„Slova hýbají, příklady táhnou,
říkali již staří Římané, a je to pravda.“ RNDr. Petr Duchoň
Není to náhoda, že vám v rubrice Business představujeme bývalého
poslance Evropského parlamentu RNDr. Petra Duchoně. Právě prostředí podnikání
je dráhou, kterou se rozhodl vydat. Jaké jsou vize tohoto reprezentativního
politika, vášnivého sportovce a dnes už také milujícího dědečka? Co ze svých
zkušeností a znalostí by si přál předat naší společnosti? Pojďte s námi
posedět u otázek a odpovědí, jež vám dají nahlédnout do nitra muže, pro kterého
jsou činy více než slova a rodina je základním pilířem.
Pět let jste působil v Bruselu jako europoslanec, letos
v červenci vám mandát europoslance vypršel. Jaké jsou vaše plány?
Zůstanete dál v politice?
Po pěti letech cestování, zejména
do Bruselu a Štrasburku, jsem se vrátil do Brna. Nyní se rozhoduji, čemu se
budu věnovat nadále. V politice jsem strávil více než patnáct let. Je
jasné, že ke svému původnímu povolání – fyzice, se po tak dlouhé době vrátit
nemohu. Proto jsem se stal živnostníkem v oboru poradenství. Zvažuji i další
možnosti, z nichž některé by znamenaly další politické angažmá.
V jaké oblasti jste se rozhodl podnikat?
Snažím se nabízet své služby
v oborech, které souvisejí s mou praxí v EP, tj. doprava,
energetika, euroatlantické vztahy a také komunikace.
Na co kladete v podnikání důraz?
Podnikání lze ve sportovní
terminologii přirovnat k víceboji. Není vám nic platné, jste-li dobří
v jedné disciplíně a přitom zanedbáváte ty ostatní. Proto kladu
v podnikání důraz na celkovou solidnost.
Které tři věci byste ve vašem podnikání označil za klíčové?
Za podstatné považuji dodržení jednou
daného slova. Tato zásada vede člověka k tomu, aby se slovy zacházel
s náležitou opatrností. Je totiž velmi snadné vyslovit závazek. Daleko
těžší je jeho splnění. Dalším důležitým faktorem v podnikání je systematické
budování dobrého jména. Ukazuje se, že dobré jméno bývá nezanedbatelnou částí
majetku firmy. Proto se z dlouhodobého hlediska vyplácí jej chránit a také
do něj investovat. Za třetí klíčovou věc bych označil zásadu malý zisk a velký
obrat. Maximalizovat zisk za každou cenu nepovažuji za rozumné.
Jak vnímáte současné období recese?
Je to těžká doba. Říkám to nerad,
ale obávám se, že bude ještě hůř. Recese dolehne plnou silou teprve příští rok.
Neznamená to však, že bychom měli ztrácet hlavu. Pesimismus je tím nejhorším
receptem na současné problémy. V Bostonu jsem se před lety podivoval tomu,
když městská rada nechala polepit reklamní plochy sloganem: „Optimismus je
tvoje zbraň!“ Dnes uznávám, že v tom sloganu je velký kus pravdy.
Jaká je vlastně v Jihomoravském kraji podpora malého a středního
podnikání?
Sousloví – podpora podnikání ze
strany veřejné správy – je vždy trochu podezřelé. Za prvé, jedná-li se o
finanční podporu, je třeba mít na paměti, že veřejná správa disponuje penězi,
které byly nejprve z podnikatelské sféry staženy ve formě daní a poplatků.
Vzápětí je část těchto peněz veřejnou správou spotřebována na vlastní provoz.
Teprve to, co zbude, může být veřejnou správou vydáno na podporu podnikání. Největším
úskalím veřejné správy je určit, co podporovat a co ne. Často to dopadá tak, že
jsou veřejné prostředky vynaloženy naprosto neefektivně. O tom svědčí celá řada
zpráv ať už Evropského účetního dvora, nebo Nejvyššího kontrolního úřadu České
republiky. Pokud je mi známo, Jihomoravský
kraj si v oblasti podpory malého a středního podnikání vede, ve srovnání
s jinými kraji, velmi dobře.
Víte o nějakých akcích, nejen projektech, kde se podnikatel může
dozvědět o podpoře a možnostech malého a středního podnikání v Jihomoravském
kraji?
V tomto směru doporučuji jako
odrazový můstek portál Jihomoravského kraje: www.kr-jihomoravsky.cz.
Mohou se studenti brněnských fakult těšit na vaše přenášky?
Rád bych učil na vysoké škole.
V tomto semestru jsem měl dvě přednášky. Není vyloučeno, že v příštím
semestru budu přednášet pravidelně.
V České republice existuje Vládní výbor pro slaďování rodinného a
profesního života. Jak se toto daří realizovat v praxi vám?
Já sám za sebe mám pocit, že se mi daří
skloubit profesní i rodinný život velmi dobře. Nejsem si však jist, zda by to
má paní hodnotila stejně.
Jakou roli ve vašem podnikání zastává vaše žena? Je pro vás zároveň
i jakýmsi konzultantem? A dáte na její názor?
Ano, moje paní se mnou konzultuje
všechny kroky, dokonce ještě dříve, než mě napadnou. Částečně je to dáno tím,
že je středoškolská profesorka, a proto je zvyklá uplatňovat svoji autoritu
v každé situaci.
