„Praotcem komor je
zřejmě Napoleon, který zřídil různé pořádky ve Francii, ty přinesl také do
Německa a dál.“ Ing. Petr Bajer, CSc.
Přinášíme Vám rozhovor s ředitelem Regionální hospodářské komory Brno, která je samostatným právním
subjektem v rámci sítě Hospodářské komory České republiky. Je zapsána v
obchodním rejstříku. Byla zřízena na základě Zákona 301/1992 Sb. o Hospodářské
a Agrární komoře. Slouží k podpoře podnikatelských aktivit, k prosazování a ochraně
zájmů členských firem. Pan ředitel nám
z historie komory prozradil, že obchodní a živnostenská komora v Brně
byla založena na základě zákona č.122 již v roce 1850. Činnost původní
komory v Brně byla ukončena k 1.1.1949. 9.10.1990 byla v Brně
obnovena komorová činnost otevřením Regionální kanceláře Československé
obchodní a průmyslové komory v Brně. Dne 29.1.1993 se konala ustavující
Valná hromada samostatné Obchodní a hospodářské komory v Brně, která
dosáhla největšího počtu členů, a to v roce 2008 – 703 členů.
Jak hospodářská
komora zaštiťuje zájmy svých členů?
Každá komora má dvě
základní činnosti. Je to lobbyistická část – ochrana zájmů a servisní část, což
je napomáhání k tomu, aby k obchodním případům došlo. Když odbornou
část rozdělíme klasicky tak jako všichni v Evropě, vzdělávání, zahraniční
vztahy a poradenství, všechno směřuje k tomu, aby se nakonec někde setkali
zástupci firem, důvěřovali si, potkali se v době, kdy jsou připravení, a
udělali spolu obchod. Podnikání je obchodní
případ, pro vytvoření důvěry je důležité, aby se lidé potkávali v různých
situacích a v různých uskupeních.
V rámci
členství se mohou lidé rozvíjet a setkávat přesně kde?
Aktuálně realizujeme
42. podnikatelské setkání a to bude mít tři bloky. Jeden blok je sportovní, členové
si zde mohou zahrát tenis, domluvit si týmy atd. Druhý blok bude workshopový.
To znamená, že půjde o spolupráci vysokých škol a firem. Ne na bázi
inovace pro inovaci, ale inovace produktů, které už trh mají. Ta třetí část
bude kontaktní. Členové se mohou setkávat při různých aktivitách. V rámci
tohoto programu se prostřídá velké množství lidí. Tito lidé dostanou den nebo
dva předtím seznam osob, které se závazně budou účastnit. Účastníci se připraví
a dokonce i přichází se seznamem, s kým si přejí se setkat, případně se
spolu domlouvají samostatně. Takže je to
o prostředí, kde se velmi efektivně protíná odborná a neformální část.
Takový golf nebo tenis je vlastně pozadí, jakýsi nástroj pro další spolupráce.
Můžete nám uvést
nějakou konkrétní zkušenost z praxe?
Říká se, že obchod je
záležitost „tváří“. Jde o důvěru lidí, a tu si člověk získá jedině tím, že
toho druhého nevidí jenom za stolem. Já například jsem se dostal ke golfu tím
způsobem, že mi jeden z členů řekl: „Heleď, my za Tebou nebudeme chodit
jen do kanceláře. Udělej si čas a zajisti si zelenou kartu na golf. I tam platí
určitá pravidla, jsou jiná než v běžném životě a lidé je dodržují. Golf je
hrou gentlemanů a není možné, aby vám někam spadl míček a vy jste si ho
pokopnuli do lepší pozice. Tímto způsobem se lidé také poznávají a vy pak
vidíte, co od toho člověka můžete čekat. Opravdu i takovéto dodržování pravidel
vypovídá o člověku, se kterým jednáte.
S tím souvisí
nejen společenská prestiž, ale také tzv. obchodní jméno. Jaké jsou tedy
podmínky pro přijetí do RHK Brno a jakým způsobem probíhá?
