„Snažím
se studentům předat nejen zkušenosti, ale i lásku a cit k medicíně.“ As.
MUDr. Michal Puls, CSc.
As.
MUDr. Michal Puls, CSc. je absolventem Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Po promoci v roce 1984 pracoval v oboru chirurgie a traumatologie ve Výzkumném
ústavu traumatologickém v Brně. V roce 1987 složil atestaci I. stupně v oboru
chirurgie a začal se oboru plně věnovat. Podílel se na řešení výzkumných úkolů,
přednášel a spolupublikoval. Od roku 1990 jako odborný asistent 3. lékařské
fakulty v Praze vyučoval na klinice popáleninové medicíny a dále získával
zkušenosti v plastické chirurgii. Současně působil na katedře fyziologie a
klinické fyziologie 3. LF UK v Praze a zde obhájil v roce 1996 kandidátskou
disertační práci. Je autorem a spoluautorem řady domácích i zahraničních
publikací a přednášek. V roce 1996 přešel na oddělení plastické chirurgie
nestátního zdravotnického zařízení Lékařský dům, a.s. v Praze a věnoval se
estetické plastické chirurgii. Absolvoval několik dlouhodobých klinických
studijních stáží. V roce 1999 složil atestaci v oboru plastické chirurgie. Je
členem Společnosti plastické chirurgie ČSL JEP. Držitel certifikátu pro práci s
lasery. V současné době provozuje praxi plastického chirurga na pracovišti
Medicom VIP. Od roku 1999 má licenci České lékařské komory v oboru plastické
chirurgie a provozuje soukromou lékařskou praxi. V současnosti je odborným
asistentem a vyučuje na klinice plastické chirurgie ve FN Na Bulovce v Praze.
Proč
jste si vybral zrovna toto povolání?
Odmalička mne bavilo něco
tvořit nebo kreslit. Začalo to stavebnicí Merkur a malováním krajiny. Na
gymnáziu byla mým oblíbeným předmětem kromě historie a biologie i deskriptivní
geometrie. Měl jsem velkou představivost, trpělivost a pečlivost při rýsování i
smysl pro přesnost. Při volbě povolání jsem se rozhodoval mezi architekturou a
medicínou. Jeden známý oční lékař mi řekl, že při přijímacích zkouškách na architekturu
musím namalovat bustu. Toho jsem se lekl a zvolil jsem medicínu. Ale pravdou
také je, že to bylo i přání mé maminky, která pracovala v nemocnici a vedla mne
k tomu, abych pomáhal nemocným lidem. Dnes vím, že jsem se rozhodl správně. Ale
k oboru plastické chirurgie byla ještě dlouhá cesta. A ten správný směr mi daly
v životě tři osobnosti: prof. MUDr. R. Königová, doc. MUDr. J. Válka a prof.
MUDr. J. Veselý. Bylo mi velkou ctí s nimi pracovat a mnohému mne naučili.
V
jakém rozsahu se věnujete praxi plastického chirurga?
Po lékařské fakultě jsem
začínal na traumatologii. Tam jsem při rekonstrukčních operacích postupně
poznával taje plastické chirurgie a už jsem ji neopustil. Později jsem
plastickou chirurgii a popáleniny vyučoval na lékařské fakultě UK Praha. Po
obhájení disertační práce jsem se plně začal věnovat estetické plastické
chirurgii. Ale lékařské fakultě jsem zůstal věrný a jeden klinický den v týdnu
na Klinice plastické chirurgie FN Na Bulovce přednáším a vedu praktika. Snažím
se studentům předat nejen zkušenosti ale i lásku a cit k medicíně.
Jak
vnímáte modernizaci v oblasti plastické chirurgie a v čem je její největší
posun?
V celé medicíně je obrovský
vývoj, tedy i v plastické chirurgii. Projevuje se ve větším zavádění
endoskopických technik a mikrochirurgie, transplantacemi tkání, využíváním
nových biologických i syntetických materiálů, využíváním ultrazvuku a laseru
při operování a velké naděje se vkládají do výzkumu kmenových buněk.
Kterým
směrem se aktuálně posouvá výzkum v oblasti plastické chirurgie?
Jak jsem již zmínil, jedná
se především o kmenové buňky. Snad nám jednou pomohou při náhradách tkání a
rekonstrukcích orgánů i obnově jejich funkcí.
Na
jaké úrovni myslíte, že je plastická chirurgie ve střední Evropě?
Mám zkušenosti ze sousedního
Německa a Rakouska. Myslím, že úroveň české plastické chirurgie byla vždy
výborná. Máme v historii i současnosti celou řadu vynikajících světově známých
plastických chirurgů, počínaje prof. MUDr. F. Burianem, zakladatelem tohoto
oboru v Čechách. Naši lékaři jsou v zahraničí známí vysokou úrovní znalostí a
velkou schopností improvizace.
Vnímáte
zvýšený zájem o nějakou konkrétní estetickou úpravu? Proč myslíte, že zrovna
toto je v současné době nejvyhledávanějším problémem?
Určujícím je především větší
zájem žen než mužů o estetické operace. K nejžádanějším operacím tedy stále
patří úpravy prsou a liposukce. Operace očních víček dnes již kromě žen stále
častěji objednávají i muži.
Jsou
zákazníci věkově limitováni v rámci estetických zákroků?
Z pohledu provedení zákroku
jsou limitováni svým zdravím, věkem nikoli. Právně u dětí a mladistvých do 18
let musí dát souhlas s provedením estetického zákroku, např. korekce odstálých boltců,
rodiče.
V
jakém případě zákrok klientům rozmlouváte? Můžete uvést nějakou zkušenost, kdy
jste zákrok klientovi rozmluvil?
