„Jazz musí člověk cítit. Chtěla bych mladým lidem ukázat, jak skvělá to
je muzika.“ Monika Bagárová
K hudbě byla Monika Bagárová vedená rodinou a přáteli již odmalička. A hudba
se jí stala osudnou. Díky ní se dostala do soutěže Česko Slovenská SuperStar,
kde na sebe upozornila nejen svým výrazným pěveckým talentem, ale i schopností
získat si publikum. Za pomoci rodiny a šikovného týmu se tak po skončení
soutěže mohla začít živit tím, co ji od dětství baví a co skutečně umí –
muzikou. Monika miluje jazz a i její písničky jsou mixem jazzu a různých dalších
stylů. Jejím velkým snem je dostat jazz mezi mladé lidi. A já věřím, že bude-li
stále tak milá, usilovná a zapálená, má velkou šanci si svůj sen splnit. Moniku líčil Pavel Bauer z firmy Estée Lauder a fotil Robert Vano v hotelu Radisson Blu Alcron v Praze.
Pocházíte z Brna, uvažujete o Brně také jako o místě, kde byste
chtěla prožít zbytek života?
Brno mám ráda, je to můj domov. Mám
zde celou rodinu a rodiče se o mě bojí, navíc chtějí, abych dostudovala. A
školu mám také v Brně, studuji na Mendlově náměstí střední pedagogickou.
Ale do Prahy jezdím tak dvakrát až třikrát do týdne. Kvůli Benovi a práci. Ale
prožít zde zbytek života by mi vůbec nevadilo.
Proč zrovna pedagogickou školu? Chtěla byste v budoucnu učit?
Mým snem je mít v budoucnu
mateřskou školku. Tak abych na to měla odpovídající vzdělání. Ale také bych si
ráda založila jazzovou kavárničku.
Je vaše rodina spíše tradičně laděná? Ptám se proto, zda by
akceptovali, kdyby přišla nabídka, kvůli které byste se odstěhovala třeba do
zahraničí a trhla se od rodiny?
No tak to by musela být opravdu zajímavá
nabídka. Jsem rodinný typ a nedělá mi dobře být delší čas odloučená od našich.
Každopádně, kdyby se něco takového stalo, tak s sebou vezmu celou svoji
rodinu.
Nakolik jste stavěná na životní změny?
Změny mi nevadí,
ale většinou takové ty drobné, jako je změna šatníku, jiný styl líčení. Ale na takové
ty zásadní životní změny, jako je stěhování někam úplně jinam, a tak podobně,
na to moc stavěná nejsem. Je zvláštní, že když jsem byla mladší, tak jsem
toužila být co nejdál od rodičů, a teď naopak vyhledávám jejich blízkost.
V čem je pro vás vaše rodina nejsilnějším článkem?
Jako jediní na světě mi řeknou ve
všem pravdu. Můžu se jim se vším svěřit. Navíc taťka je muzikant, hraje
v mojí kapele, takže jsme si blízcí i v tom, co dělám. V muzice.
Jaký má na váš život vliv v tom pozitivním i negativním smyslu
slova fakt, že patříte k národnostní menšině?
Kdo po mně kamenem, já po něm
chlebem. To mě učili moji rodiče. Takže když byl na mě někdo zlý, což se mi
občas stalo, tak jsem se na něj usmála. Takový člověk, který mě bezdůvodně
urazí, mi nemůže ublížit. Má sám mindrák a je to blbeček.
Váš otec, muzikant, záhy rozpoznal vaše nadání a prý už ve vašich třech
letech jste koncertovala s jazzovým triem? Takový malý Michael Jackson
v sukních. Nebylo to pro vás vysilující, koncertovat v tak nízkém
věku?
První takový větší koncert byl až v mých
devíti letech. Hrála jsem tehdy s výbornými muzikanty Jiřím Levíčkem a
Vincentem Kummerem, který byl jeden čas i basistou u Karla Gotta. A taťka
v tomto uskupení hrál na bicí. Byl to takový pěkný jazzík. A protože mě to
opravdu moc bavilo, tak jsem vůbec neměla pocit, že by to pro mě bylo
vysilující. Naopak mě to nabíjelo.