Jak myslíte, že si stojí ženy v podnikání ve srovnání s muži?
Jsem přesvědčen o tom, že u nás si ženy
v podnikání stojí – ve srovnání se světem – velmi dobře a bude se to ještě
zlepšovat. Usuzuji tak z toho, že mezi studenty vysokých škol stále narůstá
procento žen a již dnes je významně vyšší, než procento mužů. Moderní
společnost usnadňuje plnění rodičovských povinností, a tak mám dojem, že se
budeme se ženami v řídících funkcích setkávat stále častěji.
Co vy a image? Na čem si zakládáte?
Nemám žádný vzor. Otázkou, jakou
chci mít image, jsem se nikdy nezabýval. Jestli image mám, pak jen čistě
náhodou, protože mi ji někdo přišpendlil. Několikrát jsem totiž zaslechl, že
k mé image patří chodit s taškou. Jenomže já s ní chodím,
protože ji potřebuji. Mám v ní věci, které se mi nevejdou do kapes.
Rozhodně ji nenosím kvůli image. Na image nemám ani v tašce místo. A na
čem si zakládám? Mám rád čisto, zejména v autě. A zakládám si na svých
lyžích. To je asi tak všechno, na čem si zakládám.
Obecně by muži na tak vysokých pozicích, které jste zastával, měli být
současně příkladem a inspirací společnosti. Na jakém příkladu společnosti si
zakládáte sám u sebe a co se snažíte veřejnosti jaksi vštěpit, vlít do žil?
Slova hýbají, příklady táhnou,
říkali již staří Římané, a je to pravda. Jestli jsem svými slovy něčím pohnul,
anebo svým příkladem někoho nebo něco popotáhnul, musí posoudit jiní. Ambici
vštípit něco společnosti jsem však nikdy neměl. Vštěpovat něco společnosti by
mi připadalo poněkud neskromné, a to již vůbec nehovořím o vlévání do žil.
Obleky si vybíráte sám, nebo je v tomto směru vaším rádcem manželka?
Obleky mi vybírá manželka. Neradí mi,
hned rozhoduje, protože sama nejlépe ví, co se mi líbí a z čeho budu mít,
až to časem pochopím, největší radost.
Je o vás známo, že jste nadšený sportovec. Zúčastníte se výhledově, ať
již aktivně či pasivně, nějaké sportovní události?
Nejbližší sportovní událost, které
se zúčastním jako hráč, (basketbalový zápas studentů proti absolventům gymnázia
Vídeňská) se bude konat 17. prosince v 10.00 hodin v hale Moravské Slavie.
Mimochodem, zmíněnou halu jsem pomáhal brigádnicky stavět.
Povíte nám, jak si užíváte svoji roli dědečka?
Být dědečkem mě baví. Máme
dvouletou Aničku. Je neuvěřitelně chytrá. Nedávno jsem jí ukazoval a také
komentoval obrázkovou knížku s fotografiemi z pralesa. Tvrdil jsem
jí, že na jedné z fotografií je prasátko. Malá Anička – poučena vyprávěním
svých rodičů – se s mým výkladem nespokojila. Nechtěla mi však dát najevo,
že se mýlím, a tak mě jen jemně opravila. „To je asi kapybara, dědo,“ řekla.
Měla pravdu. Nebylo to prasátko, ale skutečně kapybara. Fakt, že dvouleté dítě
použije správně slovo asi a kapybara mě fascinuje. To jsem já ve
dvou letech rozhodně nedokázal. Vidím to jako další důkaz toho, že 21. století
bude patřit ženám.
Děkuji za rozhovor.
Text a produkce: Michaela Lejsková
Foto: Petr Šebl
Oblečení: CEREMONI Brno
Doplňky: Bisaku Brno
Poděkování: rektorát VUT Brno
Publisher: Profashion 11/2009
RNDr. Petr Duchoň, narozen 6. září 1956 v Brně.
Podnikatel, český politik a bývalý poslanec Evropského parlamentu (za
ODS). Vystudoval fyziku na Masarykově univerzitě v Brně. Absolvoval
postgraduální studium vakuové techniky na ČVUT v Praze a studijní pobyt na
Ruprecht-Karls-Universität v německém Heidelbergu. V letech 1981–1990
pracoval jako výzkumný pracovník v Tesle Brno. V první polovině 90. let působil
jako vědecký pracovník v Ústavu přístrojové techniky. Politickou kariéru začal
roku 1992 jako místostarosta městské části Brno-Bystrc. V letech 1998–2004
zastával post primátora města Brna. V roce 2004 byl za ODS zvolen do Evropského
parlamentu. Je ženatý, má syna Petra a dceru Janu.
Focení proběhlo ve zrenovované a zmodernizované budově rektorátu VUT.
Budova byla nově otevřena 8. listopadu 1999 při příležitosti 100. výročí
založení této školy (1899). Citlivá a rozsáhlá rekonstrukce budovy a
nejbližšího okolí nenarušila její historickou a uměleckou hodnotu. Průčelí
stavby je zařazeno do evidence státního seznamu kulturních památek, neboť
fasáda představuje jednu z nejvýznamnějších brněnských novobarokních
architektur. Autorem schodiště, na kterém focení probíhalo, je vynikající česká
architektka Eva Jiřičná.