Zklamání z nezdařené operace
dopadá jak na operovaného, tak i na chirurga. Zákrok by měl být indikovaný,
tedy smysluplný. Měl by odstranit vrozenou deformaci a zlepšit estetický
vzhled. Nemohu-li klientovi takto pomoci nebo jsem-li přesvědčen, že ho jím navrhovaná
změna poškodí, neoperuji. Jedné klientce jsem takto odmítl výměnu prsních
implantátů za ještě větší. Trochu jsem však pochyboval, jestli nepůjde jinam.
Nešla, potvrdilo se to, když se na mne obrátila později v jiné záležitosti a
byla vděčná, že jsem se tehdy nenechal přesvědčit.
Jaký
zákrok považujete za váš nejúspěšnější?
Ten, který nejen odstraní
vadu nebo zlepší estetický vzhled, ale také odstraní pocit méněcennosti, vrátí
klientovi důvěru v sebe sama a zvedne mu přiměřeně sebevědomí. Ten pocit štěstí
je i pro mne největší odměnou za provedený zákrok. Může to být žena s krásně
modelovanými prsy, nebo žena či muž po korekci deformovaného nosu, boltců apod.
Kolik
zákroků si tak nejvíc nechala nějaká žena na sobě provést?
Nejsem přítelem velkých
kombinovaných plastik s mnohahodinovou narkózou. Tak maximálně jeden velký s
menším krátkým, např. modelace prsou s operací očních víček apod. Když dobře
provedete operaci, klientka se rychle a dobře zhojí, ona i operatér jsou s
výsledkem spokojeni, pak se ráda s důvěrou vrátí. Jedné klientce jsem postupně
provedl celkem asi pět zákroků.
Napsal
jste několik odborných publikací. Povíte nám přesně, o jaká témata se jednalo a
zda jsou určena také široké veřejnosti, nejen odborníkům?
Jednalo se o experimentální
práce na téma ošetření poranění tkání fibrinovým lepidlem v rámci mé disertační
práce, dále publikace o úrazech elektrickým proudem a v jedné publikaci jsme
hodnotili statistiku úrazů dětí ošetřených na klinice popálenin v Praze během
tří let. O jaké úrazy šlo, které jsou nejčastější, jaké jsou jejich příčiny a
pozdější následky a navržená preventivní opatření, to by asi veřejnost nejvíce
zaujalo. Všechny tyto zkušenosti při výuce na klinice předávám studentům
medicíny, aby je sami využili v praxi a šířili dál.
Dá
se vůbec kombinovat ošetření lasery s chirurgickým zákrokem? Uveďte nám nějaký
příklad.
Laser se užívá k plošnému
ošetření kůže za účelem provedení její rejuvenace (omlazení). Potom lze laserem
odstraňovat rozšířené kožní cévky, některé kožní výrůstky a pigmentace po
předchozím kožním vyšetření. Tady se činnost chirurga překrývá i kooperuje s
dermatologem. V plastické chirurgii se laserová transkonjunktivální operace
dolních víček, čili spojivkou vedená operace prolapsů tuku dolních víček s
následnou rejuvenací kůže dolních víček, často spojuje i s operací horních
víček, augmentací rtů či liftingem obličeje a krku nebo jinou estetickou
plastickou operací. Účinku laseru se používá k rozpouštění tuku a následné
retrakci kůže při liposukcích. Tyto se provádí samostatně nebo v kombinaci s
operací povislé břišní stěny (abdominoplastikou).
Jaké
jsou časté zásady, které po zákroku klienti podceňují, případně nedodržují a
mohou tak ohrozit výsledný efekt?
K operaci obličeje přijdou
ženy nalíčené, nečtou předoperační pokyny nebo na ně nedbají, muži jsou více
neukáznění v období rekonvalescence, neobkladují (např. oční víčka), některé
ženy nenosí dostatečně dlouho nebo nedbale elastickou bandáž (lipoelastický
návlek, podprsenka, prsní pás), nedodržují dostatečně dlouhou dobu
rekonvalescence po operaci, brzy zatěžují operované partie nebo se brzy
opalují.
Jsou
zákroky, které lze dělat opakovaně, a které naopak na už upravovaném místě
opakovaně nelze provézt?
Tak jak elasticita kůže s
věkem klesá, lze estetické zákroky v rozumné míře provést i opakovaně. Je třeba
však pamatovat na omezenou pružnost tkání při těchto operacích. Je-li to
indikované, lze opakovaně operovat oční víčka, povolený obličej či povislá prsa
nebo opakovaně provést liposukci. Vždy jsou tyto opakované zákroky rizikovější
při hojení a některé provádíme opravdu zřídka a přísně indikovaně, např.
reoperace nosu.
Kde
myslíte, že je zatím ještě slabina plastické chirurgie, a kde je naopak její
silná stránka?
Slabina je v tom, že řadu
zdánlivě jednoduchých estetických plastických operací provádějí i lékaři jiných
oborů, kteří nemají dostatečnou erudici v oboru plastické chirurgie. Naopak
stále odvážnější a efektivnější je plastická chirurgie při rekonstrukci ztrátových
poranění a deformací těla a v chirurgii ruky.
Jaké
jsou nyní vaše životní vize?
Nespokojit se s dosaženým,
pokračovat ve vědecké práci na lékařské fakultě a v dalším rozvoji osobnosti,
absolvovat zahraniční stáž. V estetické plastické chirurgii pak doufám v
úspěšné zavedení Palomar SlimLipo laserové liposukce v Medicom VIP klinice v
Praze.
Děkuji
za rozhovor.
As. MUDr. Michal Puls,
CSc., *16. 3. 1963
Autor článku: Michaela
Lejsková
Foto: archiv
Publisher: Profashion 2/2010