Maison-Laffitte je překrásné místo na předměstí Paříže,
které se liší od ostatních třeba tím, že kůň zde má v dopravě přednost doslova
před vším, co se mu mihne před kopyty. Pozvání na příjemnou večeři u lahve
dobrého burgundského jsem přijala od profesionálního obchodníka a trenéra závodních
koní Oliviera Lipskinda, jehož smysl pro dobrý obchod a cit pro výjimečné
závodní koně jsou si blízké.
Je nějaký rozdíl mezi závodními a sportovními koni?
Mezi
sportovními a závodními koni žádný rozdíl není. Kategorie koní podle použití by
byly tématem na samostatný článek: koně sportovní (závodní), koně pro zábavu,
koně chovné, koně pracovní atd.
Jaké jsou přednosti sportovních koní?
Přednostmi
sportovních koní jsou jejich výsledky v soutěžích a jejich úsilí být
nejlepší v disciplíně, pro kterou jsou trénováni. Já osobně se ve výcviku
koní specializuji na drezuru, parkurové skákání a všestrannost. Existuje i
skoková drezura jako nedílná součást skokového tréninku, ale drezura jako
taková je i samostatnou disciplínou. V rámci disciplíny všestrannost
(military) chodí koně jak drezuru, tak parkur a ještě skokovou dráhu složenou
z pevných přírodních skoků cca 6 km dlouhou.
Foto: oficiální zdroj
Co se v soutěži v parkurovém skákání od sportovního
koně očekává?
Od
koně pro parkurové skákání se očekává stylově čistý skok bez shozených bariér.
Jaké jsou rasy koní v Evropě a konkrétně ve Francii?
V Evropě
existuje několik kategorií koní, které jsou zaznamenány v plemenných
knihách. Jedná se o knihy, ve kterých je zaznamenán původ téměř všech koní od
dob bitevních nájezdů. (Ne u všech plemen, většina evropských se ztratila ve
válce – pozn. redakce) Během válek sloužili koně k přepravě a tudíž i
k bojům. Postupem času se ale i ve Francii koně stali součástí sportu,
jako tomu bylo již dříve v Anglii. Z Anglie pocházejí třeba i koňské
závody, jejichž původní název byl „Od zvonu ke zvonu“. Těmito závody si farmáři
vyplňovali volná nedělní odpoledne. Princip závodu spočíval v tom, kdo jako
první a v co nejrychlejším čase dorazí ke vchodu do kostela. Podmínkou
bylo zdolání veškerých překážek – potoků, břehů, polí, různých zdí a všeho, co koním
přišlo do cesty.
Od koho lze sportovní koně koupit? A jaká při jejich
nákupu existují rizika?
Obecně
můžeme koně koupit od kohokoli – od chovatele, od vlastníka i od obchodníka
s koňmi. Je ovšem nezbytné, mít na koně tzv. „dobré oko“. Cena kupovaného
koně se odvíjí především od jeho dosažených výsledků. Pakliže kůň žádné nemá,
tak od jeho původu, tj. od výsledků jeho rodičů, od jeho exteriéru, charakteru,
pohybového nadání a samozřejmě také od zdravotního stavu, který musí být
podložen veterinární zprávou. Ve Francii existuje tzv. Napoleonův zákon, který
se jmenuje „rédhibitoire“, ve kterém je zapsáno přibližně deset nemocí koní, jako
jsou dýchací problémy, kulhání, onemocnění očí a další, které hrají velkou roli
v jejich ceně. Podle tohoto zákona má kupec právo vrátit koně (dle druhu
nemoci) v určité lhůtě, která je stanovena zákonem. Pokud ovšem koně nekoupil
s vědomím, že kůň má nějaké vady – zdravotní, exteriérové, charakterové
atd.
Jaká jsou vlastně kritéria pro stanovení ceny koně?
Jednou
z nejdůležitějších předností koně je jeho věk a lehkost. Je nutné umět
předvídat schopnosti a dovednosti koně, postoj, morfologii. Zpočátku to ovšem jsou
pouze domněnky, které se potvrdí až během času. Koně začínají skákat přes
překážky ve věku čtyř let a přibližně od sedmi let se jejich schopností
potvrdí. Cena koně, který skáče překážky o výšce 1–1,10 metru, se pohybuje
kolem 10 000 eur, a takového, který skáče překážky o výšce mezi 1,10– 1,30
metru kolem 30 až 50 000 eur.
Jaká je ve Francii
tradice prodeje sportovních koní v aukcích?
Tento
druh prodeje je nový, existuje pouze patnáct let. Ve Francii se v aukci
prodávají pouze mladí koně, jejichž věk se pohybuje mezi šesti měsíci a třemi
lety, už z důvodu jednoduchosti jejich prezentace. Prodej v aukci probíhá
velice rychle a na rozmýšlení se tam není téměř žádný čas, což bohužel zvyšuje
možnost ztráty šance na to, udělat dobrý obchod.
Dotýká se v současné době této branže ekonomická
krize?
Řekl
bych, že trh s koňmi je velice specifická oblast, které se ekonomická
krize netýká přímo, tedy nepočítáme-li koně průměrné ceny. Pro
představu, cena ustájení
jednoho komerčního koně se pohybuje kolem 450 eur za měsíc.
Co k této zajímavé profesi přivedlo právě vás?
Můj
otec vlastnil dostihové koně a já jsem na nich docela brzy začal jezdit. Koně
jsem odjakživa obdivoval a měl moc rád. Obchodníkem s koňmi jsem se stal rovněž
poměrně brzy a to z důvodu, že jsem chtěl vlastnit závodní koně stejně
jako můj otec, ale k péči o ně jsem neměl dostatek finančních prostředků. Je
to práce, kde člověk musí hodně snít. Já osobně na této práci miluji objevování
nových talentů. Každý kůň je něčím výjimečný, s každým koněm se současně
prodává naděje na něco nového, co tu ještě nebylo.
Děkuji za rozhovor.
Oloivier Lipskind, Maison-Laffitte, Francie
Text:
Jana Lejsková
Foto:
archiv Jany Lejskové
Vytvořeno ve spolupráci s
Michalem Drábkem www.happy-horse.cz
Publisher:
magazín Best of www.ibestof.cz
