, který je pro Brno
v mezinárodním kontextu opravdu zásadní. Na tomto veletrhu je možné představit
město Brno jak globálním investorům a developerům, tak i zástupcům jiných měst
jako moderní město, středoevropské centrum vědy, vzdělávání a inovací, které
nabízí obyvatelům i podnikatelům mnoho příležitostí.
Máte v zahraničí také nějaké netradiční povinnosti spojené
s vaší funkcí primátora?
Zatímco na veletrhu MIPIM jde o
budoucnost města, v Bruselu, kam jezdím od roku 2009 na jednu speciální
akci, jde o budoucnost konkrétních lidí. Tou speciální akcí je vítání občánků
narozených v zahraničí. Tyto děti jsou zapsány ve zvláštní matrice vedené
městem Brnem, proto se příležitost popřát jim vše dobré do dalšího života
naskytla mně. A já ji každým rokem s radostí využívám.
Setkáváte se někdy s vašimi předchůdci? Jak hodnotíte či
srovnáváte jejich práci?
Vždy se snažím dívat spíše dopředu.
Se svými předchůdci, tedy exprimátory, se ale setkávám poměrně často, a to jak
u příležitosti společenských akcí, tak i v rámci pracovních povinností.
Řada z nich totiž i nadále působí ve veřejných funkcích.
Mohou se s vámi lidé sejít osobně? Máte pro setkávání s veřejností
vyhrazený čas?
Setkávání s občany jsou při
této funkci samozřejmostí. Vždyť zpětná vazba je důležitá pro další kroky a
směrování města. Scházím se s občany u příležitosti různých událostí či akcí,
výjimečné nejsou ani schůzky individuální. Speciálně vyhrazený čas pro tyto
schůzky nemám a je pravda, že můj pracovní diář je zpravidla na týdny dopředu
již obsazen, ale vždy je možné priority změnit dle potřeby.
Kde v Brně to máte nejvíce rád a proč právě tam?
Záleží vždy na události či okamžiku.
Ve volném čase mám rád procházky historickým centrem města a možnost posedět na
letní terase, s pejskem zase rád vyrážím třeba do Tyršova sadu nebo do
Lužánek. Svou jedinečnou atmosférou mě vždy láká jak překrásné Mahenovo
divadlo, tak Janáčkova opera či Městské divadlo Brno. A pokud mi čas jen trochu
dovolí, snažím se být u každého domácího utkání hokejové Komety. Lákadlem jsou
ale i další sportovní události. Brno, jako své rodné město, mám rád ve všech
jeho podobách a možnostech života.
Jakou radu byste dal svému následovníkovi, až na něj přijde řada?
Tak tuhle odpověď si nechám jen pro
svého následovníka. Až přijde ten správný čas.
Děkuji za rozhovor.
Text: Michaela Lejsková
Foto: Zbyněk Maděryč www.maderyc.cz
Publisher: magazín Best of www.ibestof.cz