Zákonem
o Hospodářské komoře č. 391/92 Sb. je dán princip přijímání členů.
Předloží přihlášku, doklad o podnikání, o jeho přijetí rozhoduje 23
podnikatelů v řádně zvoleném představenstvu. Před schvalováním
představenstvo obdrží data a podklady o zájemcích a minimálně těchto 23
členů představenstva nemá informace proti firmě zájemce, které by poškozovaly
dobré jméno komory. Na druhou stranu je to pro firmu jakýsi závazek, protože
členství je dobrovolné a ona vstupuje do společnosti, kde se zavazuje
k nějakému chování a reprezentování komory, jejíž je součástí, a tento
princip je zde prosazován.
Jak vypadá
spolupráce s ostatními komorami?
Za dobu obnovené
činnosti RHK Brno jsme měli příležitost organizovat řadu společných projektů
s partnerskými komorami a více než 200 obchodních misí. Letos budeme
realizovat spolupráci s dvaceti hospodářskými zahraničními komorami.
Organizujeme program, kam zveme jejich členy k jednání. Dnes je už
otevřený mezinárodní portál, na kterém se firmy přihlašují. My jim nabízíme
přípravu, prezentaci i kontaktní jednání. K přípravě pak náleží i
vzdělávání, workshopy, z nichž řadu realizujeme s našimi partnery
v tuzemsku – jako například s Moravskou asociací podnikatelek a
manažerek.
V rámci
zahraničí jsou to pouze takovéto větší akce, nebo se soustředíte i na řekněme skromější
projekty?
Nyní realizujeme
obchodní misi s jedenácti firmami pořádanou Hospodářskou komorou v Zadaru, další podobná aktivita je
v Istanbulu, kam jede pět firem.
Jaká jsou témata a
pro jaké firmy jsou takové obchodní mise?
Oborové, tematicky
vyčleněné aktivity jsou efektivnější. Snažíme se ale dělat takové projekty i na
bázi regionální. Oborové zaměření nestačí proto, že firmy hledají své uplatnění
i v oborech, ve kterých to dříve nepovažovaly za efektivní.
Působí to trochu
jako rozptylování energie…
Určitě je to
rozptylování energie, ale jestliže jsme řekli, že hodnocením podnikání je
obchodní případ, tak je to o hledání zakázek.
Takto obchodníci
reagují na trh až nyní v rámci toho, jaká je hospodářská situace, nebo
tento postup byl aktuální ještě předtím?
Jsem přesvědčen
o tom, že to je princip a běžně se to v ekonomice takto dělá. Dnes je
to však v širší míře. Musíte hledat nové zákazníky, nové obory, uplatnění
a modifikace vlastního zařízení.
Uvedete mi prosím
nějaký příklad toho, jak realizovat obchod mimo obor, na který jsme zaměřeni?
Nedávno jsme mluvil
s pánem, který se zúčastnil Obchodního salonu RHK Brno na veletrhu
WOOD-Tec. Oni sami jsou výrobci kuličkových šroubů, což jsou zařízení, která
jsou tím nejdůležitějším na obráběcím stroji, a pro ně je trh celkem dost
nasycen. V rámci těchto kontaktních dnů absolvovali opravdu vzorové
jednání, tzv.hvězdicové, které se podařilo připravit tak, že z toho našeho
komorového stánku vycházeli k jednání, které jsme my už částečně přichystali,
některé si oni připravili na místě. Takže jsem toho člověka jen chválil, jak
bezvadně využil této obchodní příležitosti. A on mi tehdy řekl: „Z toho,
co se nám podařilo vyřídit přímo, vznikl snad jen jeden obchod. Ale během
následujícího půl roku se velmi významně navýšilo využití a poptávka po našem
zařízení, které používá transportní část, úplně v jiném oboru, který
nevyžaduje tak exaktní přesnost a nebyl tolik využíván, ale dneska se nám to
velice hodilo.“
Jakou doporučujete
strategii, jak reagovat na současnou hospodářskou situaci, dobu recese?