Kdo jsou, kromě vašeho otce, ostatní členové kapely?
Mimo tatínka tam jsou různí
muzikanti z Brna a také lidi ze skupiny Gulo Čar.
Již dávno před SuperStar jste se objevovala na různých akcích (Jazz
fest Brno) a v televizních pořadech (Noc s Andělem), takže účast v
SuperStar pro vás už nemusela být tolik stresující jako pro vaše kolegy, nebo se
pletu?
Ty zkušenosti s taťkou zase nebyly
až tak velké, takže SuperStar pro mě byla stejně stresující, jako pro ostatní
účinkující. Trému jsem ztratila až po účinkování v této soutěži.
A jak se dnes na vaše účinkování v této soutěži díváte?
Právě na SuperStar jsem začala
pociťovat stesk po rodičích, sestřičce Natálce. Ráno jsme museli brzy vstávat,
učili jsme se písničky, často dlouho do noci. Všichni jsme byli na různých
vitamínech, zhubla jsem kvůli tomu maratónu několik kilo. Na druhou stranu se
tam o nás starali báječní Riško a Janek, potkala jsem tam skvělé lidi, jako jsou
Denis Lacho a Dominika Stará, a našla si tam lásku, Bena. Také jsme hodně
blbli, natočili jsme třeba klip Hani fotr, parodii na Harryho Pottera.
Setkáváte se s lidmi ze SuperStar?
Ano, jsem v kontaktu s Denisem
Lachem, je to můj skvělý kamarád.
Jak se vám zpívá, když se máte sladit s někým, na koho nejste
zvyklá?
Jediný duet, který jsem zatím
nazpívala, byl s Robem Opatovským, no a zrovna teď jsme nahráli duet
s Benem. A zpívalo se nám krásně.
(úsměv)
O čem je váš duet s Benem?
Duet je o lásce, chtěli jsme udělat
něco jiného, většina písniček je o bolestné lásce a tenhle duet je pravým
opakem.
Znáte se s Benovo rodinou, má na ni silnou vazbu, stejně jako vy…
Ano známe se, musím říct, že máme
krásné rodinné vztahy. A udržujeme společně pravidelné kontakty. (úsměv)
Jak se vám daří shodnout se v kapele na názoru na nový repertoár?
Dělám si většinu věcí sama.
Podklady i repertoár. A pomáhá mi i taťka. Momentálně chystám druhou desku.
Muziku už mám danou a vytvářím si k tomu melodii a texty. Chci, aby moje
písničky byly poslouchatelné jak pro muzikanty, tak i pro normální lidi.
Vybrala jste si náročnou hudbu, kterou kombinujete s lehkým
popíkem. Je to způsob, jak současně seznámit fanoušky s jazzovou hudbou a
pomoci jim zamilovat si ji?
Určitě. Jazz je můj život a mým
snem a velkým přáním je vydat čistě jazzovou desku. Ale i moje první a druhá
deska nesou zřetelné stopy jazzu a jsem za to moc ráda. Chci lidem jazz více
přiblížit. Miluji Ledisi, je to americká černošská jazzová a R&B zpěvačka,
naprosto skvělá.
Jak si dle vašeho názoru stojí jazzová hudba u nás?
Jazz u nás poslouchají spíše starší
ročníky. Ale já znám spoustu mladých lidí, kteří jazz poslouchají a milují tak
jako já. Jazz musí člověk cítit. Chtěla bych mladým lidem ukázat, jak skvělá to
je muzika.
Měla jste možnost porovnat se zahraničními jazzovými hudebníky. Jaké
byly vaše zkušenosti?
Naši přátelé pořádali Jazzfest
Brno, kam se sjíždí plno výborných muzikantů i ze zahraničí. Samozřejmě, že
jsem nemohla chybět, takže jsem měla možnost vidět na vlastní oči třeba
amerického pianistu a skladatele George Duka. Famózní. Mrzí mě, že jsme byli
s Benem ve Francii zrovna v době, kdy se zde setkaly jazzové špičky
z celého světa a my to nestihli. To si doteď vyčítám.