Není to o tom, co
doporučujeme a poskytujeme. Dnes už máme celou řadu služeb, ať už je to
asistenční centrum s Moravskou asociací podnikatelek a manažerek tady
u nás na komoře, nebo jiná. Například máme poradenství na bázi akviziční.
To znamená, že máme právníky, kteří poskytují v rámci poradenské služby
hospodářské komory základní informace a služby, a to buď v rámci projektu,
který hradí komora, nebo v rámci spolupráce s komorou s tím, že
pokud obchodník získá základní informace a důvěru k poradci, pak snáze a
efektivněji zakázku udělá. Je to o komplexním servisu. To, co neumím udělat
sám, nebo na to nemám lidi, si prostě vyhledám, najmu a využiji tam, kde mi to
je nabídnuto, a to je na RHK.
Co nejčastěji
manažeři firem podceňují v rámci složitosti podnikání?
Manažer řídící firmu do
dvaceti lidí si udělá skoro všechno sám. Když má firma nad dvacet lidí, je to
nad rámec možností. Tohle už se dá uřídit jen pomocí nějakého aparátu, nikoliv
formou chaos managementu. Řádná organizace, týmové role lidí, nakupování
služeb, zařízení IT. Jsou tady i další věci jako je catering a personalistika.
Na tohle my máme zkušené poradce a dokážeme firmám nabídnout pomoc
s organizací. Některé věci se dají nakoupit, některé se dají konzultovat,
jiné zredukovat. Pro výrobní firmu,
která má obrazně řečeno milion výrobních starostí, je to velká pomoc a
zefektivnění, když využije právě těchto poradců, školení, obchodních salonů,
oborových setkání.
Vy sám jste také
podnikatel?
Obrat této komory je
kryt z 16% z příspěvků a v těch zbylých 84% je věcí úřadu, aby
sehnal prostředky, vydělal. Takže říkám, že jsem osmdesátičtyřprocentní
podnikatel, ale ze zákona podnikat nesmím. Nikdo z pracovníků komory nemá
ŽL ani návaznost na žádné podnikatelské aktivity. Účast
v nepodnikatelských orgánech je možná. Já sám jsem členem tří vědeckých
rad. Členem vědecké rady Mendlovy univerzity, akademické rady Stingu a také
jsem členem vědecké rady Brno International Business School. Tato členství jsou
v návaznosti na instituce, jež jsou součástí programů, které se realizují
v rámci RHK.
Jaké vidíte rezervy
na trhu a příležitosti k podnikání?
V České republice
je k dostání všechno, ale není to v takovém rozsahu činností, jak
lidé očekávají. Jestliže najdete to, co na trhu chybí, pak je to pro založení
firmy klíčové. V různých svazech, komorách a jiných institucích je možné
napomoci, ale realizační krok musí udělat člověk sám. Není nevhodná doba začít
podnikat, může být jen nevhodný podnikatelský záměr, a s tím umí poradci
komory pomoci.
Co patří ke klíčovým
vlastnostem podnikatele?
K potřebným
vlastnostem podnikatele patří výdrž. Zářným příkladem je právě Radim Jančura,
který je velmi vytrvalý. Já mu velice fandím. Celá řada vynálezů
v historii byla zapříčiněna tím, že vynálezce byl líný to dělat po starém
způsobu a náročně, ale udělal to jinak a lépe a tím to celé zdokonalil. Pan
Jančura jde tam, kde je mezera na trhu a přistupuje k obchodu právě tou
cestou zjednodušení a zefektivnění. Zdokonaluje nejen procesy, ale i služby. A
takové vlastnosti patří v podnikání k těm významným.
Děkuji za rozhovor.
Ing. Petr Bajer, CSc.,
ředitel RHK Brno
Text: Michaela Lejsková
Foto: RHK Brno
www.rhkbrno.cz
Publisher: Profashion 4/2010