Kde vnímáte v produkci písní největší kámen úrazu?
Sehnat dobrý text k hudbě a
také kvalitní lidi na spolupráci.
Víme, že spolupracujete s agenturou Slavica, kterou řídí Lumír
Mati. Proč jste si vybrala právě je?
Já jsem po SuperStar neměla žádného
manažera. Dělal to za mě taťka, ale v této branži je potřeba mít za sebou
někoho, kdo se v tom pohybuje a rozumí tomu. A tím je Lumír Mati. Skvěle
se s ním spolupracuje a je se mnou vlastně od samého začátku, tedy dva
roky. Lumír je srdečný, kamarádský a umí zajistit, co je třeba.
Všimla jsem si, že se začínáte stále častěji objevovat v hledáčku
módní policie. A slova chvály na vás módní kritici pějí ze všech stran. Jste velmi okouzlující mladá dáma, dá se
říct, že jste si našla svůj styl, svoji image?
S mojí image mi pomáhá Lukáš
Macháček, který je zároveň mým stylistou. Navrhuje mi šaty na slavnostnější
příležitosti a vybírá mi oblečení na vystoupení a rozhovory. Mám ráda lady
styl, ale občas mi nevadí troška extravagance.
Myslíte si, že by zpěvačka měla dělat změny image, aby tak na sebe
stále poutala pozornost?
Já jsem v tomto směru
konzervativní. Myslím si, že by měla občas překvapit nějakou změnou, třeba
jiným stylem líčení. Ale samozřejmě je to čistě osobní věc, a pokud někoho baví
každý den šokovat a stále vymýšlet, jak se odlišit, tak ať si to tak dělá. Jako
třeba Lady Gaga. Ale mně se tohle nelíbí. Přijde mi, že lidé jsou pak vůči těmto
celebritám otrlí a už je u nich nic nepřekvapí. Mně imponují lidé jako Beyoncé,
nebo Dara Rolins.
Jaký je váš recept na to, jak si udržet zdravý zájem a pozornost médií?
Vím, že v dnešní době je
důležité být v bulváru, ale já si pořád myslím, že můžu zaujmout i něčím
jiným. Třeba právě dobrou muzikou, pěknou písničkou, dobře natočeným klipem,
nebo tím, že jsem slušná a snažím se žít poctivě. Zklamalo mě, když si nedávno
jeden bulvární deník zcela vymyslel určitou informaci. Stále jsem nemohla
pochopit, jak si to někdo může všechno vymyslet. Kdyby nějakou informaci třeba
pouze přibarvili, ale vymyslet si úplně všechno??
Co na to říká Ben?
Ben je nad to povznesený. Sám také
zažil podobné věci, ale jako chlap to bere víc v klidu a myslí si o těch
lidech své. A ze mě si dělá legraci, že si všechno moc beru. Ale mě to opravdu
mrzí, když vidím, že nám chce někdo škodit.
Vyhlížíte jako velmi křehká dívka. Dokáže si i dupnout, být přísná?
Dokážu, nikdy bych nedělala nic, co
tak necítím. Nedávno mě například navlékali do ultra krátkých minišatiček. To
se mi vůbec nelíbilo. Nevím, proč bych se měla takhle vystavovat. Není to můj
styl. Takže štáb nakonec rezignoval. Mám svůj vlastní vkus, jak v hudbě,
tak v oblékání, a nebudu se stylizovat do ničeho, co mi není vlastní!
Děkuji za rozhovor
Text: Dita Brančíková
Foto: Robert Vano www.robertvano.cz
Vlasy: Veronika Soukupová – Honza Hlaváček and frends www.honzahlavacek.cz
Make up: Pavel Bauer – Estée Lauder
www.esteelauder.cz
Foceno v hotelu Radission Blu
Alcron Praque www.alcron.cz
Produkce: Michaela Lejsková
Publisher: magazín Best of www.ibestof.cz
